Euforie, ale také zničené město a hon na kolaboranty. Osvobození Chersonu budí složitou otázku
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ukrajinská armáda našla regionální metropoli Cherson v „apokalyptickém“ stavu. Ve městě už před osvobozením žil jen zlomek původních obyvatel, infrastruktura je zničená a řada míst zřejmě zaminovaná. Po devíti měsících ruské okupace však dobytí města otevírá znovu i značně složitou otázku, která z historických zkušeností může vést k problematickým řešením. Kdo z těch, kteří zůstali, s ruskými okupanty kolaboroval.
Cherson patřil k „výkladním skříním“ ruské okupace. Bylo jediným regionálním centrem, které se Rusku podařilo velmi záhy po válce obsadit, probíhala v něm rusifikace na úrovni měny, školských osnov i dokola opakovaných slibů, že zde okupační moc zůstane navždy a nikdy už neustoupí. Osm měsíců pod okupací, při níž si lidé měli zažít mučení, drastický úbytek obyvatel i nátlak na to, aby spolupracovali. Proruští obyvatelé či ti, kteří se mohli poddat tlaku situace či přímo nátlaku a násilí okupantů, vstupovali do místní okupační státní správy či si mohli měnit pasy za ruské.
Tyto všechny faktory spolu s přesvědčením, že už se ukrajinské právo na území nikdy nevrátí, zjevně vedly ke kolaboraci řady místních. Podobně tomu bylo i na osvobozených územích v Charkovské oblasti. S ústupem okupantů tak často utíkají i ti, kteří ochotně vypomáhali. Jenže utéct se nepodaří všem. A Ukrajina tak musí řešit palčivý problém, jak takové lidi identifikovat a nedopustit se hrozivých omylů.
Podle nové ukrajinské správy města měla většina kolaborantů dost času k útěku, evakuaci vyhlašovala okupační správa poměrně dlouho před příchodem Ukrajinců, řada dalších se však může stále ukrývat v Chersonu, píše britský deník The Guardian. Jeho reportéři přitom na místě viděli například situaci, kdy po ulici vedli muže se svázanýma rukama a páskou přes oči. Ačkoliv se mu z udání, které na něj někdo podal, podařilo očistit, museli ho takto vést z bezpečnostních důvodů, aby ho propustili až dál od vyšetřovacího centra.
List pak cituje také další případy, kdy si lidé například navzájem vyčítají převlečení kabátů, zatímco o týden dříve provolávali slávu Rusku. „Jsem strašně zklamaný,“ cituje jednoho z obyvatel Chersonu americký list Los Angeles Times s tím, že se jeho bývalý vyučující na univerzitě, k němuž vzhlížel, spojil s okupanty. „Ti co jim pomáhali se můžou sebrat a vypadnout do Ruska,“ cituje list osmapadesátiletou zdravotní sestru Irynu. Obyvatelé vypráví i příběhy o pravděpodobných udáních od sousedů, kvůli kterým lidé neznámo kam zmizeli.
V kontrastu s tím stojí pak příklady těch, kteří i v drsných podmínkách okupace vzdorovali, například učitelů, kteří odmítali vyučovat nové, poruštěné školní osnovy. Ukrajina už dříve oznámila, že bude usilovat o dopadení místních obyvatel, kteří spolupracovali s ruskou armádou nebo s Ruskem dosazenou správou. Za tyto přečiny hrozí až 15 let vězení. I v Chersonu už tak podle médií i vyjádření místních zástupců úřaduje policie, která se cíleně snaží kolaboranty vypátrat.
Na jaře schválený zákon proti kolaboraci vedl už k zatčení řady lidí. Zákon počítá až s 15 lety vězení za schvalování ruské invaze či napomáhání ruským jednotkám. Umožňuje také zadržet na 30 dní podezřelé bez rozhodnutí soudu. Už v reakci na první zatýkání někteří ochránci lidských práv vyjadřovali obavy, aby nebyl přístup ukrajinských úřadů příliš striktní.
Ukrajinská armáda osvobodila Cherson od ruské okupace kolem 11. listopadu, Kyjev poté opakovaně obvinil ruské síly z páchání válečných zločinů a zvěrstev v Chersonské oblasti, poznamenala agentura AFP. Moskva na tato obvinění podle ní dosud nereagovala. Ruské úřady – navzdory množícím se svědectvím – dlouhodobě popírají páchání zločinů na Ukrajině.
Obyvatelé Chersonu nemohou uniknout připomínkám děsivých osmi měsíců, které strávili pod ruskou okupací, napsala před pár dny agentura AP. Řada lidí se podle ní pohřešuje, všude jsou miny, mnoho obchodů a restaurací má zavřeno, lidé nemají dost elektřiny a vody. Ve dne i v noci přitom slyší exploze, bojuje se hned za řekou Dněpr. Po stažení invazních sil z Chersonu na levý břeh Dněpru se ruské pozice nacházejí za řekou přímo naproti městu, podotkla BBC. Dělostřelecké ostřelování Chersonu a jeho okolí téměř neustává, řekl jí jeden z místních obyvatel.