Skupina senátorů v čele s Jiřím Růžičkou z klubu STAN se rozhodla podat ústavní stížnost na vyhlášku o povinném očkování, které se bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla zavést od března 2022 pro lidi nad 60 let a vybrané profese. Místopředseda Senátu Růžička to oznámil na twitteru. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory.
Pandemický zákon jako celek před Ústavním soudem obstál. Při rozhodování o návrhu skupiny 22 senátorů za STAN, Piráty a ODS Ústavní soud pouze zrušil část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor. Škoda musí být prokazatelná a podnikatel musí prokázat, že jí nebylo možné zabránit.
Nový kabinet se musí ujmout moci. A Ústavní soud mezitím musí konat svou práci a rozhodnout léta se vlekoucí spor o prezidentskou pravomoc zasahovat do podoby vlády. Pokud soudci řeknou, že prezident toto právo nemá, Jan Lipavský se stane ministrem zahraničí. Pokud rozhodnou, že tuto pravomoc má, bude se premiér muset s prezidentem dohodnout jinak.
Maďarsko má právo uplatňovat svá vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel, rozhodl dnes podle agentury Reuters maďarský ústavní soud. Zároveň uvedl, že pokud jde o postoj vlády k migraci, nezkoumal otázku, zda unijní právo má přednost před právem maďarským. Maďarský soud zvažoval podnět vlády premiéra Viktora Orbána, podaný v souvislosti s jedním rozhodnutím Soudního dvora EU.
Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a nerozumí smyslu trestního řízení. Ústavní soud (ÚS) zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které musí rozhodovat znovu.
Patří ke stěžejním tvůrcům tradice českého ústavního soudu položené v 90. letech. Jako veterána posledních 32 českých a československých let se svobodou se Pavla Holländera ptáme na to, jestli se boj za svobodu za tu dobu nepřesunul do jiných poloh. Po revoluci coby renomovaný právník a federalista pomáhal Václavu Havlovi hledat kompromis, který by umožnil zachovat federaci, po jejím rozpadu zůstal v české části. V letech 1993–2003 byl výrazným soudcem ÚS v Brně.
Vláda by se podle místopředsedy Sněmovny za KDU-ČSL Jana Bartoška (KDU-ČSL) měla obrátit na Ústavní soud s kompetenční žalobou, kdyby prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat některého ministra bez vážného důvodu. Bartošek to dnes uvedl v pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové. Reagoval tak na informace o tom, že prezident má vážné výhrady k jednomu z kandidátů na členy budoucí vlády ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.
Přes jméno jednoho ministra ve vládě Petra Fialy nejede vlak, budu ho vetovat, ohlásil prezident Miloš Zeman. Jméno hlava státu neprozradila, aby ale Zeman nemusel vetovat návrh celé vlády, navrhne prý Fialovi, aby post dočasně řídil sám, nebo na něj dosadil jiného kandidáta. Prezident ale takovým vetem podle ústavního právníka Jana Wintra vůbec nedisponuje. V rozhovoru deníku Echo24 se nechal slyšet, že Zeman navržené ministry jmenovat musí a že je kvůli prezidentově otálení na místě i změna Ústavy.
Pražský vrchní soud dnes pravomocně osvobodil Roberta Tempela viněného z dvojnásobné vraždy spáchané v roce 2001 na Sokolovsku. Odvolací senát potvrdil rozsudek plzeňského soudu z roku 2007 a zamítl odvolání státní zástupkyně. Odsuzující verdikty, které následně poslaly muže na doživotí do vězení, zrušil letos v červenci Ústavní soud. Tempel vinu roky odmítá. Muž ale nadále zůstává ve vězení, kde strávil již zhruba 20 let.
Zatímco Česká republika prožívala volební víkend, mezi Varšavou a Bruselem vypukla nejnovější horká krize. Mluví se o legalistickém „polexitu“, lítají varování o skutečném odchodu Polska z EU, ve velkých polských městech proti tomu proběhly desetitisícové demonstrace. Evropská komise vyhrožuje tvrdými postihy. Jádro sporu leží v otázce, kdo má přednost. Polská ústava, nebo evropské právo? Kontroverze začala kvůli změnám v polské justici.
Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl prodejci letenek Kiwi.com a zrušil předběžné opatření vydané na podnět Ryanairu. Irská nízkonákladová letecká společnost chtěla, aby prodejce změnil některé své postupy. Šlo konkrétně o způsob informování o podmínkách odbavení před lety Ryanairu a také o to, že Kiwi údajně nepředává dopravci kontakty na klienty. Předběžné opatření podle ÚS zasáhlo do svobody projevu, práva na podnikání a práva na soudní ochranu.
Ústavní soud zrušil rozhodnutí nižších soudů, díky nimž bylo s iráckým uprchlíkem nejasného věku zacházeno jako se zletilým. Je mu něco mezi 16 a 19 lety, postupně uváděl dvě data narození a dvě jména, pak se vynořila (neznámo odkud) i kopie rodného listu, ale špatně čitelná. V nálezu (II. ÚS 482/21) mimo jiné čteme o psychologickém posudku, který na něj nechala vypracovat Organizace pro pomoc uprchlíkům: „Adoptivní matka stěžovatele se mu posmívala kvůli jeho ztížené schopnosti mluvit a učit se."
Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, podle které vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky a určovala jejich trestné množství. Týká se to například marihuany. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí. O návrhu rozhodovalo plénum všech 15 soudců a soudkyň.
Vláda Andreje Babiše se dosud za své protiústavní kroky neomluvila, ani nenavrhla adekvátní odškodnění. Přitom ke kompenzacím byli ministři Babišova kabinetu vyzýváni Svazem obchodu a cestovního ruchu hned poté, co Ústavní soud minulé pondělí shodil zákaz uzavření maloobchodu a služeb. Šéf svazu Tomáš Prouza pro deník Echo24 uvedl, že obchodníci se už nyní spojují a připravují další právní kroky.
Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.
Vláda bude muset upravit své opatření o omezení maloobchodu v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, sdělil v pondělí vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) Blesku řekl, že zjišťuje faktické dopady nálezu. ÚS zrušil část usnesení vlády s omezeními maloobchodu a služeb. Vláda podle soudu dostatečně nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.
Ústavní soud zasáhl do části vyhlášených vládních restrikcí, kdy ruší omezení u maloobchodu a služeb. Soud totiž vyhověl žádosti skupiny senátorů, kteří poukazovali na diskriminaci obchodníků. Podle Ústavního soudu byl zákaz nedostatečně odůvodněný. Potvrdily se tak informace deníku Echo24, který o kroku Ústavního soudu před vyhlášením nálezu informoval. Více jsme psali zde.
Zásah Ústavního soudu do zavření maloobchodu přinese vlnu žádostí o odškodnění. Přesvědčeni jsou o tom zástupci podnikatelů, kteří musejí mít z důvodu vládních restrikcí uzavřené provozy. Zatím více jak šest stovek firem žádá stát o náhradu škody za téměř 10 miliard korun. Další se ale po pondělním vyhlášení nálezu Ústavního soudu, o kterém píšeme zde, mohou přidat.
Návrh na přezkum vyhlášení nynějšího nouzového stavu podepsalo 35 senátorů. Ústavní soud má podle nich rozhodnout, zda vláda postupovala v souladu s ústavou, oznámili v pátek autoři stížnosti. Nepředpokládají, že by Ústavní soud o návrhu rozhodl před koncem aktuálního nouzového stavu, který podle čtvrtečního rozhodnutí Sněmovny potrvá nejdéle do 27. února.
Současné přísné podmínky pro návrat občanů České republiky zpět do země jsou protiústavní a mají co nejdříve skončit. Tvrdí to senátorka Jitka Chalánková, která se chystá opatření ministerstva zdravotnictví napadnout jak u Ústavního soudu, tak u Městského soudu v Praze. Podle ní se množí případy, kdy lidé v zahraničí nejsou puštěni do letadla kvůli tomu, že nemají negativní test na koronavirus. Tento postup je ale v rozporu s ústavou, kdy nesmí být bráněno jakémukoliv občanovi návrat do vlasti, upozorňuje senátorka Chalánková.
Prezident Miloš Zeman se znovu opřel do Ústavního soudu kvůli nedávné změně volebního zákona, a to při příležitosti jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu ČR Petra Šuka. Ústavní soud podle jeho slov destabilizoval politickou a společenskou situaci v České republice. Zeman zřejmě reagoval na verdikt soudu před dvěma týdny, který zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva, škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů.
Vláda Andreje Babiše postupuje jednoznačně protiústavně a vytváří tím ústavní krizi. Pro Echo24 to řekl právník a pirátský odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Ten také upozorňuje, že první na tahu je nyní Poslanecká sněmovna a až případně poté aktivita senátorů, kteří napadnou nouzový stav u Ústavního soudu. Proti postupu Babišova kabinetu se ohradila také Česká advokátní komora, podle které dochází k ignorování zákonodárné moci jako kontrolního mechanismu.
Včerejší dohoda vlády s Asociací hejtmanů má dvě roviny, které je třeba držet od sebe. První je ústavní, respektive týká se věčné otázky dělby moci v parlamentním režimu. Druhá je věcná: co hejtmani od vlády za svou ochotu hodit vládě lano dostali? Nejprve ústavní rovina: vláda se tváří, že prodlužovat nouzový stav na žádost hejtmanů podle krizového zákona je ta nejnormálnější věc na světě. Parlamentní opozice ji upozorňuje, že to je obcházení ústavy, nejlépe z pera předsedy Senátu Miloše Vystrčila.
Předseda vlády Andrej Babiš stále nemá vyhráno, i když jeho vláda znovu zavedla nouzový stav na poslední možnou chvíli. Senátoři totiž chtěli vyhlášení nouzového stavu napadnout u Ústavního soudu ještě předtím, než se k němu stačila vyjádřit Poslanecká sněmovna v minulém týdnu. Na nově vyhlášený nouzový stav se ale přesto zástupci horní komory chystají. Poslední slovo tak bude mít zřejmě Ústavní soud, který v příštím týdnu shodí vládě zavření maloobchodu. Více jsme psali zde.
Ústavní soud citelně zasáhne do vládních restrikcí. Soud totiž podle více zdrojů deníku Echo24 rozhodl o tom, že vyhoví ústavní stížnosti na diskriminaci maloobchodů. V současné době se k věci píše nález. V praxi by to znamenalo, že se po vyhlášení nálezu maloobchody musí otevřít. Ústavní soud vládní zákaz zrušil kvůli tomu, že nebyl dostatečně odůvodněný.
Když Ústavní soud České republiky první únorový týden odjistil politickou rozbušku zrušením podstatných částí volebního zákona, rozjela se po letech znovu v další repríze velká debata, jestli se soudci stále drží ve své roli strážců ústavy, nebo se dostali za hranu zásahů do politiky, kterou nepřípustně ovlivňují. Opět se spustila diskuse o soudcokracii.
Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kdo mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době kampaně.
Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.
Ústavní soud hodil granát do českého politického rybníka. V minulém vydání Týdeníku Echo okolnosti této operace, jejímž výsledkem je změna přepočítávání hlasů získaných ve sněmovních volbách na mandáty, a tedy zvýhodňování velkých politických stran, vysvětloval předseda soudu Pavel Rychetský. Poměrně nečekaně to schytal zleva i zprava. Je to takový obvyklý paradox české politiky. Vytvoří se společenská poptávka po změně, která je provázena masivní mediální ofenzivou, a když dojde konečně k jejímu uspokojení, tak je to nakonec vlastně špatně.
Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským hodil rozbušku do už tak vyhrocené české politiky, když zrušil jako protiústavní značnou část volebního zákona a přinutil politiky dohodnout se na nových pravidlech, podle nichž se bude v říjnu volit.
