KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Proč EU straší polexitem

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Proč EU straší polexitem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Zatímco Česká republika prožívala volební víkend, mezi Varšavou a Bruselem vypukla nejnovější horká krize. Mluví se o legalistickém „polexitu“, lítají varování o skutečném odchodu Polska z EU, ve velkých polských městech proti tomu proběhly desetitisícové demonstrace. Evropská komise vyhrožuje tvrdými postihy. Jádro sporu leží v otázce, kdo má přednost. Polská ústava, nebo evropské právo?

Kontroverze začala kvůli změnám v polské justici. Ve zkratce, EU má pocit, že vláda Práva a spravedlnosti (PiS) ohrožuje nezávislost soudnictví. Varšava tvrdí, že Bruselu do vnitřního fungování polské justice nic není. EU skrze rozhodnutí Evropského soudního dvora nakázala, že Polsko musí část reforem zrušit, konkrétně nový disciplinární soudní panel, který má dohlížet na nezávislost soudců.

Vláda se proto obrátila na polský ústavní tribunál, jak se jmenuje nejvyšší soud v zemi. Měl určit, jestli evropské právo může přebít polskou ústavu. Po několika odkladech soud nakonec vynesl minulý týden verdikt, že polská ústava stojí nad evropským právem.

V Bruselu se strhlo peklo. Evropská komise tvrdí, že Poláci ohrožují jeden ze základních kamenů Evropské unie, tedy nadřazenost evropského práva. Bez něj spolek prý nemůže fungovat, státy si začnou vyzobávat ty části evropských smluv, které se jim líbí, a celá organizace se sesype.

Rozhodnutí ústavního tribunálu je prý zpolitizováno. Soud je plný nominantů PiS, kteří rozhodují podle přání vlády. Celá operace je součástí komplotu PiS, jak vyvést Polsko z EU, tím odhodit poslední právní pojistky a přeměnit našeho severního souseda v plnohodnotný autoritářský stát.

To je samozřejmě nesmysl. Je potřeba uznat, že ne vše, co polská vláda v oblasti soudnictví činí, je úplně košer. Je to ale potřeba vnímat v kontextu polské studené občanské války. Když v roce 2015 bylo jasné, že Občanská platforma poputuje do opozice, začala rychle provádět změny i v ústavním tribunále s cílem zabetonovat tam své pozice. PiS se v podstatě snaží o to samé. Dá se očekávat, že pokud se Občanská platforma dostane znovu k moci, bude se snažit zase zvrátit změny udělané PiS.

PiS ale má zároveň pocit, že v tomto sporu EU nepíská rovinu a jednoznačně straní Občanské platformě, jelikož je jí ideologicky bližší. Z čehož pak plynou takové nápady jako ptát se soudu, jestli stojí výše ústava, nebo europrávo.

Ústavní tribunál je sice plný soudců PiS, ale na druhou stranu jen těžko si představit ústavní soud, který by se vlastním rozsudkem rozhodl omezit vlastní suverenitu.

Také stojí za připomenutí, že Evropský soudní dvůr je zpolitizovaný až za uši. Jen těžko bychom hledali rozhodnutí, které by nerozšiřovalo buď pravomoci EU, nebo soudního dvora.

PiS také není žádný polský UKIP, jak se jmenovala strana bojující za brexit. Polská podpora pro EU je jedna z nejvyšších v Evropě, běžně překonává 80 %. Je to dáno tím, že Poláci EU považují za svou kotvu na Západě, potvrzení toho, že jejich země nepatří na Východ a pod Rusko. Jistou, a nemalou, roli však budou hrát i peníze, které z Bruselu do Polska proudí, ročně je to asi 13 miliard eur. Snaha vyvést Polsko z EU by tak byla pro PiS politicky sebevražedná.

O to více krátkozraké je unijní vyhrožování Polsku, jehož součástí je právě zkrouhnutí dotací a možné pokuty. Aby EU nakonec sama nepodnítila to, čeho se nejvíce bojí.

Polské rozhodnutí se však dotýká ještě jednoho problému, totiž plíživé změny EU ve federaci. Pokud je evropské právo nadřazeno ústavám členských států, ty ztrácejí svou plnou suverenitu a EU se opravdu mění v jakési Spojené státy evropské. Tento problém byl dlouho řešen tak, že se o něm nemluvilo. Jenže to už dál nejde. Není to jen případ Polska, již v květnu minulého roku německý ústavní soud v Karlsruhe svým rozsudkem zrušil předchozí rozhodnutí Evropského soudního dvora. Bylo to bráno jako vzkaz, že německá ústava je nad evropským právem. EU tehdy podobně zuřila a dožadovala se nápravy. Správně se obávala, že německé rozhodnutí se může stát precedentem. Poláci se na něj ve své při s EU odvolávají.

EU začíná narážet na své limity. Ve hře není jen nějaká polská justiční reforma, která nás vlastně nemusí zajímat, ale samotná budoucí podoba EU a to, zda nastoupí pokoutnou cestu k federaci.

12. října 2021