Ústavní soud zasáhl do části vyhlášených vládních restrikcí, kdy ruší omezení u maloobchodu a služeb. Soud totiž vyhověl žádosti skupiny senátorů, kteří poukazovali na diskriminaci obchodníků. Podle Ústavního soudu byl zákaz nedostatečně odůvodněný. Potvrdily se tak informace deníku Echo24, který o kroku Ústavního soudu před vyhlášením nálezu informoval. Více jsme psali zde.

Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že vyhlášený zákaz v prodeji maloobchodu a služeb nebyl ze strany vlády Andreje Babiše dostatečně odůvodněný. „Vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, přičemž současně stanovila velké množství výjimek, připomínající až „telefonní seznam“ (celkem 36). Základním deficitem tohoto postupu je však okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení,“ píše v nálezu soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Podle soudu ani nejistota a nedostatek informací neznamenají, že vláda může cokoliv učinit a spoléhat se na své instinkty nebo politický kompromis. „Rozhodnutí vlády se totiž musí opírat o odborná doporučení, vycházející z maximální míry dostupných znalostí o dané nemoci a jejímu šíření,“ píše se v nálezu.

Ústavní soud také uvedl, že rozhodnutí nepovede k okamžitému otevření prodejen. Vykonavatelnost vyhlášení totiž dojde až poté, co uplyne platnost napadeného krizového opatření. „Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, přesto však Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési „memento“ pro případná další omezující opatření vlády,“ uvedl soud.

Podnět k Ústavnímu soudu podala skupina senátorů v listopadu loňského roku. Senátoři ve své stížnosti žádali, aby byla Ústavním soudem přednostně projednána. Argumentovali tím, že jde o závažnou situaci pro samotné podnikatele a živnostníky. Poukazovali také na to, že pod stížnost se podepsalo na 63 senátorů. Běžně k ústavní stížnosti stačí 10 podpisů zástupců horní komory.

Podle stížnosti jsou zákazy v oblasti maloobchodu neurčité a přístup k podnikatelům je nerovný a diskriminační. Vláda Andreje Babiše dostatečně nevysvětlila ani nedoložila, že právě uzavřené provozovny jsou epidemickou hrozbou. Otevřeny totiž zůstaly prodejny zbraní nebo květinářství, naopak prodejny s oblečením či obuví musely být uzavřené.

Stížnost se zaměřovala na vládní usnesení z 16. listopadu, která omezovala maloobchodní prodej. K tomu se pak připojila další usnesení, která platnost prodlužovala až do 12. prosince.

„Z právního hlediska spornou otázkou zůstává, zda se může Ústavní soud návrhem zabývat i po pozbytí platnosti napadeného opatření. Senátoři jsou přesvědčeni, že ano. V opačném případě by vláda mohla porušovat Ústavu dle libosti. Nyní je tak v rukou Ústavního soudu, zda jí to umožní,“ uvedli senátoři při podání žádosti.