Tag: bezpečnost

Články k tagu

Svrhnout Ursulu

Brusel prý vyslyšel volání po tom, že Evropa „musí konat“. Tak koná. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „přezbrojení“ evropského obranného průmyslu. Ten má mobilizovat až 800 miliard eur. Má jít o uvolnění rozpočtových pravidel, přerozdělování peněz z existujících kohezních fondů nebo společné financování. Tedy vznik nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur. Pravděpodobně formou vydání společných dluhopisů. Stejně jako tomu bylo za covidu v roce 2021, kdy se Unie skrze balíček Next Generation EU poprvé společně zadlužila.

Až Trump a Putin donutili Evropu k akci. Politici jsou odtržení od reality, říká šéf zbrojařů Hynek

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí, že vlády evropských států dlouho ignorovaly varování a teprve nyní se pod tlakem vnějších okolností probouzejí k akci. Zmínil i to, že přechod k posílení obranných kapacit bude složitý a vyžaduje změnu přístupu.

„Přezbrojit, navýšit podporu Ukrajině a připravit se na nejhorší.“ Co se dohodlo v Londýně

Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi. Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení.

„Musíme mobilizovat stovky miliard na obranu.“ Macron nabízí EU jaderný deštník

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval členské státy EU, aby se dohodly na „masivním společném financování“, které by uvolnilo investice ve výši stovek miliard eur do evropské obrany a bezpečnosti. Naléhavá výzva přichází před čtvrtečním zvláštním summitem EU zaměřeným na obranu. Trump totiž naznačuje přátelštější přístup k Moskvě a odklon od Evropy, píše server Politico. Macron rovněž naznačil, že by francouzské jaderné zbraně mohly chránit Evropu.

Úspěch dohody s USA o nerostném bohatstvím závisí na Trumpovi, řekl Zelenskyj

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. Dříve ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách. Zelenskyj novinářům řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA.

Trump: Ze Zelenským v pátek podepíšu dohodu, bezpečnostní záruky ale musí zajistit Evropa

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že v pátek do Bílého domu dorazí jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Řekl to ve středu na jednání americké vlády. Podle Trumpa mají politici podepsat dohodu o surovinách. Jednat mají také o válce na Ukrajině a „dalších záležitostech“. Trump také ohlásil, že Spojené státy v rámci dohody o ukončení války s Ruskem neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky, to musí učinit Evropa.

Přesměrovat peníze z doby pandemie do obrany? Přesně tohoto řešení jsem se bál, říká Havlíček

Premiér Petr Fiala (ODS) nastínil tři možnosti, odkud vzít více peněz na obranu, což nyní požaduje nejen Donald Trump, ale také Evropská unie. Jedním z těchto kroků je mimo jiné využití desítek miliard eur, které jsou uložené ve fondu obnovy od doby pandemie. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) se nyní peníze na obranu utrácí neefektivně a měla by se hledat systémová, nikoliv jednorázová řešení.

Fiala našel spásu – masivní zbrojení

"Mimořádné prohlášení" - tak úřad vlády v pondělí avizoval premiérův projev, a my tak k němu i přistoupíme. Dokonce i kdyby byl obsah banální, jako že není, známý Thomasův teorém nás učí, že pokud určití (vlivní) lidé nějakou situaci definují jako reálnou, stává se ta situace reálnou důsledkem jejich vnímání. A český premiér nějak definuje mezinárodní situaci a pro nás to bude mít reálné důsledky. Fiala řekl zhruba toto, parafrázuji: Mění se bezpečnostní struktura světa ustavená po roce 1945. USA se totiž domlouvají s Ruskem nad hlavami Evropy (a Ukrajiny). Osamocená Evropa proto musí významně přidat se zbrojením.

Černochová: Obranným složkám chybí vojáci i civilisté. Motivem pro službu nejsou jen peníze

Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.

Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury. Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne.

Nová éra Německa: Migrace, spalovací motory, jádro i vztahy s USA. Co čeká Česko?

Po vítězství konzervativní unie CDU/CSU v německých volbách se pravděpodobně novým německým kancléřem stane Friedrich Merz. Jeho nástup k moci znamená potenciální přesměrování priorit největší evropské ekonomiky a docela jistě odklon od politiky Angely Merkelové. Změny v oblastech hospodářství, migrace, obrany či energetiky budou mít výrazný dopad na Evropskou unii a logicky i na Českou republiku, která je s Německem úzce propojena ekonomicky, politicky i geopoliticky.

Kde vzít výdaje na obranu? „Jinak než na dluh to nepůjde, ekonomika to musí unést“

Pokud jde o obranu, ekonomika i rozpočet musí unést v podstatě cokoliv. Shodují se na tom oslovení ekonomové s tím, že výdaje na obranu, po jejichž zvyšování volá nejenom americký prezident Donald Trump, ale také Evropská unie, a nyní i premiér Petr Fiala, by měly být primárním cílem vlády. Například podle ekonoma Petra Dufka nepůjde při současném stavu státního rozpočtu nárůst financovat jinak než na dluh.

Fiala: Je potřeba navýšit výdaje na obranu, a to minimálně na 3 % HDP

Mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu, realitu je třeba respektovat, neznamená to, že Spojené státy přestávají být spojenci, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v dnešním projevu k občanům. Nový americký prezident Donald Trump se rozhodl naprosto proměnit americkou zahraniční politiku. Rychlost, razance a Trumpova rétorika je podle Fialy určitě překvapivá, ale odklon USA od soustředění se na Evropu by překvapovat neměl.

Fráze roku: „Peníze a zbraně na stůl!“

Ve středu se Petr Fiala aspoň přes počítač připojil k bezpečnostní konferenci pořádané Emmanuelem Macronem. Tomu jde, jak známo, o hledání odpovědi Evropy na rozhovory USA–Rusko. Český premiér pak online poradu shrnul slovy: „Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně.“ Slovem „nás“ je myšlena EU. Masivní navýšení peněz na zbrojení se stalo nejnovější „zjevenou pravdou“, o jaké přece lidé s mozkem a aspoň špetkou historického povědomí snad nepochybují. Nejhorší jsou polovzdělanci.

Evropa je na prahu míru, prohlásil americký viceprezident J.D. Vance

Evropa je podle amerického viceprezidenta J.D. Vanceho na prahu míru, válku na Ukrajině je ale možné ukončit pouze jednáním s Ruskem. Vance to dnes podle agentury Reuters řekl na konzervativní konferenci CPAC v Marylandu. Prohlásil také, že síla spojenectví USA a Evropy závisí na tom, "zde povedeme naše společnosti správným směrem". "Jak ukončíte válku, pokud nejednáte s Ruskem?" ptal se Vance delegátů konference. "Opravdu věřím, že jsme na prahu míru v Evropě poprvé za tři roky," podotkl dále.

Evropané zaskočeni realitou

Z jedné strany je panika, která zavládla po posledních amerických krocích, tedy po Mnichovské bezpečnostní konferenci a zahájení amerických rozhovorů s Rusy o Ukrajině, nepochopitelná. Pokud Američané překročili meze toho, co se dalo už dlouho čekat, tak jen velmi mírně. Viceprezident J. D. Vance se pustil do kritiky vnitřních poměrů v Evropě, která se může zdát troufalá, jen když si odmyslíme, že Evropané považují za své právo a povinnost kritizovat či ušklíbat se nad Amerikou, kam paměť sahá. Kovbojové. Náboženští fanatici. Burani oddaní nezřízenému konzumu. Kdy už zakážou střelné zbraně a trest smrti a přestanou zakazovat potraty?

Evropa musí investovat do obrany, aby byla brána vážně, uvedl Fiala k summitu v Paříži

Ve Francii probíhá ve středu už druhý summit evropských státníků o podpoře Ukrajiny. A to poté, co ho svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jednání o míru na Ukrajině mezi USA a Ruskem. Premiér Petr Fiala v České televizi uvedl, že se politici na schůzce shodli, že je nutné investovat do obrany a zbraní, aby Evropa byla ve světě brána vážně. Podle Fialy se politici shodli, že je klíčové zvýšit investice do obrany, jak na úrovni národních států, tak na úrovni EU.

Kde EU vezme miliardy na obranu: rýsuje se další společné zadlužení

Hlavním závěrem první pařížské schůzky evropských lídrů byl především apel na zvýšení evropských obranných výdajů. O tom se mluví dlouhodobě s tím, že v příští dekádě by mělo jít o stovky miliard eur. Nyní Evropa řeší, kde tyto obrovské prostředky vezme. Podle české vlády to bude z pokladen členských států, případně přes společnou evropskou půjčku. Na středu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron do Paříže další jednání, tentokrát i s českou účastí. V březnu plánuje Evropská komise představit tzv. bílou knihu, tedy právě plán budoucnosti evropské obrany.

Peníze na obranu EU? Asi ze státních pokladen, říká Dvořák po jednání s komisařem pro rozpočet

Z české neúčasti v Paříži se dělá zbytečné drama, naše postoje byly na jednání slyšet. Pro Echo24 to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), který v úterý ve Varšavě jednal s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem mimo jiné i o tom, kde se vezmou peníze na zvýšení unijních obranných výdajů. Požadavek na zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU má v tuto chvíli zřejmě větší podporu než jiná možná řešení, řekl Dvořák.

Evropa v slzách, Evropa mimo hru

Před třemi lety Rusko napadlo Ukrajinu. Válka visela ve vzduchu dlouho, režim Vladimira Putina několik měsíců stahoval vojska o síle téměř dvou set tisíc mužů a velké množství techniky k hranicím s Ukrajinou. Rusko udeřilo 24. února – a k překvapení celého světa narazilo na tuhý odpor. Nečekaný hrdinný vzdor Ukrajinců vyvolal obrovskou vlnu podpory, hlavně v Evropě. Notně překvapen byl ale i agresor, který počítal se snadnou a rychlou anexí. Ukrajina platila za jednu z nejzkorumpovanějších zemí s rozpadlými státními strukturami, kterou fakticky řídili tamní oligarchové.

Evropský pláč na závěr. Šéf mnichovské konference neudržel slzy, zaskočil ho tvrdý postoj USA

Mnichovská bezpečnostní konference, na níž čekala evropské spojence studená sprcha z Washingtonu, skončila v neděli nečekaně pláčem. Její šéf Christoph Heusgen pronesl závěrečný projev, v němž varoval, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938. Nakonec neudržel ani slzy, protože jej až příliš zaskočila netečnost USA k roli Evropy v nadcházejících mírových jednáních.

Americký viceprezident se v Mnichově setkal se šéfkou AfD Weidelovou

Americký viceprezident J. D. Vance se v pátek na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Schůzku následně potvrdili zástupci Weidelové i Vanceho. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.

Státníci v Mnichově diskutují o bezpečnosti. Trump avizoval ruskou návštěvu. O ničem nevíme, řekl organizátor

V Mnichově dnes začíná třídenní bezpečnostní konference. Mohla by přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. S napětím se očekává především projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Konferenci oficiálně zahájí německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský. Prezident USA Donald Trump dříve mluvil o tom, že na konferenci dorazí i delegace ruských vyjednavačů. Nic o tom nevíme, uvedli organizátoři.

Kontroverzní trestný čin o „cizí moci“ zamíří k Ústavnímu soudu. Přidají se senátoři ANO

Senátoři ANO se podle jejich předsedkyně Jany Mračkové Vildumetzové připojí k podnětu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který slíbil pro Ústavní soud připravit senátor Michael Canov (SLK). Senátorka to dnes oznámila na sociální síti. Canov chce kritizované doplnění trestního zákoníku napadnout kvůli tomu, že jej považuje za příliš obecně formulovaný a také za ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí.

EU chystá svůj „Omnibus,“ „motorovou pilu“ prezidenta Mileiho na snížení byrokracie. Panuje ale skepse

Evropská komise plánuje v týdnu představit pětibodový plán na snížení byrokracie, který zahrnuje revizi pravidel v oblastech zelených hlášení, investic, bezpečnosti produktů, kybernetické bezpečnosti a zemědělství. Komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis oznámil, že Komise pak v následujících měsících předloží několik souhrnných nařízení, která mají zjednodušit stávající legislativu.

Válka o českou armádu

Žijeme v týdnech, kdy se naši politici vyhecovali k siláckým výrokům o navyšování peněz na obranu: už ne dvě, ale tři procenta HDP – a proč ne víc? Současně s tím se nám před očima rozkládá struktura, která má bdít nad obranou státu. Nikoliv armáda jako taková, jen vztahy mezi generálním štábem armády a ministerstvem obrany jsou doslova v troskách. Z jedné strany vojenská policie šetří podezření, že vojáci z 601. skupiny speciálních sil vozili nelegálně na Ukrajinu drony. Řeklo by se: Vždyť je to oficiální politika státu, podpora Ukrajiny proti Rusku. Tady však existuje podezření, že vojáci to dělali bez vědomí politiků

Vojáci měli nelegálně dopravovat Vetchého drony na Ukrajinu. Podezření řeší Vojenská policie

Vojenská policie prověřuje podezření, že se vojáci armádních speciálních sil nelegálně podíleli na dopravě dronů pořízených přes sbírku Drony Nemesis herce Ondřeje Vetchého na Ukrajinu. Soukromou iniciativu, kterou zaštiťuje náčelník generálního štábu Karel Řehka a figurují v ní i další představitelé armády, kritizovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i ředitelé tajných služeb, podle nichž Řehka svými aktivitami ohrožuje bezpečnost státu.

Letecká katastrofa: V USA je nedostatek dispečerů, ale tisíc absolventů bylo vyhozeno. Byli prý příliš bílí

Ačkoliv okolnosti tragické letecké nehody ve Washingtonu, při které přišlo o život 67 lidí, se stále vyšetřují, na povrch začínají vyplouvat nepříznivé informace související s pochybením Federálního úřadu pro letectví. Deník The New York Times během probíhajícího vyšetřování přišel se zprávou, podle které důvodem tragické nehody může být obecný nedostatek řídícího personálu. Podle zpravodajského webu Fox News by o dispečery nouze nebyla, pokud by jejich výběr nebyl rasově podmíněn.

Další trojský kůň z Číny? Nejstahovanější aplikace DeepSeek vzbuzuje obavy, nejen kvůli cenzuře

Zatím nevíme mnoho o tom, jakým způsobem nový čínský model generativní umělé inteligence DeepSeek sbírá uživatelská data. Opatrnost je však namístě. U nejstahovanější aplikace, která začátkem týdne předběhla i konkurenční americký model ChatGPT, platí podobná rizika jako u čínské sociální sítě TikTok. První uživatelé už narazili také na několik případů cenzury obsahu kritického k Číně a její politice. Trhy zasáhla začátkem tohoto týdne zásadní zpráva.

Zákaz nožů jako řešení terorismu

O víkendu došlo k pobodání na obchodní třídě v německém Kielu. Útočníkem měl být 29letý Syřan, který vážně zranil jiného muže. Motiv a pozadí činu jsou nejasné, podle dostupných informací útoku předcházela hádka. Jedná se však o další případ z dlouhého seznamu útoků nožem v Evropě. V jihofrancouzském městě Apt v sobotu večer útočník pobodal dva lidi v supermarketu. Událost policie vyšetřuje jako teroristický čin. Pachatel, 32letý muž francouzské národnosti, při útoku vykřikoval „Alláh akbar“. Před několika dny 28letý Afghánec v Aschaffenburgu na severozápadě Bavorska zaútočil na skupinu dětí.