Zajistit jeden nový byt každou hodinu. To je aktuální cíl strategie, kterou loni schválilo pražské zastupitelstvo, aby hlavní město dokázalo do budoucna zajistit dostatek bydlení pro stále se zvyšující počet svých obyvatel. Nová výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) pomocí přehledných grafů a čísel seznamuje s kontextem bytové krize, kterou pociťuje stále víc Pražanů.
Českou republiku dohnal zvětšující se nepoměr mezi cenami nemovitostí a příjmy domácností. Počet prodaných bytů v Česku se loni meziročně propadl o více než polovinu. Z průzkumu České bankovní asociace ve spolupráci s Dataligence, databází informací o nemovitostech v Česku, zveřejněného na středeční tiskové konferenci vyplynulo, že prodeje starších bytů klesly o 51 procent, rodinných domů o 49 procent a nových bytů o 57 procent. Jde o nejmenší počty prodejů za deset let.
Průměrná prodejní cena nových bytů v Praze stoupla meziročně o 9,9 procenta. Na konci loňského roku stál metr čtvereční 151.643 korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group. Za loňský rok se podle ní v Praze prodalo 3100 nových bytů, což je proti rekordnímu roku 2021 propad o přibližně 60 procent. Hodnota prodejů dosáhla 28 miliard korun, meziročně o 51 procent méně.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v prosinci vzrostla na 5,98 procenta z listopadových 5,96 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 197 miliard korun, meziročně o 64 procent méně. Vyplývá to ze statistik ČBA Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Dlouho očekávaný pokles cen bytů konečně nastal. Nejistá ekonomická situace a oproti minulým letům nebývale vysoká úroková míra hypoték však způsobily, že zájem o vlastní bydlení upadá a majitelé nemovitostí musejí jít se svými nabídkami dolů, velký převis poptávky už neplatí. Dostupnost vlastního bydlení u nás je ovšem stále na velmi špatné úrovni. Bezpečně dosažitelné tak jsou současné ceny bytů jen pro úzkou skupinu vysokopříjmových domácností, ostatní riskují, že půjčku v budoucnu nesplatí.
Premiér Petr Fiala minulý týden znovu vyzval občany, aby se nebáli zažádat si o příspěvek na bydlení. Podmínky nově sjednocuje novela o státní podpoře, kterou minulý týden podepsal prezident Miloš Zeman. Ministerstvo práce a sociálních věcí informuje, že na příští rok se počítá s měsíčními výdaji přesahujícími miliardu korun. Žádosti komplikuje složitý proces, který podle expertů řadu lidí odradí a ti nejpotřebnější, například senioři, ani žádost nepodají.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v říjnu mírně vzrostla na 5,86 procenta ze zářijových 5,83 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za 20 let. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 7,2 miliardy korun, meziměsíčně nepatrně více. Meziroční propad podobně jako v září byl 82 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Český trh s bydlením přeskakuje „z bláta do louže“. Tedy alespoň z pohledu těch, kteří bydlení hledají. Stále nadhodnocené ceny bytů i hypotéky zdražující rapidním tempem nahání Čechy do nájmů. A jejich nabídková cena po „hubených“ pandemických letech tak letí dramaticky nahoru. V některých částech Prahy tak nabízené ceny v průměru vyskočily o tisíce. A růst se nemá ani v příštím roce zdaleka zastavit.
V paneláku, kde jsem kdysi vyrostl, na ostravském sídlišti Hrabůvka, žije hodně důchodců. To bohužel mělo za následek skutečnost, že smrtka tam za období covidu řádila velice urputně. Umírali jednotlivci i manželské páry. Jeden takový pár po sobě zanechal byt 2+1 v původním stavu z roku 1964. O luxusu se hovořit nedalo, za normálních okolností by se byt tohoto typu prodával těžce, pokud by se prodal vůbec – zvlášť v Ostravě, kde od revoluce ubylo dobrých čtyřicet tisíc obyvatel. Ale na jaře 2021 nebyly okolnosti normální ani přibližně.
Ministři energetiky členských zemí EU se shodli na přísném omezení nové výstavby od roku 2030.
Městský soud v Brně ve čtvrtek poslal do vazby i druhého z osmi obviněných v kauze manipulace městských bytů na radnici Brno-střed Otakara Bradáče. Novinářům to potvrdila státní zástupkyně Petra Lastovecká. Před místním politikem ODS Bradáčem soud poslal do vazby jednatele realitní kanceláře Zdeňka Červinku. Zbylých šest obviněných je na svobodě. Policie udělala 28 domovních prohlídek a vyslechla 30 lidí.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci informovalo v souvislosti s úterní razií policie v Brně o zahájení trestního stíhání osmi lidí pro účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatků ve prospěch skupiny a pro zneužití pravomoci úřední osoby. Vrchní státní zastupitelství o tom informovalo na svém webu. Kauza se týká radnice Brno-střed a přidělování městských bytů. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v Brně v úterý. Zadrželi osm lidí, kteří byli následně obviněni.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi osm lidí kvůli podezření z páchání trestné činnosti při přidělování městských bytů a nebytových prostor v Brně. Aktuálně dělají domovní prohlídky na základě soudních příkazů, uvedlo dnes ráno na webu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Státní zástupkyně si vyhradila poskytování informací v této věci. Policisté v posledních letech zasahovali v Brně několikrát v souvislosti s možným kupčením s byty a braním úplatků.
Na kandidáta na pražského primátora Jana Čižinského se valí kritika kvůli tomu, že jeho uskupení Praha Sobě je proti další privatizaci bytů v hlavním městě. Čižinského blízcí od metropole přitom v minulosti koupili dva byty, uvedl Seznam Zprávy. Stávající vedení magistrátu v čele s Piráty se většinou staví proti dalšímu prodeji městských bytů, naopak opoziční politici z hnutí ANO a ODS u vybrané části bytového fondu převod do soukromých rukou nadále podporují.
Inflace za letošní rok už v prognózách překročila 16 % a může pokračovat i výš. A na firmy, domácnosti i samotný stát může nepříjemně dopadnout i v příštím roce a to tam, kde to lidé zatím moc nečekají. Za tím stojí takzvané inflační doložky, které umožňují zvyšovat nejen nájemné na základě loňského průměru inflace. Například na domácnosti tak v příšítm roce může čekat nepříjemný „skok“, který zvýší nájmy o tisíce. V případě státu se pak hraje i o miliardy. Inflační doložka se totiž týká například i církevních restitucí.
Ceny nájmů letí stále nahoru a tlačí je k tomu celá řada faktorů. Enormní zdražení hypoték, které pro řadu lidí znamenalo zapomenout na vlastní bydlení, návrat turistů i studentů do měst po pandemii covidu či poptávce válečných uprchlíků z Ukrajiny stojí dohromady s vysokou inflací a růstem cen energií za mixem, který zvrátil trend z posledních let.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají. Po jednání vlády ve středu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj nemají za bydlení platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii.
Propad trhu hypotečních úvěrů bude zřejmě pokračovat i v nejbližších měsících. Pravděpodobné zvýšení poptávky po hypotékách po prázdninách budou tlumit vysoké úroky. Ty by se ale v dalších měsících mohly začít postupně mírně snižovat. Shodli se na tom odborníci. Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červenci vzrostla na 5,4 procenta z červnových pěti procent. Průměrná sazba je tak nejvyšší od poloviny roku 2010.
Výstavba nové linky metra D se má nést i v duchu transformace jejího okolí. To mají osadit nejen administrativní či komerční budovy, ale také tisíce nových bytů i celé nové čtvrti. V té největší má najít domov až pět tisíc lidí. Představu, jak budou nové přírůstky pražské zástavby vypadat, nabízí četné vizualizace. Stavba metra D začala v dubnu a jako první začal vznikat úsek nové linky z Pankráce na Olbrachtovu ulici.
Situace na trhu bydlení se mění a jeho dostupnost se výrazně zhoršuje. Splátky hypoték dramaticky narůstají a začínají se vymykat z rukou střední třídy, výrazně však rostou i ceny nájemního bydlení a odborníci varují před tím, že zejména v menších městech může přijít pro nájemníky šok. Ceny porostou zřejmě minimálně až do konce roku. Ačkoliv se ceny bytů začínají stabilizovat či mírně klesat, v atraktivnějších lokalitách poletí nadále nahoru.
Zatímco ještě před pár lety byly hypotéky velmi levné a poskytnutí půjček na bydlení trhalo rekordy, tak nyní se stávají nedostižným zbožím pro řadu domácností. A to zejména pro mladé rodiny. Přitom polovina mladých lidí plánuje v následujících pěti letech řešit svou situaci okolo bydlení. Situace na trhu jim ale nenahrává. Důvodem jsou zdražující hypotéky, na které dosáhnou jen někteří. K tomu se přidávají i vysoké ceny nemovitostí, které však v poslední době zastavily svůj strmý nárůst.
Německá sociálně demokratická ministryně stavebnictví Klara Geywitzová (SPD) se v posledních dnech stala terčem kritiky kvůli svým plánům v oblasti klimatu a bydlení. Chce totiž otevřít debatu o velikosti bydlení a jejich vlivu na udržitelnost. To se nelíbí opozici, ale ani vládní liberální FDP. Tyto strany záměry Geywitzové označují za regulaci a klimasocialismus. Geywitzová naznačuje, že velikost a způsob bydlení mají efekt na klima.
Nedostatečná výstavba domů a bytů trápí Českou republiku již několik let. K rozhýbání staveb se neodhodlala ani bývalá Babišova vláda, která připravovala rekodifikaci stavebního zákona. Úkol tak zdědila Fialova vláda, která si dává dva cíle. Tedy zejména urychlit pomalé a zdlouhavé povolovací procesy staveb a také nabídnout státní pozemky pro výstavbu.
Česká republika byla v posledních letech zemí, kde ceny bydlení stoupaly nejrychleji z celé Evropské unie. Různé studie ukazují, že zásadní roli v tom hraje nedostatek bytů ve velkých městech, především Praze a Brně, ale také v Liberci, Hradci Králové nebo Plzni, kam se lidé stěhují za pracovními a studijními příležitostmi. Trh chce vláda kromě jiných opatření rozhýbat také tím, že zahájí velký prodej státních pozemků.
Zvyšování základních úrokových sazeb a všeobecné zdražování má tvrdý dopad na domácnosti, které mají hypotéky. Právě u půjček na bydlení došlo ke zhoršení podmínek, kdy skončila doba levných úvěrů. Současná průměrná výše úrokových sazeb u hypoték se vyšplhala až na 6 procent. Pro jedince, kterým končí několikaletá fixace to může znamenat i velké problémy s ufinancováním. Měsíční splátky se totiž mohou vyšplhat i o několik tisíc korun oproti minulosti.
Pravidla u příspěvku na bydlení čeká zjednodušení. Příjemci budou dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Úřady budou dávku přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením. Změny přinese vládní novela, kterou ve středu schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Většina novinek by měla být účinná už od července.
Ruku v ruce s utahováním měnové politiky ve snaze zchladit inflaci zdražují rychle i hypotéky, a lidem se tak ještě více vzdaluje sen vyměnit nájem za vlastní bydlení. Doby, kdy se hypoteční sazby pohybovaly na dvou procentech, jsou dávno pryč, a se současnými úroky může měsíční splátka u průměrné hypotéky vyskočit klidně až o deset tisíc korun. Přísné jsou i podmínky pro výši čistého příjmu a bankéři upozorňují, že pravidla začnou brzy činit obtíže i domácnostem nadstandardně vydělávajícím.
Kromě energetické a ekonomické krize máme další problém: „cenovou bublinu“ na trhu s bydlením. Česko se umístilo na druhé světové příčce ve statistice trhů s bydlením, kde jsou ceny nemovitostí neúměrně vysoké v poměru k příjmům a hrozí tu radikální propad. Přichází obava z prasknutí cenové bubliny, která je „nezdravě vysoko“ a ekonomové varují před „semenem příští krize“. Nejrizikovější zemí z 30 států celého světa je Nový Zéland a hned poté Česká republika, píše Bloomberg v analýze.
Situace na trhu i v ekonomice začíná podle některých odborníků Česko tlačit do „západního“ modelu bydlení. Zdražování nemovitostí i hypoték se čím dál tím víc vymyká z dosahu i střední třídy, která se tak musí uchylovat do nájmů. Pro část lidí to znamená i vzdát se svých nemovitostí před jejich dokončením, pro další vzdát se vůbec myšlenky na „vlastní“. Jenže zvýšený zájem o nájemní bydlení bude tlačit i na jeho další zdražování.
Náklady na stavbu rodinného domu meziročně vzrostly téměř o pětinu. U menšího rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu se cena stavby za rok zvýšila o více než 873.000 korun. Vyplývá to z analýzy firmy ÚRS CZ, která se zabývá sledováním stavebních zakázek či tvorbou rozpočtů pro stavby. Současné stoupající ceny energií a materiálů na trhu na druhé straně změní počet starších domů k prodeji, kterých není aktuálně mnoho, ale podle společnosti GarantovanyNajem.cz se jejich nabídka do konce roku zvedne až o 60 procent.
