„Bydlení nezná ideologii. Bydlet musí každý.“ Těmito slovy oznámil předseda Pirátů Ivan Bartoš program své strany pro bydlení. Naopak lze na máločem tak sledovat ideologii jako na bydlení. Můžeme to vzít historicky, třeba od změny dispozice „servisních“ částí bytu jako kuchyně, což souviselo s postavením žen. Můžeme připomenout komunistické projekty „koldomů“. Můžeme pozorovat, že v některých zemích je větší tendence k vlastnickému bydlení než v jiných, a třeba Margaret Thatcherová, když privatizovala obecní byty, v tom měla ideologicky jasno. V USA žádná strana nezruší rozvinuté státní dotování individuálních hypoték.

Lidé chtějí bydlet různě – někdo v domku se zahradou, někdo v bytě v centru, a sociologové vědí, že se k tomu vážou i obecnější ideologické preference. Pro některé politiky je developer sprosté slovo a Bartoš jistě ví, že když Hřibova radnice prosadila pravidla pro spoluúčast developerů na městské infrastruktuře, musela slýchat od některých příznivců, co to má být, že developeři se mají přece hubit, a ne jim umetat cesta. To, že v Praze lze i mimo památkovou rezervaci zakázat stavbu vyššího domu, protože by narušoval „stabilizovaný charakter území“, je ideologie, žádná technická zákonitost.

Politici používají fráze typu, že něco „nezná ideologii“, že se to „nemá politizovat“ a podobně, hlavně ze dvou důvodů. Buď chtějí signalizovat „Nejsem ideolog, jsem pragmatik, který řeší problémy“, protože na to část voličů slyší. Anebo si neumějí představit, že by někdo mohl mít jiný názor než oni. Co z toho to je?

Jedna z prvních starostí, které se po vypuštění chatovacích botů na bázi jazykových modelů objevily, byla, že to bude znamenat konec školních esejů. ChatGPT je plagiátor všech plagiátorů. Takže není divu, že se na trhu objevila odpověď – detektory textu psaného umělou inteligencí (které jsou samy založené na umělé inteligenci). Jistý uživatel dal jednomu z nich, ZeroGPT, prověřit následující text:

„Průmyslová revoluce a její důsledky byly pro lidstvo pohromou. Nesmírně zvýšily dobu dožití těch z nás, kteří žijeme ve ,vyspělých‘ zemích, ale destabilizovaly společnost, učinily život nenaplněným, vystavily lidské bytosti ponižování, vedly k rozsáhlému psychickému utrpení (ve třetím světě i k fyzickému utrpení) a způsobily vážné škody na přírodě.“

Podle ZeroGPT text „na 100 %“ vygenerovala umělá inteligence.

To by tedy bylo převratné odhalení, protože ten úryvek pochází z textu z roku 1995 známého jako Manifest Unabombera a jeho autorem je terorista Ted Kaczynski. Dopisovými bombami zabil tři lidi a zranil dvacet osm a v současnosti si odpykává trest doživotního vězení.

Vlastně to dává smysl. ChatGPT je mistrem žvástu, opakuje a kombinuje to, co bylo napsáno mnohokrát. A tomu, kdo Kaczynského manifest nezná, musí ten úryvek taky přijít jako celkem konvenční text. Ne že by s ním každý souhlasil, ale nikoho nepřekvapí. Variace na tyto myšlenky slýcháme dnes a denně v podání angažovaných celebrit, PR oddělení velkých firem, široké škály médií. A ve formě jen o něco málo vyhraněnější od radikálů typu Poslední generace nebo Extinction Rebellion, jejichž akce jsou jakýmsi prototerorismem. Jestliže v Německu právě zavřeli z ideologických důvodů jaderné elektrárny anebo erudovaní lidé diskutují o myšlence „nerůstu“, ukazuje to, jak je Unabomberův světový názor živý.

Tvrdit, že jsou všichni ekologisté duchovní dědici Kaczynského, by asi bylo demagogické (i když kdoví, museli by se k tomu vyjádřit). Ale zkusme něco jiného. Teroristické manifesty, s nimiž se dnes setkáváme nejčastěji, pocházejí buď z prostředí fanatického islámu, nebo extrémní, k nacismu se hlásící pravice. Nemáme problém je odsoudit jako nenávistné, odporné a absurdní. Jejich plné texty se oficiálními kanály nezveřejňují nejen kvůli riziku napodobení, ale je to taky forma oficiálního odsudku.

Ale co kdyby je někdo chtěl číst a říct, že se distancuje od násilí a teroru, ale s některými v nich obsaženými názory výběrově souhlasí nebo je považuje za upozornění na platné problémy? Šlo by to? U Unabombera to děláme.