Vláda Petra Fialy (ODS) tlačí návrh rozpočtu na příští rok legislativním procesem navzdory ostrým výtkám ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Zádrhel by mohl pro kabinet představovat prezident Petr Pavel, který si Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) pozval kvůli rozpočtu na kobereček. Oslovení experti uvádí, že kromě konkrétních problémů se nabízí ještě jeden – výrazně nadhodnocený růst ekonomiky.
Prezident Petr Pavel by měl o svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. V rozhovoru pro deník Blesk Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše. Nechce volit řešení, že by klíčovou předlohu nevetoval, aby se země neocitla v rozpočtovém provizoriu, ale ani nepodepsal, čímž by i přes výhrady umožnil její schválení.
Spolupráci s hnutím ANO po volbách v příštím roce mohu stoprocentně vyloučit, i kdyby Andrej Babiš odstoupil do pozadí. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle něj jsou scénáře, ve kterých po volbách dojde k odstranění premiéra a předsedy ODS Petra Fialy sci-fi. S hnutím ANO se podle něj nedá pracovat. Stanjura pro CNN Prima News na otázku, zda může vyloučit spolupráci s hnutím ANO po volbách vyloučit, i kdyby se stáhl do pozadí expremiér Andrej Babiš, odpověděl „ano, stoprocentně“
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v pátek avizoval, že plánuje připravit návrh k povinnému příspěvku firem na důchodové připojištění rizikových profesí do konce roku. Poslanecká sněmovna by se úpravou příslušného zákona mohla podle něj začít zabývat v lednu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes doplnil, že vláda změnu prosadí do června příštího roku s účinností od ledna 2026.
Hospodářský výbor sněmovny dostane znovu na stůl vládní novelu energetického zákona, která má vládě umožnit snížit objem peněz ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Vláda chce svůj záměr ohledně omezení podpory vložit prostřednictvím pozměňovacích návrhů včetně těch z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ty však vyvolávají ostrý odpor, firmy už hrozí i žalobami.
Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun na 200,7 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl říjnový rozpočtový schodek 210,7 miliardy korun.
Solárníci v minulém týdnu ostře kritizovali návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na změnu systému podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Dodávali k tomu, že je zvláštní, že energetickou politiku dělá právě Stanjura a ne ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf MPO Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že nemá důvod nevěřit právníkům MF, kteří změny připravili.
Bylo by osvěžující šetřit s kritikou a moci také někdy pochválit. Marně pátráme, v tuto chvíli ale opravdu není za co. Kritika vlády ze strany opozice a její argumenty jsou trapné, hloupé a plytké. Ale je namístě otázka, proč jsme se dostali do situace, že některé výroky ministrů stínové vlády mohou znít nepoučenému voliči rozumněji než to, co slyší od koaličních ministrů. Ano, na to si hned můžeme střízlivě odpovědět, že žádná opozice nikdy nakonec nedoručila to, co slibovala, když ještě ve vládě nebyla.
Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
Snaha státu změnit systém podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Myslí si to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pozměňovací návrh navrhl vložit do novely energetického zákona poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec.
Když nemáš pro něco vysvětlení, použij absurdní příměr, proti kterému ani nelze argumentovat. Tak by se dal zjednodušeně popsat způsob, jakým ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval chybějící desítky miliard v návrhu státního rozpočtu na příští rok. V tomto případě šlo konkrétně o příjmy z prodeje emisních povolenek, kde je od začátku nejen Národní rozpočtovou radou upozorňováno na zcela nadhodnocený výdaj.
Sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry rozpočtu navzdory tomu, že v návrhu podle expertů chybí desítky miliard. V případě nevyjasnění nejasných položek jako jsou výnosy z emisních povolenek či podpora obnovitelných zdrojů by mohl prezident Petr Pavel přistoupit k tomu, že by návrh zákona o rozpočtu vetoval.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s novým ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) konečně prozradili, co chtějí dělat s chybějícími více než deseti miliardami na dotace na zelené zdroje. V návrhu rozpočtu na příští rok opravdu zůstane Stanjurova částka pouze osm a půl miliardy. Když to nebude stačit, prý se peníze v rozpočtu najdou v rámci jiných výdajů a schodek se nenavýší.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok není podle ještě nedávno vládních Pirátů realistický. Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová v dnešním úvodním projednávání předlohu označila za Potěmkinovu vesnici. Šéf teď již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek v souvislosti s pochybnostmi Národní rozpočtové rady o některých položkách rozpočtu mluvil o nesrovnalostech celkem za 50 až 57 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok přispěje k udržení sociálního smíru. Ve sněmovně to řekl při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj se desítky miliard, které v návrhu podle Národní rozpočtové rady (NRR) z různých důvodů chybí, v celkovém objemu rozpočtu ztratí. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že vláda Petra Fialy (ODS) vláda zradila lidi, Alena Schillerová zase připomněla zkrácení valorizace důchodu.
Výroky pirátského poslance Jakuba Michálka o tom, že vládu fakticky řídím já, jsou směšné. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hlavní slovo má podle něj premiér Petr Fiala. Koalice Spolu se zároveň podle něj v nejbližších dnech začne chystat na volby v příštím roce, čekala na výsledek sjezdu KDU-ČSL.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se opakovaně obviňují ze lži v souvislosti s výsledky hospodaření svých vlád, tedy kabinetu Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS). Schillerová Stanjuru obviňuje, že Fialova vláda snižuje zadlužování země pomaleji než slíbilo na základě nominálních schodků, Stanjura argumentuje saldem vládních financí vůči HDP.
Ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard korun, jsou podle Národní rozpočtové rady díry za zhruba 40 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že má plán, jak je zalepit. Zhruba 16 až 22 chybějících miliard na podporu obnovitelných zdrojů se má podle něj vyřešit změnou zákona. Opozice vládu ostře kritizuje, částečná nespokojenost je i uvnitř vlády.
Naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu, obvinil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vládu Petra Fialy (ODS) v souvislosti s hospodařením a rozpočtovou politikou. Reagoval mimo jiné na data Eurostatu, která ukazují, že deficit vládního hospodaření čili loni téměř 347 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponuje, že Babiš jen manipuluje a srovnává nesrovnatelné. Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet oficiálně vykázal.
I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard.
Vyhozený pirátský ministr Ivan Bartoš nezvládl svůj úkol, proto byl po právu odejit. Nedodal, co slíbil, a ještě se snažil přesvědčovat všechny kolem o opaku. Teď je v dost podobné situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jím připravený návrh státního rozpočtu na příští rok je špatný. Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit. Se závažnou kritikou přišla aktuálně Národní rozpočtová rada. Vláda si schválila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je v nekrizové době samo o sobě dost špatně obhajitelné. Žádná slibovaná konsolidace se v příštím roce konat nebude, na to už vláda úplně rezignovala. Jak upozorňuje rozpočtová rada, předložený rozsah příjmů a výdajů by znamenal, že strukturální deficit by byl na úrovni cca 2,1 procenta HDP.
Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl.
Piráti nám ve středu oznámili, že vládu opustí. Počítám, že odejdou všichni nominanti Pirátů. V České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj není nutné nominovat náhradníka za Ivana Bartoše (Piráti) v pozici vicepremiéra pro digitalizaci. O vládní krizi se podle něj nejedná. Bartoš řekl, že digitalizaci by měl někdo převzít, jedná se podle něj složitou agendu. Piráti ve vládě skončí nejspíš v úterý.
Je to tu zase. Vláda zřejmě zkouší, jestli si někdo všimne, nebo nevšimne – a zároveň ví, že i když si všimne, zase se najde způsob, jak se ospravedlnit.
Na pozadí vládní krize a odchodu Pirátů z kabinetu schválili ministři návrh státního rozpočtu na příští rok a současně kvůli povodním novelizovali ten letošní. Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti původnímu návrhu ministerstva financí z konce srpna je schodek vyšší o 11 miliard korun.
Opakuje se to stále dokola. Před parlamentními volbami a ještě krátce po nich ODS slibovala voličům malý stát pracující pro lidi, ne opačně. Slibovala zeštíhlení státní správy, konsolidaci veřejných peněz, seškrtání nesmyslných toků dotací, nezvyšování daní. Stal se téměř přesný opak. Podstatnou část svých tehdejších voličů ODS (v koalici Spolu) jistě odradila svým nabouráváním důvěry v transparentní investorské prostředí kvůli trvání daně z neočekávaných zisků.
Vláda se poprvé v historii chystá měnit státní rozpočet kvůli povodním. Takže ještě letos by mohl schodek vyskočit o třicet miliard a v návrhu státního rozpočtu na příští rok bychom mohli operovat se schodkem o dalších deset miliard vyšším.
Stalo se, co vláda avizovala. Ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle premiéra se celkové škody budou zřejmě pohybovat kolem 100 miliard korun, zdůraznil ale, že na konečný odhad je zatím brzy, protože voda na všech zaplavených územích ještě neopadla. Fiala očekává podíl státu na obnově kolem 25 procent, to by znamenalo výdaje v řádu desítek miliard korun.
