Dnes je výročí spojeneckého vylodění v Normandii, kdy Američané společně s Brity otevřeli druhou frontu a vyjeli z francouzských pláží na Berlín. Jedná se o jednu z nejslavnějších operací druhé světové války. V průběhu včerejška se rovněž objevovaly nejrůznější zprávy, že možná začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, nebo možná také ne. Stojí ale za to připomenout, co vůle k totálnímu vítězství vlastně znamená.
Budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že se za ně celá země modlí. V projevu, který pronesl na tradiční vojenské přehlídce v Moskvě k výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. Vinu za rozpoutání nejhoršího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé světové války Putin opět vkládal na Západ.
Máme za sebou další Den vítězství, jak se pořád nemotorně ten výroční den jmenuje. Tisíckrát už bylo napsáno, že to je velmi ironické pojmenování, že je totiž otázka, kdo to vlastně zvítězil, že v případě národů, přes které se převalily Stalinovy armády, lze o nějakém vítězství těžko mluvit, a o osvobození už vůbec ne. Jenže toho si tehdy, v květnu 1945, bylo vědomo jen pár jasnozřivých, většinou těch, kteří měli s Rusy a bolševiky nějakou přímou zkušenost, což byli často právě Rusové etc., kteří před nimi před lety prchli.
Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války život. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to v pondělí n2. sv. a pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Podle něj situace, rozsah a míra destrukce na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, bojiště druhé světové války připomínají.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl parlamentu, aby se den vítězství nad nacismem slavil na Ukrajině 8. května podobně jako ve většině světa. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na projev hlavy státu u příležitosti konce druhé světové války. Stejně jako Rusko, které loni v únoru Ukrajinu vojensky napadlo, slavila dosud Ukrajina Den paměti a vítězství nad nacismem 9. května.
Každoroční vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě se bude konat už podruhé v atmosféře probíhající války na Ukrajině. Podle Kremlu však proběhne dle původního plánu a za účasti Vladimira Putina. Objevit by se na ní ale mohlo mnohem více historické techniky než v uplynulých letech, kdy převažovaly moderní stroje, jež jsou nyní zaměstnány válkou. Více než dvacítka ruských měst oslavy 9. května pod různými záminkami raději zrušila.
Berlínská policie zakázala ukazování portrétů prezidentů Ruska Vladimira Putina, Běloruska Alexandra Lukašenka i Ukrajiny Volodymyra Zelenského u památníků na počest sovětských vojáků z 2. světové války. Policie tak chce spolu se zákazem dalších symbolů zabránit zneužití nadcházejících oslav k výročí konce války v roce 1945 k válečné propagandě, informoval berlínský deník Der Tagesspiegel.
V Nizozemsku byl odhalen pomník šesti československým letcům, jejichž bombardér britského Královského letectva (RAF) se za druhé světové války zřítil u obce Nieuwe Niedorp. Informovala o tom ve čtvrtek veřejnoprávní regionální stanice NH. Letoun Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF byl sestřelen 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy. Vrak se podařilo objevit po několikaletém pátrání v květnu 2021.
Přes 20 ruských měst letos zrušilo průvody u příležitosti oslav 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce. Některá města uvedla, že slavnostní události zrušila z „bezpečnostních důvodů“. Vedení dalších sdělilo, že ohňostroje by mohly rozrušit vojáky a že peníze je vhodnější vynaložit na takzvanou speciální vojenskou operaci, jak Rusko nazývá svoji invazi na Ukrajinu. Upozornil na to ruský server Vjorstka.
Mezinárodní tým odborníků objevil u Filipín vrak japonské lodi, která se během druhé světové války potopila s téměř tisícovkou australských válečných zajatců. O vyřešení záhady námořní katastrofy s nejvíce obětmi v Austrálii informuje list Deutsche Welle (DW). K potopení japonské transportní lodi Montevideo Maru došlo 1. července 1942, kdy ji torpédem zasáhla posádka americké ponorky, která ovšem podle všeho o cestujících nevěděla. Na palubě byli také civilisté z dalších zemí, celkový počet obětí tedy dosáhl přibližně 1 060
Polsko se obrátilo na Organizaci spojených národů (OSN) s výzvou, aby zasáhla a pomohla Varšavě dosáhnout válečných reparací, které by mělo zaplatit Německo za škody způsobené během 2. světové války. Náměstek polského ministra zahraniční Arkadiusz Muliarczyk se obrátil přímo na generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Turka a Radu OSN pro lidská práva s žádostí o „spolupráci a podporu“. Podle polských zástupců Berlín nereagoval na jejich výzvy k náhradě škod způsobených německou agresí a okupací v letech 1939-1945.
Víkendová bitva o východoukrajinské město Lyman skončila tak těžkou porážkou Rusů, že je obtížné ji pojmenovat jiným slovem než „katastrofa“. V dnešní éře smartphonů a kamer si nemusíme následky představovat. Záplava videí z bojiště dorazila na sociální sítě a každý, kdo má na to žaludek, se může seznámit s tím, jak vypadá dnešní průmyslově vedená válka a co dělá s lidskými těly zachycenými v malströmu vybuchujícího železa a pršícího ohně.
Začátkem září předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost a de facto nejmocnější muž ve státě Jarosław Kaczyński oznámil, že Varšava bude po Německu požadovat odškodné za utrpení způsobené ve 2. světové válce. Škody napáchané tehdejším nacistickým režimem odhadla speciální komise na 6,2 bilionu zlotých (cca 32 bil. Kč). Proč se polská vláda k tomuto kroku odhodlala nyní, víc než 77 let po válce, a jak jsou na tom polsko-německé vztahy, hovoří prof. Zdzisław Marek Krasnodębski.
Po druhé světové válce nebylo tak zničené, usoužené a rozbité země, jako bylo Polsko. Respektive ten stát, který nově ve střední Evropě vznikl, a to v podobě, na niž se nikdo Poláků neptal. Polsko bylo, jak známo, posunuto na západ, přičemž přišlo o historická území na východě, zatímco mu na úkor poraženého Německa byla „darována“ území, která byla po staletí německá. Polsko se stalo sovětským satelitem a polská tragédie pokračovala i po roce 1945, přičemž člověk musí vždy sklonit hlavu před tím národem, který opravdu nikdy „neklekl na kolena.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun). „Stejně jako předešlé spolkové vlády mohu poukázat na to, že tato otázka byla z hlediska mezinárodního práva definitivně vyřešena,“ uvedl Scholz ve středečním vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, ze kterého cituje agentura DPA.
Německý svaz měst a obcí v reakci na obavu z bezprecedentní energetické krize přišel s myšlenkou, že například víceúčelová hala v Ludwigshafenu, která dřív sloužila ke konání sportovních akcí nebo koncertů a během pandemie čínského viru se přeměnila v očkovací centrum, by se po první metamorfóze mohla změnit v centrální zahřívací stanici v době, kdy do Německa dorazí mráz a někdejší ekonomický hegemon Evropy nebude schopen zajistit základní podmínky pro život svých obyvatel především z chudších vrstev.
Z posledního sčítání je lidí, kterým je 90 let a víc, 64 300. Ještě se jich můžeme zeptat na jejich soukromou historii a jak se jim žilo poté, co se 15. března 1939 ozvalo z rozhlasů „Zachovejte klid a vyčkejte dalších zpráv“. Někdo z nich chodil tančit a žil si svůj život v rámci možností, jiný má trauma až do smrti, další se tímto tématem zaobírá bez ustání. Řada lidí, kteří zažili druhou světovou válku, ovšem ještě v dětském věku, si z onoho období moc nepamatuje. I když na ně válka měla pochopitelně vliv.
Stovky lidí si v neděli připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel. Do Ležáků v neděli přišla také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, která je poslední přeživší z Ležáků. Kromě ní masakr přežila již jen její sestra Marie. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Marie Jeřábková, rozená Šťulíková, zemřela v roce 2018.
Seskok armádních parašutistů, bohoslužba i tradiční pietní akt u chrámu svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici dnes dopoledne připomněly československé výsadkáře, kteří v těchto místech po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha před 80 lety zemřeli po boji s nacistickou přesilou. Přítomní si připomněli nejen odvahu sedmi padlých mužů, ale i památku jejich spolupracovníků a dalších obětí nacistického teroru v protektorátu.
Zítra je den Lidic. 10. červen 1942 je jedno z důležitých dat novodobé české historie. Důležité je i tím, že tragédie Lidic se vymykala z „běžného života“ v protektorátu, jehož strašlivost nespočívala v okázalé krvavosti: na rozdíl od každodennosti v Polsku, natož dál na východ. Lidice byly tak strašné, že byly výjimečné. Nešlo vlastně ani o největší masakr lidí české národnosti: tím bylo vyvraždění tří stovek především českých obyvatel Českého Malína na Volyni v červenci 1943.
V sobotu bylo čtvrtého června, to znamená přesně osmdesát let ode dne, kdy po atentátu zemřel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Akorát tento rok byla sobota, zatímco tehdy byl čtvrtek. Na Kobyliské střelnici se popravovalo tradičně večer, toho dne v půl sedmé, a zemřelo šest lidí – paradoxně to byl jeden z nejnižších denních přírůstků zastřelených za celou dobu poprav mezi třicátým květnem a čtvrtým červencem. Nejméně jich bylo v předvečer protektorova úmrtí, dva.
Od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha uběhlo v pátek přesně 80 let. Až nedávno se přitom našla zbraň, kterou Jozef Gabčík střílel právě na Heydricha a se kterou později zastřelil sám sebe v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se se svým kolegou Janem Kubišem ukrývali. Podle historiků je Gabčíkův Colt 1903 Pocket Hammerless s číslem 539 370 svatým grálem československého protinacistického odboje.
Ještě nikdy od konce války neměli českoslovenští parašutisté, kteří před 80 lety vykonali úspěšný atentát na Reinharda Heydricha, takovou slávu jako teď. Zatímco před třinácti lety se památník v „Heydrichově zatáčce“ stavěl na popud městské části Praha 8, pátečního aktu tamtéž se zúčastnily slovenská prezidentka, česká ministryně obrany, britská ministryně zahraničí a kromě nich ještě řada dalších vysokých politiků.
Lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu se čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety. Při tradiční tryzně k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově to v neděli řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. Vystrčil varoval i před množstvím dezinformací, které nyní zaplňují veřejný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli popřál všem občanům Ukrajiny „klidnou a spravedlivou budoucnost“. Na občany a vojenské veterány země, na kterou od konce února útočí jeho vojska, se obrátil v souvislosti se 77. výročím konce druhé světové války. Blahopřejné poselství adresoval Kreml tradičně také do dalších zemí někdejšího Sovětského svazu, v případě Ukrajiny a Gruzie se Putin obrátil na tamní „národy“, u dalších postsovětských zemí oslovil také jejich lídry.
Moskva se chystá na oslavy 77. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zatímco ruští vojáci okupují území Ukrajiny, na Rudém náměstí se bude konat tradiční vojenská přehlídka s účastí 11 tisíc vojáků se 131 kusy vojenské techniky, což je asi o třetinu méně než loni. Mezi hosty nebudou žádní zahraniční představitelé, dokonce ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Poprvé od roku 2010 by se kromě jiné vojenské techniky mělo oslav zúčastnit i velitelské letadlo Iljušin Il-80.
„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
Jako největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války je hodnocen atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a Morava v květnu 1942. Osud „kata českého národa“ Heydricha, jenž ihned po svém nástupu v září 1941 rozpoutal teror proti českému národu a zahájil holokaust protektorátních Židů, se začal naplňovat již na podzim 1941. Exilová londýnská vláda začala tehdy spolu s Brity plánovat větší akci.
Anna Böhm, Franz Böhm, Anna Richter, Anton Skudel, Ferdinand Tröster, Emilia Tröster… Jména, jména, jména. Nejsou to, řečeno s Ivanem Blatným, „jména skutečná a jména vymyšlená“, pseudonymy tady nehledejme. Jde o jména na náhrobcích sudetských Němců, kteří vlastně měli štěstí: zemřeli dřív, než mohli být českými spoluobčany ze svých domovů po skončení druhé světové války vyhnáni; mnozí čeští historici, učitelé a žurnalisté stále ještě eufemisticky říkají „odsunuti“.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Národní památník hrdinů heydrichiády navštívil během své třídenní návštěvy Prahy jako první německý prezident. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.
