Nové vymáhání válečných reparací po Německu by destabilizovalo úplně vše. Myslí si to historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. V Polsku se v poslední době otázka vymáhání válečných reparací znovu otevřela.
Česká vláda nepovažuje v tuto chvíli za aktuální otázku požadavku na vymáhání reparací od Německa. Případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nepokládala za šťastné. Uvedl to předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KSČM Jiřího Valenty, která se týkala nároku české strany na případné reparace od Německa. Valenta svojí interpelací reagoval na záměr Polska, které chce od Německa vymáhat odškodnění.
Když Američané za druhé světové války bojovali proti japonské císařské armádě v Pacifiku, jejich strategií byl „island hopping“, pozvolný postup po jednotlivých ostrovech a souostrovích od Nové Guiney na sever. Při tomto postupu bylo na řadě ostrovů nutno zřídit provizorní letiště uprostřed džungle. Tato letiště, používaná pro dopravu lidí a materiálu (anglicky „cargo“), však měla význam jen v době války a po kapitulaci Japonska byla opuštěna.
Před 80 lety, 29. září 1938, podepsali představitelé evropských mocností – britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler tzv. mnichovskou dohodu, ve které odsouhlasili postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda znamenala podle historiků faktický počátek druhé světové války.
Britský parlament to zažil jenom jednou. „Stáli jsme na lavicích, mlátili do nich programem a křičeli, až nám bylo horko. Byla to scéna nepopsatelného nadšení. Věděli jsme, že mír musí být zachráněn a s ním celý svět,“ popsal událost konzervativní poslanec Henry Channon. „V té vteřině ztratil anglický parlament nervy. Poslanci vyskočili, křičeli a tleskali, galerie burácely jásotem.
Sedmdesát let musel čekat profesor Ludovít Végh na to, aby se dozvěděl více o osudu svého bratra. Mikuláš Végh roku 1940 uprchl z nacisty okupovaného Československa na území Sovětského svazu, krátce poté byl však zatčen a v prosinci 1941 odsouzen k 5 letům v pracovních táborech. Jeho příběh i osudy více než dvacítky dalších československých židů v letech 1939–1941 popisuje kniha rozhovorů Židé v Gulagu. „Úmrtnost v těch táborech byla zhruba patnáctiprocentní,“ řekl na představení publikace Jan Dvořák, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a jeden z jejích autorů.
Nizozemský odboj byl za druhé světové války převážně mužskou záležitostí, našly se však i výjimky. Freddie Oversteegenové bylo 14 let, když se poprvé zúčastnila protinacistické činnosti, třebaže se svými dlouhými černými vlasy spletenými do copů vypadala ještě mladší. Když na kole projížděla ulicemi Haarlemu západně od Amsterdamu se zbraněmi ukrytými v košíku, málokdo ji zastavil. Když lákala německé důstojníky na odlehlé místo, nikdo netušil, že se je chystá zlikvidovat. Oversteegenová zemřela letos 5. září, den před svými 93. narozeninami, píše Washington Post.
Do britských kin vstoupil nový válečný film režiséra Davida Blaira Hurricane, jenž vypráví příběh polských letců z 303. stíhací perutě, kteří bojovali za druhé světové války v bitvě o Británii. Vedle Brita Iwana Rheona, který se proslavil postavou Ramsayho Boltona v seriálu Hra o trůny, či syna Mela Gibsona Mila si ve filmu zahrál také český herec Kryštof Hádek, který ztvárnil roli příslušníka perutě, českého stíhacího pilota Josefa Františka. Osobnosti „českého hrdiny bitvy o Británii“ v sobotu obsáhlý článek věnoval zpravodajský web BBC.
Před 77 lety byla v Moskvě podepsána dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, která přímo vedla k vypuknutí druhé světové války. Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop se dohodl se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi se tak otevřela cesta k napadnutí Polska.
Krátce po osvobození, zhruba v polovině května 1945, se v pražském hotelu Belvedere na Hradčanech sešla zvláštní společnost. Ke stolu usedli důstojníci Obranného zpravodajství, jmenovitě kapitán Černý, nadporučík Zícha a poručík Čupka.
Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.
Japonský císař Akihito se ve středu znovu a naposledy omluvil za podíl své země na rozpoutání druhé světové války. Učinil tak při příležitosti tradičního ceremoniálu, kterým si Japonsko připomnělo 73. výročí své kapitulace v nejkrvavějším konfliktu dějin zeměkoule. Vzhledem k tomu, že císař hodlá koncem dubna příštího roku abdikovat, bude již této akce, přinejmenším v postavení monarchy, ušetřen.
Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.
Štít ze 30. let 16. století byl až do druhé světové války na středočeském zámku Konopiště, odkud jej ukradli nacisté. Podle serveru tachles chtěli renesanční památku, kterou vyzdobil italský malíř Girolami di Tommaso da Treviso, vystavovat v Linci, kde chtěl muzeum vybudovat nacistický vůdce Adolf Hitler.
„Kdo to udělal? To udělal stát!“ Osmaosmdesátiletý Karel Smolek se nesmířil s popravou svých dvou strýců. S dalšími dvanácti mírumilovnými občany Tušti byli 24. května 1945 zastřeleni po rozsudku národního výboru, když byli předtím mlácením donuceni přiznat, že „zradili Československo“. Zbraně dodali vojáci plukovníka Vladimíra Hobzy, který dostal od vojenského velení v Táboře za úkol vyčistit jihočeské pohraničí od Němců a kolaborantů.
Bitva u Kursku, do které se v létě 1943 na obou stranách zapojily skoro dva miliony vojáků a tisíce tanků nebo samohybných děl, zůstává největším střetnutím obrněnců všech dob. Pro nacistické Německo představovala asi poslední naději na zvrat na východní frontě, očekávaný výsledek ale nepřinesla. Bitva, která po krátké předehře předchozího večera začala ráno 5. července 1943, totiž přes výrazné sovětské ztráty po 50 dnech bojů prakticky vyčerpala německé síly.
Neznámý pachatel se vydával za nejstaršího žijícího amerického veterána z druhé světové války a ukradl mu všechny peníze z účtu. Richard Overton je ve svých sto dvanácti letech i nejstarším Američanem. Krádež zjistil jeho bratranec, když prováděl vklad na Overtonův účet a viděl, že jsou na něm jen ty peníze, které tam právě vložil, informuje CNN.
Po dlouhé nemoci zemřel dnes ráno veterán z druhé světové války Pavel Vranský (97). Informaci serveru Aktuálně.cz potvrdil ČTK ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík. Vranský byl jedním z posledních žijících českých letců britského Královského letectva (RAF), absolvoval také boje u Tobruku.
Ikonická fotografie z 13. června 1936 zachycuje dav hajlujících dělníků při spuštění lodi Horst Wessel v Hamburku. Jen několik jedinců nemá na snímku zdviženou pravici. Jeden dělník však stojí s ostentativně zkříženýma rukama. Němka Irma Ecklerová tvrdí, že „ten, který nehajloval“, je její otec August Landmesser. Jeho pohnutý osud přiblížila ve své knize.
Pomník Rudé armády na pražských Hradčanech někdo poničil, konkrétně z něj urazil na vrchu se tyčící rudou hvězdu. Stalo se tak jen pár dní po tom, co hvězdu někdo nabarvil narůžovo. Na situaci upozornil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, který se před několika dny v čištění rudé hvězdy osobně angažoval.
Ruské velvyslanectví v Praze ve středu v prohlášení popřelo účast sovětského maršála Ivana Koněva na přípravě invaze do Československa v roce 1968. V dokumentu publikovaném na twitteru ambasáda reagovala na informaci o tom, že Praha 6 chce na Koněvově památníku umístit desku, která má o maršálově podílu na přípravě okupace informovat. Starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09) si za textem na desce stojí.
Dlouho byla jediným „osvoboditelem“ českých zemí od německé nacistické okupace na jaře 1945 Rudá armáda. Po roce 1989 se značná pozornost obrátila na západní Čechy a jejich osvobození Američany. Ještě déle trvalo, než do povědomí začala pronikat i paměť o velkém rumunském kontingentu v rámci vojsk ukrajinské fronty nebo o účasti vlasovců v pražském povstání. Poměrně málo se však stále ví o tom, za osvobození Československa bojovali také polští vojáci. Navíc zde operovaly jednotky reprezentující dva velmi odlišné politické proudy.
Symbolem vyvražďování Židů za druhé světové války se stal vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno 1,1 milionu lidských životů, převážně Židů. Několika málo vězňům se z Osvětimi podařilo uniknout, nejznámějším byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolfa Vrby), kteří jako jedni z prvních informovali svět o prožitých hrůzách.
Do Česka přijel z východu nacionalistický gang motorkářů Noční vlci, aby uctil památku padlých sovětských vojáků, protestovalo proti tomu několik místních aktivistů, kritických vůči politice současného ruského režimu. Místopředseda sociální demokracie Jaroslav Foldyna využil této příležitosti, aby fotografům předvedl svá početná tetování, s jedním z protestujících aktivistů se skoro porval a vysvětloval to pak záměrem „dát mu jazyk“, anžto ho považoval za gaye.
Výročí konce druhé války letos odnesl dejvický maršál Koněv, který byl polit růžovou barvou, a „levicový sociální demokrat“ Jaroslav Foldyna, který málem přišel o jazyk, jejž chtěl dle svých slov „dát aktivistovi“.
Motorkáři z ruského nacionalistického klubu Noční vlci dorazili do Prahy. Na Olšanských hřbitovech, kam přijeli uctít památku ruských vojáků padlých za druhé světové války, na ně čekalo více než 150 příznivců i desítky odpůrců. Obě skupiny se slovně střetly, dva muži skončili na místě v policejních vozech.
Německá prokuratura obvinila 94letého bývalého příslušníka jednotek SS a dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi z napomáhání k vraždě. Informovalo o tom státní zastupitelství ve Stuttgartu. Obviněným je podle něj německý občan narozený v Srbsku. Souzen má být jako mladistvý, neboť v době inkriminovaných činů mu bylo 19 let.
Britské Královské letectvo (RAF) slaví sté výročí svého založení. Vzniklo v posledním roce první světové války jako první významná samostatná letecká síla. V té druhé v něm bojovala i řada československých pilotů.
Polská vláda se ve čtvrtek distancovala od výroků otce svého předsedy Mateusze Morawieckého, který tvrdil, že se prý Židé v okupovaném Polsku za druhé světové války sami dobrovolně stěhovali do ghett, aby unikli svým nežidovským sousedům. Kornel Morawiecki byl do parlamentu zvolen za populistickou stranu Kukiz’15, ale později z jejího poslaneckého klubu vystoupil.
Snažili se nenásilně projevit odpor k Hitlerově režimu, skončili popraveni. Protinacistická ilegální skupina Bílá růže byla složená především ze studentů Mnichovské univerzity, kteří za druhé světové války vytvářeli letáky s antifašistickými hesly. Rozšířili jich přes patnáct tisíc kusů, snažili se vybízet Němce, aby si uvědomovali, co za zlo se kolem nich děje. V roce 1943 byla skupina odhalena a následovaly popravy hlavních členů. Přesně před 75 lety byli 22. února zabiti sourozenci Sophie a Hans Schollovi a Christoph Probst.
