Tag: 2. světová válka

Články k tagu

Německo Polsku žádné reparace za 2. světovou válku nezaplatí. Nabízí mu ale něco jiného

Německo dál považuje otázku válečných reparací za uzavřenou, Polsku by ale mohlo nabídnout prohloubení bezpečnostní spolupráce. Před úterní návštěvou polského prezidenta Karola Nawrockého v Berlíně to dnes webu RND řekl pověřenec německé vlády pro Polsko Knut Abraham. Národněkonzervativní prezident Nawrocki znovu otevřel téma reparací, hovořit o něm chce i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Strkanice v globální frontě obětí

Začátek září je čas, kdy rodiče, znavení začátkem školního kolotoče, sahají po večerech spíše po pokleslejších typech relaxace. A tak došlo i u nás na repete netflixovského retro hororu Stranger Things. V jedné ze scén tohoto díla, odehrávajícího se v časech Reaganovy Ameriky, hledá jeden z náctiletých protagonistů vhodné přirovnání pro nestvůru z jiné dimenze, která chce zničit svět. „Jsou jako Němci za války,“ říká. „Nacisté – ne Němci,“ opraví ho sborově jeho parťáci.

Zapomenutá válka: Čína, Japonsko a paralely s dnešní Ukrajinou

Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.

VIDEO: Čína na přehlídce ukázala i jaderné zbraně. Trump poslal ironický vzkaz

Lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem. Podle agentury AFP to řekl čínský prezident Si Ťin-pching v projevu, kterým zahájil dnešní vojenskou přehlídku na pekingském náměstí Tchien-an-men, jež je součástí čínské oslavy 80. výročí konce 2. světové války. Přehlídce z tribuny přihlížela kromě čínských představitelů a válečných veteránů také řada zahraničních hostů. Záběry čínské stanice CCTV zachytily čínského prezidenta, jak stojí na tribuně mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Polsko musí vyřešit válečné reparace s Německem, prohlásil prezident Nawrocki

Polsko musí konečně vyřešit otázku válečných reparací ze strany Německa, řekl dnes polský prezident Karol Nawrocki. Spolu s dalšími nejvyššími představiteli Polska uctil na Westerplatte u Gdaňsku památku obránců tohoto poloostrova, který před 86 lety napadl nacistický wehrmacht a který se stal dějištěm úvodní bitvy druhé světové války. Nawrocki mluvil o tom, že před Polskem stojí výzva v podobě "obrozujícího se neoimperialismu postsovětské Ruské federace".

Zřejmě naprosto nezajímavé slovenské výročí

Ta dvě výročí od sebe dělí týden: 21. srpna si připomínáme okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, 29. srpna začátek Slovenského národního povstání. A jako každý rok je to stejné. Češi si připomínají okupaci, hodně o ní mluví, je to stále datum formující identitu jednotlivců i státu. Stále živá je ta událost díky tomu, že žijí její pamětníci a vzpomínky starých na ten den se předávají v rodinách z generace na generaci (opakujme si: s německou březnovou okupací z roku 1939 to tak nemáme; to už je dávno zasutá historie...).

„Nikdo mi nebude říkat, kam mám jít“. Fico se chystá do Číny na oslavy konce války. Má tam být i Putin

Slovenský premiér Robert Fico dnes na oslavách 81. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání oznámil, že v pondělí se vypraví do Číny, kde se zúčastní oslav ukončení druhé světové války. Hodlá využít příležitosti, aby se setkal s co největším počtem zahraničních státníků, uvedla zpravodajská televize TA3. V Číně má být tou dobou také ruský prezident Vladimir Putin, se kterým se Fico setkal loni v prosinci v Moskvě.

Když se rudá promísila s hnědou

Toho srpna se Moskva zahalila do slavnostního a vyvěsila prapory s hákovými kříži … moment?! Ano, s hákovými kříži. To je to, čím se dnešní milovníci Ruska nijak nechlubí a ani od hnutí Stačilo! o tom neuslyšíme, ani od těch soudruhů, kteří tak horečnatě vzpomínají na blaho reálného socialismu. Nicméně ani oni nedokážou vymazat ze světa fakt, že 23. srpna 1939 se Hitler a Stalin, tedy prostřednictvím svých ministrů zahraničí Ribbentropa a Molotova, dohodli na rozdělení Evropy.

Padli za války. Ostatky čs. hrdinů se z Německa a Polska vrátily domů

Armádní letadlo přepravilo v pátek do Prahy ostatky devíti lidí z Československa, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojáci je převzali v polských Katovicích a v Mnichově. Ostatky patří parašutistům z výsadků Iridium a Bronse, domácímu odbojáři a dvěma zavražděným příslušníkům Stráže obrany státu. V září se s nimi uskuteční slavnostní ceremoniál na pražském Vítkově a pak budou předány k pohřbení. Na webu to uvedlo ministerstvo obrany.

80 let od nutné tragédie v Nagasaki

Dnes je to 80 let od momentu, kdy Američané shodili atomovou bombu na Nagasaki. Osud Nagasaki zůstává trochu ve stínu Hirošimy, která byla bombardována jako první a zemřelo tam více lidí. Zároveň je to ze dvou nasazení jaderné pumy v historii to kontroverznější. Najdou se zastánci zničení Hirošimy, kteří tvrdí, že nasazení atomové zbraně na Nagasaki bylo zbytečné a spíše motivované vyzkoušet novou ničivou technologii za jiných podmínek. Ve skutečnosti byla obě shození atomovek nejen legitimní a potřebná, ale ve výsledku zachránila více životů, než zmařila.

Až zas někdo řekne „dělnictvo“

Sebevražda ztýraného skláře, příběh zamilovaných estébáků v kulisách babické kauzy, věznění básníka Jana Zahradníčka, smrt statkáře při osvobozování, zatčení faráře na základě vymyšlených obvinění. Miloš Doležal se ve svých dokumentárních povídkách, plných bezmoci a bezpráví, noří do 50. let minulého století v Československu a popisuje osudy skutečných hrdinů i příslušníků Státní bezpečnosti.

„Vznik státu Hamásu nedopustíme. Nebudeme Československem 21. století“

Izrael nebude Československem 21. století, prohlásil dnes podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) izraelský ministr zahraničí Gideon Saar s odkazem na mnichovskou dohodu, která hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou zajistila část československého pohraničí. Uvedl přitom, že Izrael se nepodvolí tlaku dalších zemích na ukončení války v Pásmu Gazy a na vznik palestinského státu. Podle ToI se šéf izraelské diplomacie takto vyjádřil na briefingu se zahraničními novináři.

„Milá teto a kmotro!“ Mnichovský archiv chce doručit dopisy obětí nacistů, hledá i Čechy

Krátce před popravou napsaly oběti nacistické zvůle ve věznici v Mnichově-Stadelheimu dopisy svým blízkým, slova rozloučení ale k adresátům nikdy nedorazila. Desítky let zůstaly dopisy skryté ve složkách popravených. Nyní Bavorské státní archivy a Arolsen Archives spustily celoevropský projekt, jehož cílem je najít potomky obětí a poslední slova jejich příbuzných jim předat. Ve věznici Stadelheim umírali kromě Němců, Francouzů či Poláků také Češi. I oni jsou mezi pisateli nedoručených dopisů.

Medveděv vyzval k tvrdé odpovědi na „zradu Západu“ a připustil i preventivní údery

Rusko musí tvrdě reagovat na kroky Západu a v případě potřeby být připraveno i k preventivním úderům. Uvedl to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro  TASS u příležitosti 80. výročí zahájení Postupimské konference. Podle Medveděva je pro Západ typické nejen zrádné chování, ale i „chorobná a zastaralá představa o vlastní nadřazenosti“. Proto by se Rusko mělo podle něj chovat odpovídajícím způsobem.

Jak se z vlků stali beránci

Rudolf Vrba (1924–2006), kterému se podařilo na jaře 1944 utéct z Osvětimi a pak ještě za války sepsat zprávu o tom, k jakému strašlivému vraždění tam dochází, mi kdysi, když jsem s ním jako mladík dělal rozhovor, řekl: „Od 8. května 1945 nebyl v Německu jediný nacista, dokonce už ani jediný antisemita tam nebyl! Já, Žid s tmavými vlasy, jsem se tam cítil bezpečněji než jinde v Evropě. Němci jako kdyby svlékli kůži a byli z nich úplně jiní lidé. Ani jeden hitlerovec, všichni Hitlera najednou hrozně nenáviděli.

Po atentátu teror i naprosto moderní propaganda

Zdálo by se, že k atentátu na Reinharda Heydricha a následné heydrichiádě se už nic nedá zjistit. Archivář Vojtěch Šustek předkládá obsáhlou studii Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům, která nás vyvede z omylu. Málokdy čteme o historické události takovou až mikroskopickou rekonstrukci. I dnešního čtenáře, který ani nemusí mít speciální zájem o druhou světovou válku či odboj, zaujme detailní líčení akce proti Heydrichovi 27. května 1942 a následného teroru nebo německé propagandy a psychologické ofenzivy, jimž byl český národ během tří týdnů po atentátu vystaven.

Barvitý příběh Lidic

Ve středu 10. června uplynulo třiaosmdesát let od vypálení Lidic. No a včera – tedy v sobotu 14. června – došlo na místě tragédie k tradičnímu pietnímu aktu (logicky se čekalo na víkend). Zachytil jsem ho náhodou v České televizi, když jsem chtěl původně sledovat jiný program, a musím říct, že při všech sporech, které se o veřejnoprávní vysílání v současnosti vedou, toto je služba, kterou si představuji. Totiž že se do éteru pustí relace, která má zřejmý úkol udržovat v národním a společenském povědomí jeden z jeho zjevných pojivých punktů.

Oběti vyhlazení Lidic uctil i prezident Pavel

Lidé si v sobotu v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl novinářům ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Dnešní vzpomínka začala tradičně mší na základech kostela svatého Martina.

Nezvládnutá migrace svědčí i o nevzdělanosti

„Trh ztracených“ – tak popisuje rakouská spisovatelka a esejistka Sabine Schollová neutrální Portugalsko za druhé světové války. Stalo se místem, kde se střetávalo zoufalství s nadějí. Knihou Transit Lissabon, jež pojednává o útěcích před nacisty, se autorka snaží vyrovnat se současnými migračními vlnami. Co znamená ztratit se na útěku – a možná také znovu najít sám sebe? A jak se jako společnost vypořádáváme s těmi, kteří třeba i u nás dnes hledají útočiště?

Nová scéna z Oválné pracovny: „Den D nebyl váš příjemný den“, rýpnul si Trump do Merze

Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem ve čtvrtek nabralo mírně nepříjemný směr ve chvíli, kdy došlo na připomínku 81. výročí vylodění spojenců v Normandii. Trump svému hostu naznačil, že Němci nemusí výročí Dne D vnímat pozitivně. Merz však tento výpad relativně ustál. Odvětil, že výročí, které si právě připomínáme, znamená osvobození jeho země od nacistické diktatury.

Kohoutův hon na bestii

Romány se nečtou kvůli výročí, ani když je to výročí konce války, ale občas padnou do rukou v onen výroční čas. Tak se v těch rukou po třiceti letech od vydání může objevit román, který jeho autor psal také proto, aby pokud možno vyšel k tehdy padesátému výročí konce oné války, což samozřejmě nebyla motivace jediná a ani určující. Ale před třiceti lety ještě byla silná představa, že romány se píší i kvůli dějinám, ba jakýmsi způsobem dějiny i spolutvoří. To je dnes velmi archaická a naivní ambice, ale lze se domnívat, že jakmile se opustí, význam literatury značně utrpí a literatura se stane tím, čím dnes, lze se obávat, je: okrajovým koníčkem pro neurotiky.

Koaliční partner se distancuje od Ficovy cesty do Moskvy. Byl tam prý jen jako šéf Smeru

Robert Fico do Moskvy necestoval jako slovenský premiér, ale jako šéf své strany Smer-SD. Uvedli to představitelé koaličního partnera Hlasu s tím, že sami by do Ruska necestovali. Osvobození Slovenska a konec druhé světové války prý uctili na Slovensku. Sám Fico označil svou cestu za velký diplomatický úspěch, jednal totiž kromě Vladimira Putina také s prezidenty Číny či Brazílie. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se podle svých slov nezúčastnil, což představitelé hlasu kvitují.

Fico a Vučić jsou hrdinové, míní Peskov. Fica v Moskvě ocenil i Lukašenko

Slovenský premiér Robert Fico a jeho srbský kolega, prezident Aleksandar Vučić, se dočkali ocenění za svou účast na vojenské přehlídce v Moskvě při příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova jsou oba politici hrdinové, protože nepodlehli tlaku evropských států, aby na přehlídku nejeli. Fica ocenil i běloruský diktátor Aleksandr Lukašenko. Slovenský premiér se setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zapřaženi na Rudém náměstí

Devátý květen na Rudém náměstí v Moskvě nebyl jen přehlídkou armády a ruských potentátů. Uctít sovětské oběti druhé světové války přijeli i představitelé zemí, jimž bychom před dvaceti lety, v době vrcholné ideologizace geopolitiky, říkali Osa zla. V Moskvě včera byla její aktuální varianta, mj. reprezentanti Číny, Severní Koreje, Venezuely... (ale také Indie, Brazílie a jiných zemí, které se nějak vzpírají hegemonii Západu). Z Evropy přijela kromě dvou hlav států – Roberta Fica a Aleksandara Vučiče – velká řada jednotlivců, jakási „dezolátská“ Panevropa.

Jak se skládá portrét doby? „Poválečnou éru zastínil euforický konec války,” říká režisér

"Už nikdy válku, ponížení a nespravedlnost!" Česká televize si v rámci osmdesátiletého výročí od konce 2. světové války přichystala dokumentární minisérii My, budovatelé nové republiky. Třídílná televizní série ukazuje obyčejný život a budování poválečného Československa v mozaice deníkových zápisků, Režisér, scenárista a střihač Ondřej Veverka navazuje na svůj rok starý cyklus My, občané Protektorátu a znovu staví do popředí autentické deníky, dopisy a unikátní rodinné filmové záznamy.

Kyjev zaslal demarši: Účast států na oslavách v Moskvě pokládá za „nepřátelský krok“ vůči Ukrajině

Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí v pátek večer uvedlo, že přítomnost lídrů a představitelů řady států na akcích pořádaných Kremlem v Moskvě 9. května „nemá nic společného s uctěním památky obětí a hrdinů“. Předvolalo vedoucí diplomatických misí akreditovaných na Ukrajině těch států, jejichž vysocí představitelé se účastnili oslav konce druhé světové války v Moskvě a předala jim demarše, uvedla agentura Unian.

Rusové se zlobí na Pavla za srovnání s nacisty. Připomněli mu i osvobození Československa

Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války. V Moskvě se dnes uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.

VIDEO: Rusko si připomíná konec války Vojenská přehlídka na Rudém náměstí začala

Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomíná 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.

Rusko se dnes v něčem chová jako nacistické Německo, prohlásil Pavel

Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války. Prezident vzdal hold všem, kdo bojovali proti nacismu, italskému fašismu, proti císařskému Japonsku, včetně Rusů. "Ale vůbec to neznamená úctu k dnešnímu Rusku," dodal Pavel.

Česko si připomnělo konec 2. světové války. Prezident mluvil i o válce na Ukrajině

Lidé v Česku si dnes připomněli 80. výročí konce druhé světové války v Evropě. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti zmiňovali současný konflikt na Ukrajině a zdůraznili význam toho, že Česko stojí na straně země napadené Ruskem. Europoslanec Ondřej Dostál (za Stačilo!) oznámil, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války, politici vládních stran to odsoudili. Kromě vzpomínkových akcí se dnes konaly i protivládní demonstrace.