Tag: Jan Palach

Články k tagu

„Na protest proti všemu, co se tady děje.“ Česko si připomene výročí upálení Jana Palacha

Probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Takové bylo poselství Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na pražském Václavském náměstí. Jeho čin sice politický vývoj nezměnil, mnohým ale dodával v době normalizace sílu. A koncem 80. let připomínka studenta Univerzity Karlovy, který se narodil 11. srpna 1948 ve středostavovské rodině ze Všetat, předznamenala konec totalitního režimu v Československu.

„Věřil, že zlu se neustupuje.“ Česko si připomíná výročí upálení Jana Palacha

Čin Jana Palacha přispěl k tomu, aby totalitní režim padl a zasloužil se o to, že dnes Češi mohou žít ve svobodě a demokracii. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to řekla na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 54 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.

Nenechejte ze mě udělat blázna. Jan Zajíc se jako pochodeň č. 2 upálil po vzoru Palacha

„Slyším vaši zbabělost! (…) Bije z věží kostelů umíráček národu a zemi. Ve jménu života vašeho! – Hořím!“ napsal v jedné básni tehdy osmnáctiletý student šumperské střední průmyslové školy Jan Zajíc, který se před půl stoletím, 25. února 1969, upálil v Praze na Václavském náměstí. Přinést nejvyšší oběť se rozhodl na protest proti smířlivosti spoluobčanů s totalitní mocí po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Následoval tak jako „pochodeň číslo dvě“ Jana Palacha. Svou oběť přinesl symbolicky v den výročí komunistického puče z roku 1948 a přesně měsíc od Palachova pohřbu.

Zemanovu kytici doplnili aktivisté vzkazem: Zeman pošlapává Palachovu památku

Zástupce Pražského hradu položil v sobotu dopoledne za prezidenta Miloše Zemana k posmrtné masce upáleného Jana Palacha u Filozofické fakulty v Praze květiny s oficiální prezidentskou stuhou. Krátce nato se však u památníku objevili zástupci aktivistické skupiny Rebelové české politiky, kteří k prezidentově kytici přiložili vzkaz stejně, jako tomu bylo u kytice premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí.

Byl komunistický pendrek jiný, než je ten pařížský?

Je nějaký rozdíl mezi mlácením demonstrantů během Palachova týdne a mezi drsnými zákroky pařížské policie během protestů žlutých vest? Toť otázka, jež se občas nyní vynoří. Je asi čím dál víc lidí, kteří řeknou nikoli, v té tzv. demokracii je to vlastně stejné, možná ještě horší. A vždycky to tak bylo. I tehdy se v „kapitalistických zemích“ policisté s demonstranty nepárali, obušky svištěly, vodní děla stříkala, slzný plyn leptal spojivky.

„Květiny od normalizačního komunisty jsou výsměch“, kritizuje Babiše vzkaz u pamětní desky Palacha

Ke kytici premiéra Andreje Babiše (ANO) u pamětní desky Jana Palacha na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze někdo položil vzkaz kritizující Babišovu předlistopadovou minulost i současné chování. Nepodepsaný komentář na budově Filozofické fakulty vytištěný na archu papíru považuje za výsměch, že květiny na památku studenta, který se před 50 lety upálil, posílá „bezkrupulózní normalizační komunista spolupracující s StB“ a „podnikatel, který jen a jen pro svůj zisk tento národ morálně láme“.

FOTOGALERIE: Snímky, ze kterých i po 50 letech mrazí. Palach dostal do ulic desetitisíce lidí

Jan Palach dokázal před 50 lety svým činem alespoň na chvíli vyburcovat československou společnost. Příkladem může být Palachův pohřeb, který se stal manifestací vůči sovětské okupaci. Zobrazují to fotografie Miloně Novotného, který dokázal lednové události ledna 1969 výmluvně zachytit. Serveru Echo24 je poskytla fotografka Dana Kyndrová, která zároveň připojila i své fotografie z odhalení posmrtné masky roku 1990.

Palachovu památku uctí v Praze tisíce lidí. Hrad neví, kam pošle věnec

Centrem středečního uctění památky Jana Palacha, který se před 50 lety upálil na protest proti okupaci Československa a nečinnosti lidí, se stane pražské Václavské náměstí. Na 16. ledna tu jsou naplánovány různé akce, v podvečer na místě vystoupí i předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš se dění přímo nezúčastní, zašlou nicméně květiny. Úřad vlády už má jasno kam, Pražský hrad zatím ne.

Zatčený Havel, slzný plyn a vodní děla. Palachův týden byl předzvěstí pádu režimu

Třetí lednový týden roku 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Plánovaný pietní akt k 20. výročí úmrtí Jana Palacha se totiž změnil v nejsilnější výbuch protestu proti normalizační moci. Tisíce lidí se mezi 15. a 20. lednem nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen politiky, ale také opozici a byla předzvěstí revolučních událostí v listopadu 1989.

Památku Jana Palacha připomene řada akcí. Jeho rodný dům se ale neotevře

Rodný dům Jana Palacha se na 50. výročí jeho sebeupálení neotevře. Ačkoliv Národní muzeum, které jeho otevření několik let připravuje, chystá společně s dalšími institucemi na příští týden řadu vzpomínkových akcí, na návštěvu domu ve Všetatech si zájemci musí počkat až do srpna. Otevření bylo původně plánováno na 50. výročí okupace Československa v srpnu 2018. To se však nestihlo a návštěvníci si nový památník neprohlédnou ani nyní, padesát let poté kdy Palach svůj protest proti nečinnosti lidí po srpnové okupaci uskutečnil.

Co dnes říká Palach

V noci na 16. ledna roku 1969 spal dvacetiletý student filozofické fakulty Jan Palach u rodičů ve Smetanově ulici ve Všetatech. Nechal se vzbudit o půl šesté ráno, pak se vypravil vlakem do Prahy a zřejmě už v osm hodin dorazil do spořilovských kolejí, které byly na místě, kde dnes stojí kačerovské depo metra. Tam sepsal ve čtyřech exemplářích mimořádně stručnou zprávu, kde vysvětlil, proč se hodlá upálit. Chtěl „probudit lid této země“ vzhledem k tomu, že se necelý půlrok po sovětské invazi „ocitl na pokraji beznaděje“. Podepsal se „Pochodeň č. 1“. V jedenáct z kolejí odešel, tři dopisy odeslal poštou a jeden nechal v aktovce, kterou si vzal na Václavské náměstí.

Zdrženlivý film o Janu Palachovi

Jan Palach zůstává i padesát let po invazi postavou zneklidňující a snad i záhadnou, především pro generace, které mají žitou zkušenost s komunistickým režimem, ale nejenom pro ně. Je to postava, jež může působit velice nečesky, protože se naprosto vymyká, podobně jako jiné velké figury.

‚Palach nebyl hrdina.‘ Falešný profil Ratha pobouřil veřejnost i exhejtmana

Na facebookovém profilu Davida Ratha se v pondělí objevil příspěvek, který se ostře navážel do Jana Palacha. V příspěvku se psalo, že student, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nebyl opravdovým hrdinou. Rathův příspěvek vyvolal ostrou kritiku části veřejnosti včetně politiků a novinářů. Má to ale háček – Rathův facebookový profil je falešný a bývalý hejtman s ním nemá nic společného. Co víc, skutečný Rath se proti falešnému profilu hodlá bránit.