neotevřený památník

Památku Jana Palacha připomene řada akcí. Jeho rodný dům se ale neotevře

neotevřený památník
Památku Jana Palacha připomene řada akcí. Jeho rodný dům se ale neotevře

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Rodný dům Jana Palacha se na 50. výročí  jeho sebeupálení neotevře. Ačkoliv Národní muzeum, které jeho otevření několik let připravuje, chystá společně s dalšími institucemi na příští týden řadu vzpomínkových akcí, na návštěvu domu ve Všetatech si zájemci musí počkat až do srpna. Otevření bylo původně plánováno na 50. výročí okupace Československa v srpnu 2018. To se však nestihlo a návštěvníci si nový památník neprohlédnou ani nyní, padesát let poté kdy Palach svůj protest proti nečinnosti lidí po srpnové okupaci uskutečnil.

Otevření se posunulo o celý rok na srpen 2019, příčinou jsou podle muzea především problémy při výběru toho, kdo celý projekt zrealizuje. 

„Po vyhotovení projektové dokumentace začal výběr stavební firmy. Zde nastal jediný problém, jelikož vzhledem k situaci na stavebním trhu neměly o zakázku v hodnotě 16 miliónů korun stavební firmy zájem a dodavatele se podařilo vybrat až ve čtvrtém výběrovém řízení,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová s tím, že do předchozích tří výběrových řízení se nepřihlásil žádný zájemce.

Přestavba domu tak začala až na podzim roku 2018. „Národní muzeum plánuje slavnostní otevření u příležitosti 21. srpna 2019. Součástí památníku bude i expozice věnovaná Janu Palachovi, na které pracuje tým Národního muzea společně s předními odborníky na Jana Palacha – Petrem Blažkem a Michalem Ježkem,“ uvedla pro deník Echo24 Kristina Kvapilová.

Rodný dům Jana Palacha zůstane podle architektů zachován z velké části ve své původní podobě. Výrazným novým prvek pak bude především černá hrana, která má znázornit komunistický režim. „Hrana směřuje k záblesku světla a k opuštěnému rodinnému stolu, který zároveň může mít význam společného stolu národa, jenž se stal opuštěným. V interiéru Palachova domu působí sugestivně štěrbinové světlo z neúplně zaslepených oken. Atmosféru celého prostoru doplní torza Palachových pokojů s nezakrytými okny,“ uvádí muzeum k návrhu architektů ze studia MCA. 

Pietní akce v Praze

Připomínkové akce v Praze začnou 16. ledna, tedy ve výroční den Palachova burcujícího činu. Na nádvoří Univerzity Karlovy bude odhalena pamětní dlaždice v místech, kde stála rakev s ostatky Palacha v den jeho pohřbu. Na pietní akci naváže vernisáž venkovní výstavy Jan Palach ́69, která v horní části Václavského náměstí potrvá až do 30. ledna. Akce bude doplněna mimo jiné o příspěvky pamětníků, umělců, osobností kulturního, společenského a politického života. Poslední událostí připomínkového dne bude hudebně liturgický pořad Ticho za Jana Palacha pod vedením Bohdana Mikoláška.

Pietní program k uctění Palachovy památky pořádá také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Součástí programu je pietní akt u pamětní desky na budově FF UK, následován panelovou diskusí.

Za účasti zahraničních odborníků a zástupců slovenského Ústavu paměti národa se bude 17. ledna konat mezinárodní konference Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku. Konference se bude zabývat zejména historickým a morálním dopadem činu sebeobětování jednotlivých „živých pochodní“ nejen na občany svých zemí, ale v širších souvislostech ve spojení s činem Jana Palacha.

Student Jan Palach se upálil na protest proti tomu, jak rychle lidé rezignovali na jakýkoli odpor proti okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V Praze Palachův čin připomíná pamětní deska v dlažbě Václavského náměstí, další je na zdi Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí a také hrob na Olšanech.

, , pk