54. VÝROČÍ JANA PALACHA

„Věřil, že zlu se neustupuje.“ Česko si připomíná výročí upálení Jana Palacha

54. VÝROČÍ JANA PALACHA
„Věřil, že zlu se neustupuje.“ Česko si připomíná výročí upálení Jana Palacha

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čin Jana Palacha přispěl k tomu, aby totalitní režim padl a zasloužil se o to, že dnes Češi mohou žít ve svobodě a demokracii. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to řekla na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 54 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 54. výročí jeho činu Pekarová Adamová s místopředsedy Sněmovny položila květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

„Jan Palach se zapsal do naší historie a patří mu v ní opravdu čestné místo, protože byl ochoten – pro to, aby probudil občany z letargie – obětovat to nejcennější, tedy svůj vlastní život,“ řekla Pekarová Adamová, která se zúčastnila pietního aktu k uctění památky Jana Palacha na Václavském náměstí. Na místě byla mimo jiné s místopředsedy Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou (Piráti) nebo Karlem Havlíčkem (ANO).

„Přispěl k tomu, aby nakonec totalitní režim padl. Protože připomeňme, že o dvě desítky let později – poté, co to udělal – tady byl Palachův týden, kdy lidé na jeho počest začali demonstrovat a usilovat o změnu režimu, svobodu a demokracii, což se na závěr roku 1989 i povedlo,“ dodala Pekarová Adamová.

K Palachovu výročí se také vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „V roce 1969 se Jan Palach rozhodl obětovat svůj život, aby probudil československý lid z letargie sovětské okupace. Věřil, že zlu se neustupuje. Jeho čin nám připomíná, že o svobodu a demokracii musíme pečovat,“ napsal Lipavský na Twitteru s tím, že podpora těchto hodnot je stejně důležitá dnes, jako kdykoliv předtím. Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) k tomu dodala: „Apeloval na naši společnost, aby se po sovětské okupaci nenechala “ znormalizovat”, aby setrvala v odporu proti okupantům.“

Jan Palach položil nejvyšší oběť pro to, aby český národ vyburcoval k aktivitě vůči okupaci, napsala TOP09 na svém twitteru.

Odpoledne dorazil k Národnímu muzeu také premiér Petr Fiala (ODS). Označil přitom za důležité připomínat si lidi, kteří něco udělali pro svobodu a demokracii. „Musíme si uvědomit, že to jsou velké a křehké hodnoty a musíme za ně bojovat i konkrétními činy,“ uvedl. Někdy jsou to činy velké a neopakovatelné, jako byl ten Palachův, jindy jde třeba i o využívání svých práv, účast u voleb či aktivitu v občanském životě, dodal. „Bez naší aktivity, snahy a péče se demokracie a svoboda neudrží,“ řekl Fiala.

Pirátská strana také vyjádřila čest Palachově památce a citovala jeho výrok: „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Před 54 lety se Jan Palach na Václavském náměstí polil hořlavinou, zapálil se a o tři dny později zemřel. „Svým činem stále připomíná, že zlu nesmíme ustupovat,“ napsala Pirátská strana na twitteru.

Památku Jana Palacha, který byl studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), si připomněli i zástupci této nejstarší české vysoké školy. Akademici v čele s rektorkou Milenou Králíčkovou a nynější studenti položili květinové věnce k Palachově fotce na nádvoří Karolina, tedy na místo, kde byla v lednu 1969 vystavená rakev s Palachovými ostatky. Dnes v podvečer se vysokoškoláci a jejich učitelé sejdou ještě u pamětní desky před budovou FF UK. Na tomto místě dnes dopoledne Palachovu památku uctili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a vrchní ředitelka řízení sekce vysokých škol, vědy a výzkumu na ministerstvu školství Radka Wildová. Balaš a Wildová zažehli svíce rovněž u hrobu odpůrce režimu v pražských Olšanských hřbitovech.

Dvacetiletý vysokoškolský student Palach zemřel na následky těžkých popálenin tři dny po svém činu 19. ledna 1969. Pietní akt k 20. výročí jeho smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v silnou protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. O několik měsíců později totalitní režim padl. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.

, vhk