Na facebookovém profilu Davida Ratha se v pondělí objevil příspěvek, který se ostře navážel do Jana Palacha. V příspěvku se psalo, že student, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nebyl opravdovým hrdinou. Rathův příspěvek vyvolal ostrou kritiku části veřejnosti včetně politiků a novinářů. Má to ale háček – Rathův facebookový profil je falešný a bývalý hejtman s ním nemá nic společného. Co víc, skutečný Rath se proti falešnému profilu hodlá bránit.

Ve zmíněném příspěvku se píše, že opravdovou odvahou není „teatrálně odejít“, jako to udělal Jan Palach, ale zasvětit svůj život něčemu užitečnému – třeba vysoké politice. Příspěvek se na síti objevil v pondělí 16. ledna, tedy v den výročí Palachova sebeupálení.

Profil napálil novináře i politiky

Zmíněný příspěvek záhy vyvolal lavinu kritiky. Kromě „řadových uživatelů“ na sociálních sítích ho odsoudili i někteří politici a také novináři. Od začátku se však v diskusích objevovaly názory, že se jedná o falešný profil. To později potvrdil i samotný David Rath.

„Nejde o můj profil. Na mém profilu je poslední příspěvek fotka ministra Pelikána. Tento profil je falešný,“ uvedl Rath pro Echo24. Zároveň dodal, že se proti falešnému profilu plánuje ohradit. Pouze prý ještě neví jak: „Musím od někoho zjistit, jak se dá proti falešnému profilu bránit a na koho se mám obrátit. Vůbec netuším…“

Facebookový profil, na kterém se kritizovaný příspěvek objevil, totiž vypadá značně autenticky – nese Rathovo jméno, je na něm spousta fotek bývalého ministra a v seznamu přátel najdeme celou řadu známých osobností. Namátkou lze zmínit třeba ministra Jana Chvojku nebo exhejtmana Michala Haška.

Kdo za falešným profilem stojí, v tuto chvíli není zřejmé. V jednom příspěvku se uvádí, že příspěvky publikuje Rathova bývalá asistentka Nicole Mertinová. Ta však jakoukoli spojitost na dotaz Echo24 odmítla. Redakce se proto pokusila kontaktovat Rathův falešný profil, zatím však nedostala odpověď.

Na Twitteru je 22 Ovčáčků

Profily, které nějakým způsobem parodují známé osobnosti nebo se za ně vydávají, jsou na sociálních sítích celkem běžné. V Česku jsou nejznámější asi dva – falešný profil hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka na Facebooku a falešný profil Karla Schwarzenberga na Twitteru.

„Požadoval jsem po Hradu bližší informace k údajnému teroristovi. Poslali mi leták z Lidlu,“ objevilo se například před nedávnem na falešném profilu ‚knížete‘. Příspěvek zjevně narážel na případ islamisty původem z Maghrebu, o němž před nedávnem hovořil prezident Miloš Zeman, a také na černošského modela, kterého ve svém letáku nedávno použil Lidl.

Požadoval jsem po Hradu bližší informace k údajnému teroristovi. Poslali mi leták z Lidlu.

— Karel Schwarzenberg (@schwarzenbergk) January 11, 2017

Na kauzu islamisty z Maghrebu ostatně reagoval i falešný Jiří Ovčáček. „Dneska máme na Hradě pravou domácí pohodu. Pan prezident je velmi dobře naložený, hraje si s plastovým letadlem, ústy ho doprovází zvuky „vzzzzz-buch-buch-buch“ a dělá, jako že bombarduje prvního českého teroristu,“ napsal k fotomontáži, na níž prezident Zeman drží plastové letadlo.

Osoba Jiřího Ovčáčka ve světě falešných profilů patří k vůbec nejoblíbenějším. Na sociální síti Twitter je k nalezení celkem 22 profilů, které se za hradního mluvčího více či méně věrohodně vydávají.

Terčem vtipálků, kteří zakládají falešné profily na síti, se před časem stal i nový odbor ministerstva vnitra pro boj s propagandou (kritiky označovaný jako „ministerstvo pravdy“). Falešný profil takzvaného Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTTH) nachytal na Facebooku desítky lidí, mimo jiné i hradního mluvčího Ovčáčka. Ten sdílel jeden z příspěvků falešné stránky a vyvěsil ho na Twitteru, kde visí dodnes.

Další důkaz, že ČÚTI propojuje ministerstvo vnitra s politickými neziskovkami. pic.twitter.com/mmTStZxcze

— ČÚTI (@CUTIzpravy) January 2, 2017

Vtipálci? Raději účet ověřit

Tyto účty by se měly dát teoreticky odhalit vcelku snadno, a to pomocí někdy ne zcela patrné poznámky o neoficiálnosti profilu. To slouží Facebooku, Twitteru i dalším sítím snáz odhalit toho, kdo se za cizího člověka skutečně neprávem vydává, a toho, kdo ho paroduje.

Fanouškovské nebo parodické účty jsou totiž za dodržení několika pravidel povoleny. Dle pravidel Twitteru musí takový účet obsahovat jasné rozlišení už ve jméně, za což se například považují anglické překlady slov jako „ne“, „fanouškovské“ nebo „neoficiální“. Twitter v pravidlech dále uvádí, že kromě jména musí být označení neoficiální patrné i v popisu profilu pod fotografií.

Facebook má v této věci o něco obecnější, ale o to přísnější pravidla. Uživatelé mohou podobné stránky za účelem vyjádření podpory nebo komentování vytvořit, pokud to uvedou v popisu, nesmí ale „porušovat něčí práva“. Parodické účty tak mohou narazit v okamžiku šíření pomluv nebo třeba ochranné obchodní známky. Čeští recesisté ale ve uživatelských jménech většinou parodii nepřiznávají, někdy se o neoficiálnosti profilu nezmiňuje ani jeho popisek, čímž vzniká prostor pro mystifikace.

Na obou nejoblíbenějších sociálních sítích funguje možnost jednoduše od sebe případné pravé a falešné účty rozlišit možností verifikace profilu. Takzvané ověřené stránky nebo profily se na Facebooku i Twitteru zobrazují jako malá bílá „fajfka“ na modrém poli vedle jména uživatele, který potvrdil svou identitu.

Toto označení je ale běžnější v zahraničí, u nás tuto funkci využívá na Facebooku třeba právě Karel Schwarzenberg nebo Andrej Babiš. Pro jeho vytvoření stačí většinou ověřený dokument s podpisem nebo telefonicky ověřené údaje, podrobnější informace naleznete ZDE a ZDE.