Uzavření hranic, vyhošťování migrantů a zákaz muslimských šátků slibuje před zářijovými parlamentními volbami protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Pravicově populistická strana chce také bojovat proti tuzemské politické oligarchii. Vyplývá to z návrhu volebního programu, který zástupci AfD představili v Berlíně.
Podpora pravicové protiimigrantské strany Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů veřejného mínění v posledních měsících klesá. Ve středu zveřejněný průzkum agentury Forsa jí přisoudil jen osm procent hlasů. Ještě na konci prosince přitom průzkumy straně slibovaly dvanáctiprocentní zisk, na počátku února desetiprocentní. Němci budou nové poslance Spolkového sněmu vybírat 24. září.
Vystoupení Donalda Trumpa využívaná v médiích k výrobě skandálních titulků vzbuzují dojem, že různí pravicoví radikálové, populisté, možná extremisté ovládnou celou západní civilizaci.
Předsedkyně pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová o víkendu navštívila Moskvu a jednala s vedením hlavní vládní strany Jednotné Rusko. Oznámil to v pondělí v Berlíně mluvčí AfD. Na pozvání moskevské organizace Jednotného Ruska Petryová v ruské metropoli jednala o spolupráci a setkala se s šéfem dolní parlamentní komory Vjačeslavem Volodinem.
Alternativa pro Německo (AfD) ze svých řad nevyloučí stranického šéfa v Durynsku Björna Höckeho, který si nedávno vysloužil vlnu kritiky za svá slova o vyrovnávání se s minulostí a památníku holokaustu v centru Berlína. O postupu vůči Höckemu, kterého ale čeká alespoň disciplinární řízení, dnes po tříhodinové debatě rozhodlo vedení strany.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel navrhuje, aby německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sledovala tajná služba. Reaguje tak na hojně kritizované výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.
Více než dvě třetiny Němců nevidí spojitost mezi teroristickým útokem v Berlíně a migrační politikou kancléřky Angely Merkelové. O spojitosti mezi útokem a politikou otevřených dveří je přesvědčena jen necelá třetina Němců. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala společnost Forsa-Institut pro německý týdeník Stern a stanici RTL.
Mnichovská policie začala ve středu prošetřovat trestní oznámení podané na politika Alternativy pro Německo (AfD) Marcuse Pretzella kvůli příspěvku na Twitteru, v němž označil oběti atentátu na berlínském vánočním trhu za „Merkelové mrtvé“. Politiku německé vlády v migrační krizi označil za příčinu útoku také místopředseda této strany Alexander Gauland, informovala dnes agentura DPA.
Protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) získala v posledním průzkumu veřejného mínění zatím největší podporu. Pokud by se nyní konaly volby do spolkového parlamentu, pro AfD by hlasovalo 16 procent Němců, čímž by se stala třetí nejsilnější stranou. Dosavadní vládní koalice by si ale stále udržela těsnou většinu.
Volby do zastupitelstva spolkové země Berlín neskončily pro nikoho katastrofou. Vyhrála sociální demokracie s 22 procenty, za druhou tradiční stranou – CDU kancléřky Angely Merkelové – následovala Levice (Die Linke) a Zelení. Protiuprchlická Alternativa pro Německo (AfD) byla až pátá
Volby v německé spolkové zemi Berlíně vyhrála podle předběžných oficiálních výsledků sociální demokracie (SPD) s 21,6 procenta hlasů před křesťanskou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové se 17,6 procenta. Pro obě strany, které dosud velkoměstu vládly, jde o jejich vůbec nejhorší výsledek v metropoli. Novou koalici podle všeho sestaví SPD s postkomunistickou Levicí a Zelenými. Německá média označují vesměs výsledek hlasování za ještě horší pro CDU a SPD než nedávné volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Ve čtvrtmilionovém městě Braunschweig nemohl šéf místní CDU Klaus Wendroth věřit svým očím. Jeho strana byla víc než tři desetiletí nejsilnější ve městě, v nedělních komunálních volbách ale přišla o 12 procentních bodů.
Neznámí pachatelé podpálili v noci na sobotu v Lipsku auto předsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryové. Na svých internetových stránkách o tom informoval deník Franfurter Allgemeine Zeitung. Policie zahájila pátrání po pachatelích, k zodpovědnosti za čin se nikdo nepřihlásil.
V německém hlavním městě se 18. září konají volby do zemského parlamentu (Berlín je jednou ze spolkových zemí). Podle aktuálních průzkumů v nich zvítězí sociální demokraté (SPD), oproti volbám před pěti lety ale s výraznými ztrátami. Prognózy přisuzují SPD zisk 21 až 24 procent hlasů. S odstupem několika procent následují křesťanští demokraté (CDU), jimž hrozí další debakl, a Zelení.
Úspěch v dalších zemských volbách přivítala předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová ostrým výpadem proti křesťanské demokracii: „CDU sice přiznala porážku, přesto nechá svého generálního tajemníka Taubera prohlašovat, že se nic neudělalo špatně. To je bezpříkladná ignorance a arogance,“ uvedla Petryová.
Dohoda Evropské unie o migraci s Tureckem by se podle německé kancléřky Angely Merkelové měla stát modelem pro další podobné smlouvy – s Egyptem, Tuniskem nebo Libyí. Podle kancléřky je ale migrační situace v Německu lepší než před rokem. Šéfka německé vlády to řekla ve středečním vystoupení ve Spolkovém sněmu při jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Německá kancléřka Angela Merkelová přebírá odpovědnost za porážku své strany (CDU) v zemských parlamentních volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Zároveň ale trvá na správnosti své vstřícnosti k uprchlíkům. Důvěru voličů chce získat zpět. Merkelová to v pondělí řekla novinářům na okraj summitu G20 v Číně.
V nedělních zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku zvítězila podle prvních odhadů sociální demokracie (SPD) s 30 procenty hlasů. Alternativa pro Německo (AfD) je podle prognózy veřejnoprávní televize ZDF s 21,5 procenta druhá, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 20 procenty až třetí. Je to její vůbec nejhorší výsledek v této severoněmecké zemi.
Další úspěch Alternativy pro Německo (AfD) a oslabení vládnoucí koalice sociálních a křesťanských demokratů přinesou podle všeho nedělní zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku na severovýchodě Německa. Voliči tak stranám, které vládnou i na spolkové úrovni, vystaví účet za dosavadní migrační politiku, s níž řada lidí nesouhlasí. Právě migrace se stala ústředním tématem předvolební kampaně, přestože v této bývalé východoněmecké zemi žije uprchlíků pomálu.
Alternativa pro Německo (AfD) je už jen krůček od dalšího triumfu v Německu. Po volbách 4. září usednou bezpochyby její kandidáti v zemském sněmu ve Schwerinu v Meklenbursku Předním-Pomořansku (Mecklenburg-Vorpommern). Hlavní favorit strany, Leif-Erik Holm, má ale ještě jeden ambiciózní cíl. Chtěl by, aby se AfD stala v této spolkové zemi nejsilnější stranou. A to v podstatě z nuly. Šance partaje na takový výsledek nejsou špatné, píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Je konec roku a pro jeho osobnost Angelu Merkelovou se zdá, že se nakonec vše v dobré obrátí. Nejenže na ni padla volba v každoroční anketě amerického časopisu Time, alespoň načas skončil i pád její popularity a v pondělí 14. prosince na sjezdu Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Karlsruhe tisícovka delegátů odměnila svou předsedkyni potleskem vestoje.
Uprchlická krize pomáhá v Evropě radikálům a populistům. Naposledy to bylo s 29 procenty vítězství národovecké Švýcarské lidové strany ve volbách minulou neděli, týden předtím 31 procent pro Svobodné a druhé místo v zemském parlamentu ve Vídni.
