Nedělní zemské volby v Sasku a Braniborsku by mohly zahýbat děním v celém Německu. Očekává se další posílení a možná i premiérové vítězství protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a další oslabení křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové i sociálních demokratů. Vliv by hlasování mohlo mít i na vládní poměry, právě unie CDU/CSU společně s německou SPD by jejich vinou mohly ještě oslabit. Upozorňuje kupříkladu Deutsche Welle.

AfD se na východě Německa těší značné popularitě. Aktuální průzkumy ve čtyřmilionovém Sasku, které leží u hranic s Českou republikou, straně oproti 13procentnímu celorepublikovému průměru přisuzují zisk 25 až 26 procent, v Braniborsku 21. Pokud by protiimigrantská Alternativa vyhrála volby, znamenalo by to pro teprve šest let starou stranu dosud nevídaný úspěch. Konkrétně v Sasku by jím AfD by výrazně překonala 9,7 procenta z roku 2014.

Dle očekávání stále vedou křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové se ziskem kolem 30 procent hlasů. Takový výsledek by ovšem pro CDU v Sasku znamenal jednoznačně nejhorší číslo (dosud to bylo 39 procent před pěti lety) od znovusjednocení Německa v roce 1990. U koaliční SPD se může očekávat výsledek jen kolem 8 procent, což by bylo opět jeho dosavadním minimem v této spolkové zemi.

Takovýto výsledek by vedl ke konci velké koalice, která dosud v zemském parlamentu měla pohodlnou většinu. Jako nová varianta by přicházela v úvahu především vláda CDU, SPD a Zelených, kteří mohou získat kolem 11 procent, což by pro ně představovalo dosavadní maximum (v roce 2014 dostali 5,7 procenta). V opozici by pak vedle AfD, s níž do koalice nechce jít žádná další strana, zůstala Levice s podporou zhruba 15 procent voličů a svobodní demokraté (FDP) s pěti procenty hlasů.

Podobné to podle všeho bude ve 2,5milionovém Braniborsku. Zelení mohou pomýšlet na 14 procent, CDU ale podle průzkumů jen na 17, SPD 21 procent. Ta přitom v zemi posledních 29 let vládne. Jak v Braniborsku, tak v Sasku AfD i Zelení těží podle politologů z toho, že na rozdíl od CDU a SPD dokážou dávat jednoznačné – i když zcela opačné – odpovědi na otázky týkající se aktuálních témat jako je migrace nebo ochrana klimatu.

Křesťanským a sociálním demokratům nepomáhá ani to, že je řada voličů činí zodpovědné – a vzhledem k tomu, jak dlouho byli u vlády, tak oprávněně – za vývoj po pádu komunistické Německé demokratické republiky (NDR), s nímž nejsou zcela spokojeni, pokud jde třeba o přetrvávající rozdíly ve výši platů mezi západem a východem země nebo nízký podíl lidí z východu ve vedoucích pozicích.

Také v Braniborsku se kvůli těmto trendům bude po volbách nejspíš měnit vláda. Dosavadní koalice SPD a Levice, která může dostat kolem 15 procent hlasů, se tak může rozrůst ještě o Zelené. Do opozice by naopak spolu s AfD a CDU měla směřovat FDP a konzervativní Svobodní voliči (FW), kteří mají šanci poprvé proniknout do zemského parlamentu. Průzkumy jim stejně jako FDP dávají okolo pěti procent.

Celoněmecké změny

Pokud nedělní výsledky odhady skutečně potvrdí, bude to znamenat další pokračování série výrazných propadů – do nichž patřily i letošní evropské volby – pro celoněmecké vládní strany SPD a CDU, jejíž dřívější šéfka Merkelová se do předvolební kampaně kvůli negativním emocím, které budí u výrazné části východních Němců, raději ani nezapojovala. Zvláště případné vítězství AfD v Braniborsku by zvýšilo tlak na předsedkyni CDU a ministryni obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou.

Nespokojenost se dá ale očekávat i u sociálních demokratů, z nichž se řada už loni stavěla proti vstupu do další velké koalice, která podle nich vede jen k pokračujícímu odlivu voličů od SPD. Právě uvnitř této strany se zřejmě nakonec o osudu celé koalice také rozhodne. V prosinci si totiž vybere nového předsedu a řada z kandidátů na tento post dává už nyní najevo, že by v případě svého úspěchu byla pro ukončení vládního spojenectví.