Berlínská organizace hnutí Alternativa pro Německo (AfD) musí řešit problémy s uměleckým dílem. Na své nejnovější billboardy použila známou olejomalbu ‚Trh s otroky‘ francouzského malíře Jeana-Léona Gérômea, na níž jsou znázornění arabští obchodníci zkoumající otrokyni světlé pleti. Užití už klasického motivu se ovšem nezamlouvá americkému Clarkovu uměleckému institutu, který obraz vystavuje. Obraz se svým motivem je přitom veřejným statkem, který si Clarkův institut nemůže nijak nárokovat jen pro sebe.

Institut poslal berlínské pobočce protiimigrační AfD požadavek, aby okamžitě přestali využívat zmíněný obraz pro své billboardy. „Důrazně odsuzujeme užití malby k prezentování politických postojů AfD a napsali jsme jim (členům strany – pozn. red.), že požadujeme, aby ji okamžitě okamžitě přestali využívat,“ oznámil ředitel Clarkova uměleckého institutu Olivier Meslay. Dále dodal, že on a i institut jsou proti „užití obrazu pro naplnění jakékoliv politické agendy“. 

AfD obraz využila pro svojí billboardovou kampaň pro nadcházející volby do Evropského parlamentu, které se konají v květnu. Billboard využívá zmíněný obraz, na němž jsou od pohledu zřetelně rozeznatelní arabští muslimští obchodníci, kterak zkoumají nahou bílou otrokyni, nabízené zboží. Jeden z nich se dívá na její zuby. K výřezu olejomalby jsou kromě loga AfD přidány ještě slogany jako „Evropané volí AfD“ a „Aby se z Evropy nestala Eurábie“.

Problém pro Clarkův institut ovšem mimo jiné je, že na internetu je olejomalba veřejně dostupná. „Nejsou žádná autorská práva či povolení, která by nám umožnila kontrolovat, jak je malba využitá,“ přiznal Meslay. AfD se ke kritice Clarkova institutu dosud nevyjádřila.

Obraz nazvaný ‚Trh s otroky‘ vytvořil francouzský malíř Jean-Léon Gérôme v roce 1866. Společně s dalším francouzovým dílem, olejmalbou ‚Zaříkávač hadů‘, je ikonickou malbou orientalismu, který měl svůj vrchol právě ve druhé polovině 19. století. Samotný ‚Trh s otroky‘ má znázorňovat otrokářský trh buď ze Středního východu či severní Afriky. Francouzský cestoval a fotograf Maxime du Camp tvrdil, že budova na olejomalbě je z egyptské Káhiry.

Dílo bylo v průběhu let několikrát prodáno a často střídalo majitele. V roce 1930 ji pak zakoupil americký filantrop a sběratel obrazů Robert Sterling Clark a od roku 1955 je malba součástí sbírky Clarkova uměleckého institutu.