Na Sasko-Anhaltsko, které s 2,2 milionu obyvatel patří k nejméně lidnatým spolkovým zemím, se kvůli nedělním zemským volbám upíná pozornost celého Německa. Volební průzkumy totiž naznačují, že protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) ohrožuje očekávané vítězství Křesťanskodemokratické unie (CDU) tamního premiéra Reinera Haseloffa. Úspěch AfD, kterým by bylo i zopakování výsledku z roku 2016, bude pro stranu vzpruhou pro nadcházející zářijové parlamentní volby. Před pěti lety v Sasku-Anhaltsku podpořila AfD čtvrtina zúčastněných voličů.

V Sasku-Anhaltsku může v neděli hlasovat asi 1,8 milionu lidí. Zemské volby před pěti lety, kdy byla volební účast 61 procent, učinily z AfD druhou nejsilnější stranu po CDU. Unie tehdy získala 29,8 procenta a druhá AfD 24,3 procenta. Nyní průzkumy slibují CDU a AfD těsný výsledek.

V průzkumu z 26. května dokonce AfD získala 26 procent a byla tak těsně před druhou CDU, kterou by podpořilo 25 procent. Obě strany tak byly daleko před ostatními stranami, jako jsou Zelení, sociální demokraté (SPD), Levice nebo liberálové (FDP), ty se pohybovaly v rozmezí 6 až 13 procenty, uvádí rozhlas Deutsche Welle.

Ne každý v předvolebních sondážích ale přizná, že volí AfD, tedy stranu s nálepkou populistického až krajně pravicového uskupení, upozorňují analytici. To se ukázalo i před pěti lety, kdy v Sasku-Anhaltsku průzkumy k AfD přisuzovaly před volbami podporu jen zhruba 18 procent voličů.

V Sasku-Anhaltsku momentálně vládne koalice CDU se Zelenými a SPD, kteří mají v předvolebních průzkumech ale tak málo procent, že nejspíš nebudou schopni společně s CDU tvořit většinovou koalici i pro nadcházející volební období. Pro CDU by tak jedinou variantou pro koalici byla strana AfD. To by se ale nelíbilo předsedovi CDU Arminu Laschetovi. Ten pro stanici Deutschlandfunk uvedl, že nikdo nemůže chtít, aby se podle něj pravicová extremistická strana stala nejsilnější silou ve státním parlamentu. A podle svých slov také nechce mít nic společného s někým, kdo by spolupracoval s AfD. Koaliční spolupráci CDU s AfD v Sasku-Anhaltsku tak důrazně vyloučil. Podle deníku Die Welt dokonce pohrozil tamním představitelům CDU v takovém případě vyloučením ze strany.

Německý novinář a odborník na tzv. krajní pravici Michael Kraske se domnívá, že volební souboj v Sasku-Anhaltsku může být velice těsný. Zemský poslanec Volker Olenicak z AfD, který po nedělních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku chce vést okres Anhalt-Bitterfeld, nechtěl v rozhovoru s ČTK o konkrétním výsledku spekulovat. „Nechme voliče rozhodnout, právě to dělá volby také trochu napínavé,“ řekl. Dodal nicméně, že podle jeho názoru má AfD dostatek podpory k tomu, aby se dostala mezi trojici nejsilnějších stran.

Mezi některými účastníky čtvrtečního mítinku AfD v polabském Akenu však byly patrné obavy, že strana úspěch z roku 2016 nezopakuje. „Myslím, že to bude sotva do 20 procent,“ řekl bývalý policista, který jméno odmítl sdělit ze strachu z možné msty. Svůj pesimismus zdůvodnil tím, že na volební shromáždění přišlo jen málo lidí a že mladí se o politiku nezajímají.

Voliči v Sasku-Anhaltsku rozdělují ve volební místnosti dva hlasy. První je pro konkrétního kandidáta v daném volebním okresu, pro stranickou kandidátku je určen ten druhý, podle kterého je určován počet křesel ve sněmu.

Volby v Sasku-Anhaltsku se měly původně konat v březnu, kvůli pandemii byly ale přeloženy na červen. Zemský sněm po volbách čeká vedle nového rozložení sil ještě další změna, kterou je snížení počtu poslaneckých křesel z 87 na nejméně 83. Tento počet ale nemusí být konečný kvůli vyrovnání případného nepoměru vzešlého výběrem kandidátů pro přímý mandát a skutečným volebním ziskem stran.

Vedle voleb do zemského sněmu budou obyvatelé pěti sasko-anhaltských okresů vybírat také nové vedení tamních samospráv.