Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, potvrdil mluvčí soudu.

To, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, zařadila stranu na seznam podezřelých z pravicového extremismu, se dostalo do médií ve středu. AfD se proti tomu ostře ohradila.

O AfD, která je označována za pravicově populistickou až radikální, se doposud zajímaly tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. Na celostátní úrovni se kontrarozvědka loni v březnu rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

AfD, která je podle aktuálních průzkumů druhou nejsilnější opoziční stranou, mezitím podnikla řadu právních kroků, aby se před sledováním ochránila.

Ve středu se ale do médií dostala informace, že kontrarozvědka považuje celou AfD za podezřelou z pravicového extremismu na celoněmecké úrovni, což umožňuje sledování strany za použití všech zpravodajských postupů. Der Spiegel k tomu ve středu uvedl, že BfV to prozatím nemůže oznámit a rovněž nesmí tajně sledovat poslance Spolkového sněmu, zemských sněmů a Evropského parlamentu z řad AfD, a to včetně kandidátů do letošních německých parlamentních voleb. Důvodem je neskončené soudní řízení, kterým se AfD sledování snaží zabránit.