Ministerstvo financí nebude zasílat Evropské komisi žádosti o platby spojené s holdingem Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Evropském parlamentu řekl, že EK do vyjasnění situace kolem údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude vyplácet Česku dotace. Úřad Aleny Schillerové ale vyjádření odmítá. Dle ministerstva jde pouze o dotace pro Agrofert.
Stát v oblasti daní zvyšuje svou represi. Otevírá se prostor pro trestání neúmyslných chyb podnikatelů. Neúměrné pokuty. Tak reagují daňoví poradci a advokáti za návrh ministerstva financí na zavedení nové pokuty, kterou budou moci ukládat finanční úřady za špatné vyplnění údajů v kontrolním hlášení k DPH. Návrh je součástí daňového balíčku, který mění deset zákonů v oblasti daní a nyní je ve sněmovně po druhém čtení. Resort Aleny Schillerové argumentuje tím, že plátci daně záměrně údaje nevyplňují.
Ministerstvo financí navrhuje v daňovém balíčku zavedení nové pokuty, kterou budou moci ukládat finanční úřady za špatné vyplnění údajů v kontrolním hlášení k dani z přidané hodnoty. Za závažné ztěžování nebo maření správy DPH bude moci plátce dostat až půlmilionovou pokutu. Pokuty kvůli kontrolnímu hlášení hrozí už nyní, podle ministerstva financí však nelze některé postupy plátců postihnout.
Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun.
Stát získá zpět zhruba dvě miliardy korun, které před šesti lety vyplatil jako odškodné v souvislosti s kauzou vytunelovaných CS Fondů. Ministerstvo financí uspělo v soudním sporu s investiční společností Akro i u odvolacího soudu. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí. Původní soudní spor se týkal údajného nesprávného postupu Finančního analytického útvaru v kauze.
Státní Dluhopis Republika je podle odborníků dostupný pro celou populaci, výnos z nich je ale relativně nízký a sotva pokryje inflaci. Prodej státních dluhopisů určených pro občany zahájilo ministerstvo financí v pondělí při výročí vzniku Československa. „Cílovou skupinou těchto dluhopisů je velmi konzervativní klient, který už má stavební spoření a navíc dostatek prostředků, u nichž si je jistý, že je v příštích šesti letech nebude potřebovat,“ uvedl pro deník Echo24 finanční analytik ČSOB Asset Management Miroslav Adamkovič.
Ministerstvo financí v pondělí zahájí u příležitosti 100. výročí vzniku Československa prodej státních dluhopisů určených pro občany. Emise s názvem Dluhopis Republiky bude vydán se splatností šest let. Jeho výnos nebude pravidelně vyplácen, ale bude reinvestován jednou ročně do stejné emise dluhopisů. Na tiskové konferenci o tom v úterý informovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Kontroverzní zajišťovací příkazy využívané finanční správou by mohl nahradit mírnější zajišťovací dozor. Alternativy zajišťovacího příkazu nyní analyzuje ministerstvo financí, výsledek by mělo mít do konce listopadu. Novinka by se mohla v budoucnu dostat do novely daňového řádu. Některým firmám, na které finanční správa uvalila zajišťovací příkazy nezákonně, musí stát vrátit více než 41 milionů korun, informoval nedávno irozhlas.
Zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma, se příští rok promítne ve státním rozpočtu výpadkem zhruba 1,5 miliardy korun. Vyžádá si je snížení odvodů pojistného pro zaměstnavatele o 0,2 procentního bodu. V pořadu Partie FTV Prima to v neděli řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Horlivá kontrola účtů za svatební hostiny i kritizované využívání zajišťovacích příkazů. Čtyři roky Martina Janečka ve funkci šéfa Finanční správy provází nejedna kontroverze. Podle kritiků způsobil berňák při vydávání zajišťovacích příkazů mnohamilionové škody, některé výpočty hovoří až o miliardách. Peníze totiž mohou soudní cestou vymáhat firmy, proti kterým byly příkazy použity nezákonně. Premiér a bývalý ministr financí Andrej Babiš, za jehož působení v čele resortu vláda Janečka jmenovala, úředníka hájí.
V nejistotě kvůli průtahům zůstávají advokáti, lékaři či účetní, kteří spadají do poslední fáze elektronické evidence tržeb. Novela zákona se měla projednávat už celkem pětkrát, v Poslanecké sněmovně se však zákonodárci nedostali ani ke schválení v prvním čtení. Další šanci budou mít v dolní komoře v prosinci, kde se u projednávání čeká velmi bouřlivá debata. EET tvrdě kritizuje pravicová opozice a nelíbí se i části SPD. Už nyní je však jisté, že elektronická evidence tržeb bude platit až v roce 2020.
Původně byli od EET osvobozeni, rozhodnutím Ústavního soudu však výjimka pro zrakově postižené končí. Vláda i opoziční strany se vzájemně obviňují z toho, kdo za to může. Připravovaná novela se totiž patrně do konce roku nestihne schválit, a 31. prosince dosavadní výjimka přestává kvůli rozhodnutí Ústavního soudu platit. O situaci postižených živnostníků informoval server Podnikatel.cz.
Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček podle médií ještě letos skončí ve funkci. Server Blesk Zprávy ve čtvrtek uvedl, že skončit by měl začátkem listopadu. Podle informací serveru Lidovky.cz by Janečka měla ke konci roku nahradit jeho dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. Janeček čelil kritice kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů a postupu některých svých podřízených, kteří z důvodu kontroly elektronické evidence tržeb zjišťovali od novomanželů podrobnosti o svatebních hostinách.
Ministři financí zemí Evropské unie se v úterý shodli na pravidlech, která státům EU umožní při boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
Ministryně financí Alena Schillerová se chystá řešit osud Martina Janečka v čele finanční správy. Podle ní úřad nedostatečně komunikuje a není dostatečně transparentní. Schillerová to řekla v rozhovoru pro deník Blesk. Šéf finanční správy Martin Janeček je po řadě prohraných soudních sporů ohledně zajišťovacích příkazů pod vlnou kritiky. Zlikvidované společnosti, kterých se soud zastal, nyní mohou žádat po státu odškodnění.
Žijeme nad poměry a dluh za nás zaplatí příští generace. Při pohledu na návrh rozpočtu na rok 2019, který vláda před týdnem poslala do sněmovny, se opět ozývají obavy, jaké naposledy zazněly během krize před deseti lety. Rozpočet se nafukuje nejrychleji v dějinách České republiky, za rok o víc než osm procent, přitom nejvíc peněz jde na důchody a na platy státních zaměstnanců. Rozpočtové výdaje se zvyšují o poznání vyšším tempem než očekávaný hospodářský růst, který se bude držet u tří procent. Jednoduchá úvaha říká, že takový rozpočet není stabilní a že se může brzy propadnout do nezvladatelných dluhů.
Na státní svátek v pátek 28. září budou větší obchody opět zavřené. Otevřou se naopak dveře některých institucí, které si připomínají výročí 100 let od vzniku Československa. Začnou tím národní měsíční oslavy, během kterých bude možné navštívit výstavy, divadelní představení či vojenskou přehlídku. Dokončenou rekonstrukcí se pochlubí staroměstský orloj. Blížící se výročí vyhlášení republiky vzpomenou lidé v den svatováclavského svátku také v regionech.
Obchodníci budou muset od ledna odevzdávat státu detailní informace o každém nákupu. Údaje o konkrétním zboží bude shromažďovat statistický úřad (ČSÚ), aby mohl přesněji vypočítávat inflaci. Stát bude mít nicméně k dispozici citlivá data, jaké zboží lidé nakoupili. Zástupci podnikatelů se neshodují, zda jde o zneužitelný nástroj státní moci, nebo pouze o podklady pro přesnější statistiku.
Konečné znění rozpočtu na rok 2019 projedná vláda už zítra a zřejmě na něm mnoho nezmění, maximálně dodrží tradiční rituál a odloží jeho schválení o týden. Projednání rozpočtu bude slavnostní událostí, protože půjde o první rozpočet premiéra Andreje Babiše. V pozici ministra financí sice už čtyři připravoval, neměl však k tomu úplně volnou ruku, jako má v této chvíli. Nový rozpočet může přinést novou kvalitu.
„Na kobereček“ musel kvůli postupu finanční správy její šéf Martin Janeček. Berňák žádal po novomanželech zaslat údaje o počtu hostů a ceně svatební hostiny, provozovatele restaurace totiž podezíral z krácení příjmů. Podle finanční správy není takový postup v rozporu se zákonem. Vyplývá to z analýzy, kterou Janeček předložil ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Opačný názor mají odborníci na daňovou problematiku.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předloží návrh státního rozpočtu na rok 2019 se schodkem 40 miliard korun, nižším, než se dosud plánovalo. V neděli to řekla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Dosud ministerstvo financí plánovalo na příští rok schodek rozpočtu 50 miliard korun, který už schválila vláda. Snížení deficitu je podle Schillerové dáno očekávaným růstem mezd, a tím i odvodů do rozpočtu.
Ministerstvo financí odhalilo při kontrole v Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) mimo jiné podezření na porušení rozpočtové kázně. Po kontrole bylo zahájeno trestní řízení. Ve čtvrtek o tom informoval server iRozhlas.cz. Ministerstvo zahájilo kontrolu letos v únoru, devět zaměstnanců resortu se zaměřilo na hospodaření s veřejnými prostředky v letech 2016 a 2017.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,2 procenta a příští rok na 3,1 procenta. I tak by ale měla přetrvávat příznivá ekonomická situace, uvedlo v úterý ministerstvo. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst o 3,6 procenta a příští rok o 3,3 procenta. Loni ekonomika stoupla podle MF o 4,3 procenta.
Finanční správa začala kontrolovat, jak platí daně lidé, kteří své byty pronajímají přes internetovou platformu Airbnb. To nepřekvapuje. Podezření, že sdílená ekonomika se dokáže daním vyhýbat tak, jak se jim v globálním měřítku vyhýbají technologičtí giganti Google, Facebook nebo Apple, je víc než na místě.
Finanční úřady vybraly v prvním pololetí na dani z přidané hodnoty (DPH) zhruba 194,5 miliardy Kč, což je meziroční růst o osm procent. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 93,2 miliardy korun, mírně méně než loni. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu. Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí stouply meziročně o šest procent, tedy o 28,8 miliardy na 490,1 miliardy korun.
Zatím nejvyšší pokutu za neplnění povinností u elektronické evidence tržeb (EET) ve výši 270 tisíc korun obdržel pražský restauratér. Během dvouměsíční kontrolní akce u něj kontroloři odhalili 4000 falešných účtenek. Generální finanční ředitelství (GFŘ), které pokutu vystavilo, výši částky potvrdilo, více však na dotaz deníku Echo24 sdělit nechtělo. Za podivný označil případ předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
Společnost Uber bude od začátku října evidovat tržby svých řidičů v EET. Společnost bude navíc finanční správě poskytovat data o aktivitách šoférů, které stát bude moci využít k daňové kontrole. Povinnost se ovšem bude týkat pouze nových řidičů, kteří začnou pro společnost jezdit po zavedení EET. Firma se k tomu zavázala podpisem daňového memoranda. V současnosti společnost v Česku eviduje zhruba 2000 aktivních řidičů.
Státní rozpočet se ke konci června dostal do schodku 5,9 miliardy korun, což je meziročně horší o 10,5 miliardy korun. Zhoršení kritizuje největší opoziční strana ODS. Podle jejího ekonomického experta a poslance Jana Skopečka je zhoršení nepochopitelné v době ekonomického růstu a rekordní zaměstnanosti. „Bylo by normální tvořit a mít vyrovnané veřejné finance, případně mít drobné přebytky. To se neděje,“ říká Skopeček v rozhovoru pro deník Echo24.
Státní rozpočet se ke konci června dostal do schodku 5,9 miliardy korun, což je proti stejnému období loňského roku výsledek horší o 10,5 miliardy korun. Loni v červnu rozpočet vykázal přebytek 4,6 miliardy Kč, zatímco ke konci letošního května skončilo hospodaření státu schodkem 23,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Česká republika zvítězila v mezinárodní arbitráží o více než 550 milionů korun s britskou společností A11Y LTD., která se zabývá komplexním řešením pomoci pro nevidomé a těžce slabozraké. Informovalo o tom ministerstvo financí. Firma požadovala po České republice náhradu ušlého zisku. Tvrdila, že proti ní stát uplatňoval diskriminační postupy, vyzrazoval její know-how konkurenci a poškodil její dobré jméno.
