Česká republika zvítězila v mezinárodní arbitráží o více než 550 milionů korun s britskou společností A11Y LTD., která se zabývá komplexním řešením pomoci pro nevidomé a těžce slabozraké. Informovalo o tom ministerstvo financí. Firma požadovala po České republice náhradu ušlého zisku. Tvrdila, že proti ní stát uplatňoval diskriminační postupy, vyzrazoval její know-how konkurenci a poškodil její dobré jméno.
Dozorčí rada polostátní firmy ČEZ se patrně rozšíří jen o Lubomíra Lízala a Karla Tylla. Noví členové rady by měli být jmenováni na valné hromadě společnosti, vyplývá to ze zápisu zasedání vládního výboru pro personální nominace. Výbor o kandidátech na členy jednal 15. června. Schválil celkem tři kandidáty, kromě bývalého člena bankovní rady ČNB Lízala a šéfa sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí Tylla také Zdeňka Černého, který v dozorčí radě již působil, bylo proto schváleno prodloužení jeho mandátu.
Vláda v demisi schválila na úterním zasedání návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2020 a 2021. Informoval o tom tiskový odbor Strakovy akademie. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před jednáním novinářům řekla, že za nepřekročitelný považuje pro příští rok schodek 50 miliard korun.
Toto pondělí pořádala ministryně financí Alena Schillerová snídani pro novináře a ekonomy. Leitmotivem setkání byla tichá výčitka nad tím, jak se české ekonomice po čtyřech letech dohledu ze strany ANO daří, a jak malého uznání to dochází ve veřejném prostoru. Ministryně doslova řekla: „Žijeme v krásné zemi, je třeba to vědět.“ Přála by si, aby se o úspěšném vývoji psalo víc; když prý ministryně premiéru Babišovi nedávno předložila oficiální čísla o hospodaření, premiér se divil: „A proč se o tom nikde nepíše?“
Vláda v demisi projedná start třetí a čtvrté vlny EET. Tu loni v prosinci zrušil Ústavní soud. V návrhu novely zákona o EET kabinet také navrhuje, aby podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat berňáku údaje o tržbách. Podle opozice ANO pokračuje v šikaně podnikatelů a živnostníků. ODS navrhne zrušení celé EET.
Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) již dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic.
Lidé mohou letos poprvé nakupovat nepotřebný státní majetek v elektronické aukci. Nejpozději na přelomu roku by měly do nabídky přibýt i pozemky, domy a byty. Nyní stát prodává pouze movité předměty. Auta, obrazy, nábytek i počítače. Na odbyt jde i ten státní majetek, o který ve fyzických aukcích doposud nebyl zájem.
Podnikatelům došla trpělivost s kontrolami EET. Podle Podnikatelských odborů jsou nekorektní, Finanční správa postupuje přehnaně tvrdě, chybuje a chová se k podnikatelům nepřátelsky. Podnikatelé proto žádají okamžité zastavení kontrol EET a změny v EET. Na středeční tiskovou konferenci, na níž své požadavky podnikatelé zveřejnili, nikdo z Finanční správy nedorazil. Pozváni její zástupci ale byli.
Přístup Finanční správy k podnikatelům a živnostníkům se od roku 2013 velmi zhoršil, říká v rozhovoru pro deník Echo24 předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „Finanční správa se tu 25 let chovala velmi rozumně, korektně a především zdrženlivě. Jenže došlo k obratu,“ říká Bábek, podle něhož tento obrat úzce souvisí s nástupem dnes premiéra v demisi Andreje Babiše do čela resortu financí. Podnikatelské odbory proto zkontrolovaly práci Finanční správy při kontrolách EET a s výsledky dnes seznámí veřejnost.
Třetí a čtvrtá vlna elektronické evidence tržeb se odkládá. Ve středu to uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) pro ČT24. EET pro řemeslníky, právníky či trhovce začne platit nejdřív od poloviny příštího roku.
Přebytek státního rozpočtu v dubnu klesl na 0,8 miliardy Kč z březnových 16,3 miliardy Kč. Loni v dubnu vykázal rozpočet přebytek 6,3 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Odpůrci elektronické evidence tržeb (EET) z Podnikatelských odborů se v týdnu sešli s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a zástupkyní Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Řešili s nimi nesmyslné pokuty, které za EET padají. Další setkání – tentokrát veřejné – je naplánované na druhý květnový týden.
Veřejné finance by měly až do roku 2021 zůstat v přebytku. Letos by měl přebytek klesnout na 1,5 procenta z loňských 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2019 by měl přebytekdále klesnout na 1,1 procenta, v roce 2020 na jedno procento a v roce 2021 na 0,9 procenta HDP. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí.
Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy až za rok, nemá pro to nyní politickou podporu. Senátorům to ve středu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zrušení superhrubé mzdy mělo být původně součástí daňových změn, které chce Schillerová předložit vládě do dvou týdnů.
Pokuta 15 tisíc za nevydaný doklad na 15 korun, chybějící vteřiny na účtenkách nebo minutový rozdíl v evidenci tržby a vydání účtenky. Podnikatelé a živnostníci si stěžují, že finanční správa je při kontrolách dodržování zákona o evidenci tržeb (EET) nepřiměřeně tvrdá a dávají jim pokuty za drobné či nesmyslné prohřešky. To potvrzuje i statistika finanční správy.
Státní dluh v letošním 1. čtvrtletí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 87 miliard korun na 1,712 bilionu Kč. Za růstem dluhu je prodej státních pokladničních poukázek. Cílem bylo peníze z prodeje investovat s větším výnosem a získat dodatečné příjmy státního rozpočtu. V tiskové zprávě o tom v pátek informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh 161 000 Kč.
Finanční správa by měla vracet firmám, které mají zkušenosti se zajišťovacími příkazy, nezákonně zadržené peníze. Vyplývá to z důležitého rozsudku Nejvyššího správního soudu ze začátku dubna. Jenže správce daně netuší, kolika firem a jak velkého objemu peněz, se rozsudek týká. Ukázat to má úředníkům analýza, která ale zůstane veřejnosti utajená.
Majitel pivovaru Raven Ladislav Vrtiš si před měsícem postěžoval na sociální síti, že mu finanční správa vyměřila preventivní kauci ve výši 100 tisíc korun. Po velkém sdílení a po mnoha komentářích se mu ozvala samotná ministryně financí Alena Schillerová, která ho pozvala na společné jednání, po kterém se dohodli na společném postupu. „Je to hlavně k vzájemnému pochopení, že některé věci se dají udělat jednodušeji, než jak je děláme,“ řekl Ladislav Vrtiš pro Echo24.
Kontrola v GIBS, kterou nařídil premiér v demisi Andrej Babiš, trvá už třetí měsíc. Nyní finišuje. Za šest let, co GIBS funguje, úřad takto náhlou a hlubokou kontrolu nezažil. O výjimečnosti kontroly z ministerstva financí hovoří sama Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). S jejím ředitelem Michalem Murínem zahájil Babiš kázeňské řízení. O premiérově snaze se Murína zbavit se mluví už od února.
Česká středoškolská unie a studenti vysokoškolských oborů v otevřeném dopise vyzvali premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), aby jeho vláda revokovala usnesení o zavedení slevy ve vlacích a autobusech pro seniory a studenty. Obávají se totiž, že to bude znamenat škrty 400 milionů korun v rozpočtu ministerstva školství, které je podle nich dramaticky podfinancované. Babiš ale tvrdí, že kabinet přesouvá jen peníze, které ministerstva nedokázala utratit.
Přebytek státního rozpočtu v březnu klesl na 16,3 miliardy korun z únorových 25,8 miliardy Kč. Loni v březnu vykázal rozpočet přebytek 4,7 miliardy korun. Informovalo o tom v úterý ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Pokud projde novela daňového řádu, lidé se budou bát se s advokáty nebo daňovými poradci poradit, pokud se nevědomě dopustí chyby. Myslí si to daňový poradce Tomáš Hajdušek. Ten se obává, že návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, který prolomí mlčenlivost advokátů a daňových poradců, bude dalšími zajišťovacími příkazy.
Česká advokátní komora (ČAK) se ohrazuje proti pozměňovacímu návrhu Pirátů u chystané novely daňového řádu, ve které by advokáti museli poskytovat informace o svých klientech. Tento týden by poslanci mohli novelu schválit. Minulý čtvrtek ji doporučil přijmout sněmovní rozpočtový výbor. Podle návrhu by advokáti museli vydat informace o svých klientech úředníkům, pokud budou mít podezření z daňového úniku vyššího než půl milionu korun.
Zdanění o desítky procent navíc hrozí fyzickým osobám, které mají hlavní příjem z pronájmu bytů. Nejvíce na daních odvedou pronajímatelé získávající z pronájmů více než milion a půl korun ročně. Ministerstvo financí však oponuje tím, že se jedná pouze o marginální část fyzických osob. Zástupci Občanského sdružení majitelů domů v ČR ale varují, že změny povedou k navýšení nájmů.
Boj o post ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů pokračuje. Před poslance předstoupil premiér v demisi Andrej Babiš a bývalý premiér Bohuslav Sobotka. GIBS tvrdí, že Andrej Babiš dvakrát vyzval při osobním setkání ředitele inspekce Michala Murína aby odstoupil. Poté mu měl slíbit, že pokud to neudělá, neobejde se jeho odchod bez skandálu. „Jednání není vyšetřování. Nejde o hledání jakékoli viny,“ řekl v úvodu debaty předseda výboru Radek Koten.
Ministerstvo financí loni vytáhlo z Českého Aeroholdingu dosud největší dividendu. Vedení firmy sice navrhlo výplatu 503 milionů korun, stát si nakonec vzal 2,485 miliardy korun po zdanění, tedy téměř pětkrát více. Napsal to v pondělí server Zdopravy.cz, kterému informaci potvrdil aeroholding i ministerstvo financí. V roce 2016, za který se dividenda vyplácela, hospodařil aeroholding se ziskem 2,52 miliardy korun.
Politici kritizují únik důvěrných dokumentů souvisejících s prodejem bulharské divize ČEZu. Někteří viní z komplikovaného průběhu prodeje premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a jeho vládu. Zároveň padají i taková slova jako rezignace a to směrem k ministryni financí Aleně Schillerové, jejíž náměstek je z úniku podezřelý. Celou věc ve středu řešil sám šéf energetického gigantu Daniel Beneš s českým prezidentem Milošem Zemanem.
Prodej majetku ČEZ v Bulharsku se komplikuje. Vyšlo totiž najevo, že náměstek české ministryně financí a člen dozorčí rady ČEZ Ondřej Landa byl zřejmě ten, kdo bulharskému premiérovi Bojkovi Borisovi poslal interní informace o prodeji aktiv společnosti ČEZ. Ta sice podepsala smlouvu s bulharskou firmou Inercom, tamější vláda má ale zájem nečekaně vstoupit do obchodu.
Platbu kartou, ať na terminálu nebo přes internet, už nemusí podnikatelé zahrnout do evidence tržeb. Jedná se o jednu změn, která začala platit v souvislosti s EET. Další změnou je, že doklad o zaplacení nově nebude obsahovat DIČ. Ústavní soud totiž v prosinci zrušil některé paragrafy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Zastavil i třetí a čtvrtou vlna EET. Třetí měla započít právě 1. března.
Už když se Andrej Babiš poprvé dostal po volbách 2013 do vlády, zatoužil po centrálním registru bankovních účtů. Tehdy se naštěstí proti hromadnému úložišti citlivých informací na své půdě postavila ČNB.
