ZAJIŠŤOVACÍ PŘÍKAZY

Kolik peněz vybrala finanční správa nezákonně? Neví a musí si udělat analýzu

ZAJIŠŤOVACÍ PŘÍKAZY
Kolik peněz vybrala finanční správa nezákonně? Neví a musí si udělat analýzu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Finanční správa by měla vracet firmám, které mají zkušenosti se zajišťovacími příkazy, nezákonně zadržené peníze. Vyplývá to z důležitého rozsudku Nejvyššího správního soudu ze začátku dubna. Jenže správce daně netuší, kolika firem a jak velkého objemu peněz, se rozsudek týká. Ukázat to má úředníkům analýza, která ale zůstane veřejnosti utajená. 

„Daný okruh případů a tedy i objem peněz nelze nyní s jistotou přesně určit,“ uvedl pro server Echo24 tiskový mluvčí finanční správy Lukáš Heřtus. Správce daně si kvůli tomu musí dělat analýzu. „Finanční správa tímto údajem bude disponovat po provedení analýzy jednotlivých nalézacích řízení ve vazbě na dříve vydané zajišťovací příkazy,“ dodal.

Zveřejnit analýzu přitom neplánuje a odvolává se na mlčenlivost. „Nyní nelze předjímat závěry výše uvedené analýzy, nadto správa daní je zásadně neveřejná. Správce daně je dle daňového řádu vázán povinností mlčenlivosti,“ uvedl Heřtus.

Přelomový rozsudek

Rozsudek se týká firmy AB CHEMITRANS, které se nelíbil postup finanční správy, a proto se obrátila na soud. Nejvyšší správní soud jí přitom na začátku dubna dal za pravdu a uznal, že si správce daně nechával zajištěné peníze i poté, co už firmě doměřil konkrétní daň, nezákonně.

„Ten princip je takový, že nejdříve vede finanční správa zjišťovací řízení, provádí dokazování, tedy dělá kontrolu, která skončí nějakým rozhodnutím – tím je platební výměr, případně dodatečný platební výměr. Proti němu se ale může podnikatel odvolat. Já jsem vždy tvrdil, že rozhodující je až rozhodnutí o odvolání platebního výměru. Ve své podstatě to znamená, že vy se odvoláte proti platebním výměrům a ty peníze mají být zaplaceny až v okamžiku, kdy vám odvolání zamítnou,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 daňový poradce Tomáš Goláň. 

Jenže u zajišťovacích příkazů tímto způsobem finanční správa nepostupovala. „V případě zajišťovacího příkazu se finanční správa snažila zákon vyložit tak, že platební výměr, který nahradil zajišťovací příkaz, je splatný okamžikem vydání. Ne až po tom odvolání,“ vysvětlil Goláň.

V praxi to vypadalo tak, že správce daně uvalil na firmu zajišťovací příkaz, kdy ale výši daně jen odhaduje. Ve chvíli, kdy už vystavil platební výměr a znal přesnou výši daně, zajišťovací příkazy zrušil a zajištěné peníze si nechal, protože podle něj byla daň splatná hned. To nyní soud označil za nezákonný postup.

Když finanční správa stanovila konkrétní daň a dala firmě platební výměr, měla správně peníze vrátit a počkat, jestli se podnikatel neodvolá. Od chvíle, kdy se podnikatel proti výměru odvolá, až do rozhodnutí odvolacího orgánu to trvá šest měsíců až rok. A během této doby může firma s penězi disponovat. Daň je pak splatná až ve chvíli, kdy dá odvolací orgán zapravdu správci daně. 

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů  Finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Finanční správa v poslední době čelila kritice, že příkazy zneužívá, a likviduje tak i poctivé firmy, které se do řetězových obchodů mohly dostat neúmyslně. Po obstavení účtů mnoho firem není schopno pokračovat v podnikání a někdy se očistí až za několik let.