Původně byli od EET osvobozeni, rozhodnutím Ústavního soudu však výjimka pro zrakově postižené končí. Vláda i opoziční strany se vzájemně obviňují z toho, kdo za to může. Připravovaná novela se totiž patrně do konce roku nestihne schválit, a 31. prosince dosavadní výjimka přestává kvůli rozhodnutí Ústavního soudu platit. O situaci postižených živnostníků informoval server Podnikatel.cz.

Jednou z věcí, které svým rozhodnutím z loňského prosince zrušil Ústavní soud v souvislosti s EET, byla ustanovení, která zmocňují vládu k vydání nařízení, jimiž lze některé tržby evidovat ve zjednodušeném režimu, některé vyloučit úplně a rozšířit seznam dočasně vyloučených tržeb.

Jednou z výjimek, která do rozhodnutí Ústavního soudu platila, bylo osvobození zrakově postižených od EET. Ministerstvo financí sice připravilo novelu, která by zrakově postižené z EET vyjmula, ta se však velmi pravděpodobně nestihne do prosince schválit.

Dosavadní výjimka se vztahovala na těžce postižené, konkrétně na téměř nevidomé a hluchoslepé fyzické osoby, kteří mají zdravotní průkaz, muselo se jednat o poplatníka daně z příjmů fyzických osob a některá další nařízení.

Kdo za to může?

Jak vláda, tak opozice se obviňují z nastalé situace. Připravovaná výjimka se nachází teprve v 1. čtení v Poslanecké sněmovně. Ministryně financí Alena Schillerová obviňuje ze situace opoziční strany.

„Bohužel i toto je důsledek zcela nezodpovědných obstrukcí opozice. Ministerstvo financí připravilo novelu vyjímající zrakově postižené podnikatele z evidence tržeb neprodleně po rozhodnutí ÚS a předložilo ji Poslanecké sněmovně již 13. června 2018. Bohužel v důsledku obstrukčního jednání opozičních poslanců pravděpodobně nebude novela od 1. ledna 2019 účinná,“ uvedla pro server podnikatel.cz ministryně Schillerová.

Opozice obvinění odmítá a podle ní jde čistě o problém způsobený vládou. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že zrakově postižení podnikatelé neměli být do EET zařazeni už od samého začátku.

„Po rozhodnutí Ústavního soudu, který mj. zrušil 3. a 4. vlnu EET a také zmocnění vlády pro výjimky z EET, měla Babišova vláda dvě možnosti. Buď předložit novelu jen s uplatněním výjimek přímo v zákoně bez 3. a 4. vlny EET, taková novela by hladce prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem, nebo spojit obě záležitosti do jedné novely i s rizikem, že výjimky přestanou platit,“ uvedl Stanjura.

Stanjura také odmítá, že by za zdržením přijetí výjimky stála opozice. „Vláda sice poslala návrh zákona 13. června do Sněmovny, ale projednávat se začal až po třech měsících 12. září. Do dnešního dne Sněmovna věnovala debatě o novele EET zhruba sedm hodin, což není mnoho s ohledem na skutečnost, že 3. a 4.vlna EET má dopadnout na statisíce poctivých podnikatelů a přinést jim další zbytečnou administrativní zátěž,“ dodal předseda poslanců ODS.

Ústavní soud zrušil část EET 15. prosince loňského roku, ministerstvo financí poslala novelu do připomínkového řízení v polovině března, do sněmovny se návrh dostal 13. června a naposledy se projednával 21. září. Znovu by se o něm mělo jednat 23. října, což je již příští týden.

EET by se ve všech vlnách měla celkově dotknout přibližně 1000-2000 zrakově postižených podnikatelů, naprostá většina z nich spadá do 3. a 4. vlny.