Tag: věda

Články k tagu

Zemřel James Watson, legendární spoluobjevitel struktury DNA. Rasista?

Minulý čtvrtek zemřel ve svých 97 letech americký vědec James Watson, legendární spoluobjevitel struktury deoxyribonukleové kyseliny neboli DNA. „Tato struktura vykazuje nové rysy, které jsou z biologického hlediska mimořádně zajímavé,“ napsal v roce 1953 společně s kolegou Francisem Crickem v úvodu článku, v němž nález představili světu. Viděno zpětnohledem se spojení „mimořádně zajímavé“ zdá jako zcela podhodnocený eufemismus, neboť je těžké nadsadit, jak zcela revoluční a průlomová věc to byla.

Zrození českého světa z chaosu Kosmase

Náš Salon bude kosmologický, neboť tady sedí kosmasologové… Je to sice falešný výklad toho jména, ale Kosmas, „ctihodný děkan kostela pražského“, jehož devítisté výročí smrti (21. října 1125) nám bylo k tomuto setkání záminkou, přímo svádí ke kosmické interpretaci. Řecké slovo kosmos totiž označuje nejen vesmír jako takový, ale je to také opozitum čili protiklad vůči chaosu. Kosmos je zkrátka to, co je uspořádané, má řád, svůj začátek a své hranice. A možná že právě tohle chtěl Kosmas svým dílem Cosmae Pragensis Chronica Boemorum (Kosmova kronika česká) vytvořit.

Pravda do kapsy

Elon Musk a jeho firma xAI spustili internetovou encyklopedii Grokipedia, má být alternativou globálně užívané Wikipedie. Oproti ní slibuje ideologickou nezaujatost, předsudky, nemístnou přecitlivělostí a politickými zájmy nezkreslenou pravdu. Obsah nové internetové encyklopedie má tvořit umělá inteligence. Wikipedii (většinou anglickou) užívám docela často s vědomím, že se nedá brát úplně vážně, je to dílo stvořené mnoha přispěvateli, jejich motivace skutečně mohou být různé – a také bývají, v některých heslech se také odehrávají jakési autorské bitvy, v nichž se každá z bojujících stran snaží protlačit svou verzi.

Záhada v Černobylu. Kolem elektrárny pobíhají modří psi

Na místě jedné z největších jaderných katastrof v dějinách se objevila nová záhada. Dobrovolníci, kteří pečují o smečky psů žijících v černobylské vyloučené zóně, zaznamenali několik zvířat s nápadně modrou srstí. Jde o první takový případ od havárie v roce 1986. Organizace Dogs of Chernobyl, která se o zdejší psy stará, zveřejnila na sociálních sítích video, na němž je vidět několik smeček – alespoň jeden z psů je přitom zcela modrý, píše americký deník The New York Post.

EU se znovu přibližuje řešení střídání času. Zmatky a otrava by mohly skončit už příští rok

Je po další změně času a Evropská unie se po letech znovu přibližuje rozhodnutí, které by ukončilo každoroční střídání zimního a letního. Španělsko chce podle premiéra Pedra Sáncheze navrhnout zrušení směrnice, jež úpravu času v EU reguluje. O návrhu bude už příští týden jednat Rada ministrů energetiky, a pokud se podaří dosáhnout dohody, mohl by být konec posouvání hodin realitou už v roce 2026.

ANO, SPD a Motoristé budou o víkendu pracovat na programu k vědě a digitalizaci. Ministerstvo mít dle Havlíčka nebudou

Hnutí ANO, SPD a Motoristé budou o víkendu pracovat na programu v oblastech vědy a digitalizace. Při příchodu na dnešní jednání to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Jednání podle něj nebude ve stejně velké sestavě jako po celý týden, ale spíše po menších skupinách. O programových otázkách spolu strany vyjednávají od pondělí, dnes proberou diplomacii a kulturu. Havlíček při příchodu uvedl, že ANO se s koaličními partnery domluvilo, že se nic nemění na pevném ukotvení ČR v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

Průlom v oční medicíně: revoluční implantát dává naději milionům nevidomých

Po letech, kdy neviděli víc než stíny, znovu čtou, píší a luští křížovky. Pět nevidomých pacientů z londýnské nemocnice Moorfields Eye Hospital získalo díky mikročipu vloženému pod sítnici zpět část zraku. Revoluční technologie velikosti zrnka písku otevírá novou éru medicíny – a dává naději milionům lidí, kteří dosud žili v temnotě. „Je to jako z jiného světa. Je to nádherné, úžasné. Dělá mi to obrovskou radost,“ popsala BBC svůj návrat ke čtení sedmdesátiletá Sheila Irvine.

Válka univerzit: brněnský rektor obvinil Králíčkovou z UK ze lži

Vedení Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně zvažuje předžalobní výzvu na rektorku Univerzity Karlovy (UK) Milenu Králíčkovou. Důvodem je její vyjádření pro Hospodářské noviny, kde uvedla, že brněnská škola potřebuje 300 milionů korun, aby svůj projekt MUNI BioPharma Hub dokončila včas. Je to lež, uvedl dnes v tiskové zprávě rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Požaduje omluvu. Králíčková ČTK řekla, že vycházela z informací, které získala na ministerstvu školství v době, kdy se hovořilo o pokračování financování z Národního plánu obnovy.

Macinka nesmí projít

Je pozoruhodné, jaké obavy budí nová a dosud spíš malá strana Motoristé sobě. Prezident zkoušel Andreji Babišovi vymluvit, aby Filipu Turkovi dával ministerstvo zahraničí. V médiích hlavního proudu to bylo hbitě doprovozeno úvahami, že s ministrem zahraničí, na kterého jsou fotky, kde hajluje, a o kterém se i cizina brzy dozví, jak kdysi bil svou přítelkyni, se ve světě nikdo nebude bavit. To však není nic proti otevřenému dopisu vědců, kteří na budoucího premiéra apelují, ať Motoristům nedává resort životního prostředí.

Ekologové odmítají Motoristy v čele životního prostředí. Píšou proto Babišovi

Více než 20 ekologických organizací vyzvalo předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby do čela ministerstva životního prostředí nenominoval nikoho z Motoristů sobě. V otevřeném dopise upozornili na to, že jejich program je v oblasti životního prostředí v rozporu s programem ANO. Žádají post obsadit někým, kdo dokáže propojit ochranu životního prostředí s rozvojem moderního průmyslu, energetiky a zemědělství a opírá se o vědecké poznatky a dialog s odborníky.

Nobelovu cenu za chemii získali laureáti za vyvinutí nové molekulární stavby

Nobelovu cenu za chemii získali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za vývoj kovově-organických struktur. Laureáti vyvinuli nový typ molekulární architektury. Konstrukce vytvořené kovově-organické struktury obsahují velké dutiny, ve kterých mohou molekuly proudit dovnitř a ven. Výzkumníci je používají k získávání vody z pouštního vzduchu, k extrakci znečišťujících látek z vody, zachycování oxidu uhličitého a skladování vodíku, jak uvádí oficiální web Nobel Prize.

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci. Za demonstraci „kvantového tunelování“

Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Královská švédská akademie věd ocenila vědce za experimenty, které prokázaly zákonitosti kvantové mechaniky v bezprecedentně velkém měřítku. "Zásadní otázkou fyziky je maximální velikost systému, který může demonstrovat efekty kvantové mechaniky," uvedl výbor v tiskové zprávě.

Zemřela Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

Zemřela šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podlehla krátké, ale těžké nemoci. Bylo jí 64 let, oznámilo to město Pyšely, kde byla také místostarostkou. K jejímu úmrtí se vyjádřil i prezident Petr Pavel. "Odešla osobnost, která pro bezpečí naší země vykonala opravdu výjimečnou práci. Měl jsem ji rád za její odvahu, lidskost, smysl pro humor. Vážil jsem si její odbornosti a obdivoval její bezprostřednost a charisma.

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Ramsdell, Brunkowová a Sakaguči

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Oceněným vědcům se podařilo identifikovat regulační T-lymfocyty, tedy buňky, které brání imunitnímu systému v napadání vlastního těla. Díky jejich výzkumu vznikl obor periferní tolerance.

Asi chtějí z mladých nadělat zombíky

Začal školní rok, současně vrcholí volební kampaň. V té se vládní strany mimo jiné pyšnily tzv. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Změna spočívá v úplném překopání některých předmětů, jako je dějepis, a celkově v redukci znalostí a faktů. Místo drilu si české děti mají ze školy odnášet víc „kompetencí“. Reforma platí od září. Společnou mají soudobí reformátoři představu, že fakta zastarávají, a tudíž je třeba, aby žáci či studenti místo učení nazpaměť věděli, kde se potřebná fakta dají okamžitě nalézt. Nejznámějším kritikem těchto představ je vídeňský filozof – profesor Konrad Liessmann.

Má touha po alkoholu evoluční kořeny? Šimpanzi „popíjejí“ jako lidé ze zralého ovoce

Šimpanzi mohou denně přijmout množství alkoholu odpovídající přibližně jednomu lidskému nápoji díky ethanolu obsaženému v ovoci, které konzumují, ukazuje nová studie. Porozumění tomuto chování našich nejbližších žijících příbuzných by mohlo podle autorů studie vysvětlit i lidskou spotřebu alkoholu. Dosavadní výzkumy naznačující, že šimpanzi také pijí alkohol, se v odborné komunitě objevovaly již delší dobu

Zemřela světoznámá primatoložka Jane Goodallová, bylo jí 91 let

Britská bioložka a ochránkyně přírody Jane Goodallová zemřela ve věku 91 let, informoval dnes Institut Jane Goodallové na sociální síti Instagram. Britka zemřela přirozenou smrtí, uvedl institut nesoucí její jméno. Vědkyně, která bude připomínána jako ochránkyně zvířat a renomovaná výzkumnice šimpanzů, byla právě v Kalifornii na přednáškovém turné po Spojených státech, uvádí se v prohlášení institutu. Goodallová svůj život zasvětila studiu chování šimpanzů.

Ocenění za odvahu a lidskost: Cenu Arnošta Lustiga získal biochemik Konvalinka

V Míčovně Pražského hradu byla ve středu slavnostně předána Cena Arnošta Lustiga za rok 2024. Ocenění, které od roku 2011 uděluje Česko-izraelská smíšená obchodní komora osobnostem naplňujícím hodnoty odvahy, statečnosti, lidskosti a spravedlnosti, letos získal biochemik Jan Konvalinka. Cenu mu předal prezident Petr Pavel, jenž nad ceremoniálem převzal záštitu, společně s kardiochirurgem a předsedou Výboru Ceny Janem Pirkem.

Milovníci dinosaurů se budou učit nové jméno. Megaraptora na vrcholu potravního řetězce

Vědci objevili v Argentině nový druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, píše agentura AP. Nově objevený dinosaurus pravděpodobně dosahoval délky až sedmi metrů a hmotnosti přes jednu tunu. Na webu časopisu National Geographic (NG) byla představena rekonstrukce toho, jak mohl dinosaurus podle nalezených kostí vypadat. V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii.

Stovky vědců v Německu volají po okamžitém zastavení mRNA vakcín

Ačkoli se zpočátku tvrdilo, že vakcína mRNA proti koronaviru „nemá vedlejší účinky“, dnes se ukazuje jiný obraz. Tisíce lidí po očkování utrpěly zdravotní komplikace, v některých případech dokonce fatální. Přesný rozsah následků je zatím obtížné odhadnout, protože komplexní farmakovigilance – systematické sledování vedlejších účinků ze strany zdravotnických orgánů – do značné míry chyběla, píše dnes deník Berliner Zeitung s tím, že někteří lékaři a vědci nyní v petici vyzývají k okamžitému zastavení očkování mRNA vakcínami.

Vozítko NASA objevilo ve vzorku z Marsu potenciální stopy dávného života

Vzorek, který získalo vozítko Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Autoři ale upozorňují, že nalezené sloučeniny mohou vznikat i bez přítomnosti živých organismů, napsaly agentury AP a Reuters. Několik miliard let starý vzorek nesoucí možné stopy života získalo vozítko v roce 2024.

Pravda o původu Slovanů

Vždycky je legrace, když se objeví zpráva, která staví na hlavu zprávy předešlé. Tak třeba před čtyřmi dny se v tuzemských médiích vděčně psalo o tom, že podle nového výzkumu nyní již skoro bezpečně víme, odkud se v Evropě vzali Slované a kdy do ní přišli. Ten závěr je samozřejmě nevyvratitelný, jednak proto, že s ním přišli našinci (vědci z Masarykovy univerzity), jednak proto, že je opřen o výzkum DNA. A tak je konečně jasné, že Slované „skoro jistě“ přišli z pomezí Běloruska a Ukrajiny. Nikoli z Polska, nikoli z Balkánu, konkrétně z jeho charvátských držav, jak se také někdy udává, nýbrž z pravoslavného východu.

Kdo ochočí zlověstnou berušku? Rozjímání nad dějinným objevem

Můj praděd Josef Kohout, sedlák v Německém a nyní Havlíčkově Brodě, byl v poslední z bezpočtu generací, které si po staletí předávaly čtvero živlů – zemi, vodu, oheň a vzduch – spolu s koněm, krávou, kozou a stále zdatnějším pluhem. Můj děd Kohout Jan, šéfinženýr Lárišových dolů v Karviné, jenž s první partou sfáral do hlubin po výbuších, zůstavivších na tři sta vdov a tisíc sirotů, jak to skvěle popsala paní Lednická v románu Šikmý kostel, si užil civilizačního ohňostroje tří vzpěračů – páry, plynu a elektřiny.

Já už ve svém světě zůstanu

Podívejte se, jak nám krásně kvetou růže, letos jsou obzvlášť nádherné, pravil nadšeně profesor Martin Hilský, když otevřel vrátka do předzahrádky u domku nedaleko Pražského hradu. A byla to scéna přesně jak ze staré dobré Anglie, kde hovor o růžích je nejen ideální začátek konverzace, ale i vyjádřením podstaty tamější kultury a mentality. Ať už se nyní s Anglií dějí různé věci, my máme ty její nejlepší rysy jisté v profesorovi Hilském, gentlemanovi, ke kterému by mohl přijít Shakespeare a skvěle si o růžích popovídat, klidně v alžbětinském blankversu. Není vyloučeno, že se tak děje.

Na Titanu je možný vznik života, zjistili vědci. NASA k měsíci vysílá sondu

NASA popsala nový mechanismus, který by mohl umožňovat vznik základních stavebních prvků života na Saturnově měsíci Titanu. Podle vědců by se v jeho jezerech kapalných uhlovodíků mohly vytvářet tzv. vezikuly – buněčné kapsy, jež se považují za první krok ke vzniku života. Informoval o tom server Mashable. Studie zveřejněná v časopise International Journal of Astrobiology popisuje, jak by se tyto struktury mohly formovat v extrémních podmínkách Titanu.

Evropská komise schválila injekci na prevenci HIV. Vyvíjel ji i český virolog

Evropská komise udělila registraci dvakrát ročně podávané injekci na prevenci viru HIV od americké společnosti Gilead Sciences, na jejímž vývoji se podílel český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. Informovala o tom agentura Reuters. Minulý měsíc lék doporučila schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), podle které je přípravek vysoce účinný. Lék bude v Evropě prodáván pod obchodním názvem Yeytuo. V červnu byl schválen i regulačními orgány ve Spojených státech, kde je prodáván pod názvem Yeztugo.

Nečekaný objev ve vesmíru. 300 záhadných objektů, které by vůbec neměly existovat

Teleskop Jamese Webba (JWST) objevuje vesmírné záhady. Vědci z University of Missouri našli 300 objektů, které podle současných teorií vůbec neměly existovat. Mohlo by jít o první galaxie, jejichž potvrzení by mohlo zásadně změnit naše představy o vzniku vesmíru. Ve své nedávné studii zkoumali vědci z University of Missouri vzdálené oblasti vesmíru a narazili na překvapivý jev. Identifikace objektů ve vesmíru není okamžitá.

Na Orlíku se dnes dvakrát chvěla zem. Vědci prosí veřejnost o svědectví

U Orlické přehrady zaznamenaly dnes přístroje dvě slabá zemětřesení. První mělo po poledni epicentrum u obce Klučenice na Příbramsku a podle předběžných údajů sílu 2,5 stupně. Odpoledne se objevily v oblasti o něco silnější otřesy kolem 2,6 stupně. Na facebooku to uvedl Ústav fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá především monitorováním seismické aktivity. Požádal ty, kteří některý z dnešních otřesů pocítili, aby vyplnili dotazník na webu Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Plýtváme antibiotiky, varují vědci. Tisíce lidí umírají kvůli stále odolnějším bakteriím

Rezistentní bakterie se stávají tichou, ale závažnou hrozbou pro veřejné zdraví. Podle nových údajů zveřejněných německým Institutem Roberta Kocha (RKI) ve spolupráci s mezinárodními výzkumnými týmy umírají každoročně desetitisíce lidí v souvislosti s infekcemi, proti nimž běžná antibiotika přestávají působit. RKI se domnívá, že za odolností bakterií mohou nesprávné postupy při podávání antibiotik. Podávají se příliš často, dlouho nebo i tam, kde to není nutné, uvádí Bild.

Medicína ve stínu Galtona a Mengeleho

Jen k máločemu má dnešní civilizace rozporuplnější vztah než k tomu, co všechno lze „provádět na dětech“. Jsou lidé, kteří považují za rozumné umožnit dorostencům chirurgickou změnu pohlaví; jsou lidé, kteří považují (mužskou) obřízku, nebo dokonce i propíchnutí uší kvůli náušnicím za nepřijatelný zásah do práv dítěte. Prášky vypadají na první pohled neškodněji, takže objem léčiv, jež se dnes předepisují nezletilým pacientům, každým rokem roste. Nedávný pokus plzeňského psychiatra Vevery, který rozeslal několika desítkám mladých psychiatrů falešnou kazuistiku dospívajícího chlapce , ukázal, že dvě třetiny lékařů by svého pacienta ihned „nacpaly léky“.