Premiér Andrej Babiš (ANO) bude na nadcházejícím summitu Evropské unie prosazovat uznání jaderné energie za čistý, bezemisní zdroj, díky čemuž by Česko mělo nárok na klimatické investice.
Summit Evropské unie se odehraje ve sporu o budoucí podporu jaderné energie. Elektrárny totiž narážejí na odpor zelené evropské politiky, která vyzdvihuje pouze obnovitelné zdroje. Den před summitem se navíc Rakousko s Lucemburskem dohodlo, že potopí usnesení na finanční podporu jaderných elektráren z evropských peněz. Pro Českou republiku to však znamená tragický scénář, protože podíl jaderné energie chce nadále navyšovat a spolu s tím postavit nové bloky v Temelínu i Dukovanech.
Rakousko a Lucembursko jsou před nadcházejícím summitem Evropské unie připraveny zablokovat usnesení, které by umožnilo členským zemím čerpat finanční podporu z unijních fondů na stavbu jaderných elektráren. Dnes o tom informovala agentura APA. Rakousko dlouhodobě kritizuje jadernou energetiku, kterou naopak Česko pokládá za čistý zdroj a klíč pro cestu k uhlíkové neutralitě. Podle unijních diplomatů tak bude dosažení dohody na klíčovém závazku summitu velmi složité.
Zatímco u nás doznívají takové světodějné události jako vyhlášení nepřátelství mezi Řeporyjemi a Ruskou federací, v Bruselu za touto zpravodajskou mlhou probíhají jednání, která mohou skutečně významně ovlivnit životy občanů Řeporyj, Středočeského kraje, České republiky a zbytku EU. Ale nedostává se jim téměř žádné pozornosti.
Nový blok Jaderné elektrárny Dukovany se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036.
Na první pohled to vypadá jako další diplomatický kiks Andreje Babiše. Před měsícem ve sněmovně řekl, že musíme dostavět další jaderné bloky, i kdyby se přitom mělo porušit evropské právo. Načež se ozvala hornorakouská zemská vláda, že od evropského politika jsou to neslýchaná slova, a dala najevo, že teď bude plánům severního souseda vzdorovat tím spíš.
Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo.
Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf a bývalá rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová nevylučují žalobu na Česko u Evropské unie kvůli financování dostavby české jaderné elektrárny Dukovany. V noci na dnešek to na svém webu napsal rakouský deník Kurier. Oba politici kritizují to, že nové jaderné bloky v Dukovanech v pátek získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA).
První plovoucí jaderná elektrárna na světě, Akademik Lomonosov, v pátek vyplula z přístavu Murmansk na severu Ruska, oznámila agentura TASS. Povel k vyplutí dal šéf státní korporace Rosatom, která doufá v zakázky na podobná zařízení i z ciziny.
Hornorakouský hejtman Thomas Stelzer spolu se svou dolnorakouskou kolegyní Johannou Miklovou-Leitnerovou odmítají dostavbu českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín a jsou rovněž proti možnému českému skladu vyhořelého jaderného paliva v blízkosti hranic.
Černobylská katastrofa poznamenala vnímání jaderné energie v očích celosvětové veřejnosti. V poslední době k tomu přispěl rovněž seriál z produkce HBO, který především ukázal řadu lidských chyb a lží, které k nehodě vedly. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru zdůrazňuje, že české jaderné elektrárny používají mnohem bezpečnější technologii a podobná nehoda v České republice nehrozí.
Černobylská katastrofa stvořila jakousi postapokalyptickou krajinu, která dnes, třiatřicet let poté, láká davy turistů, tvůrce počítačových her nebo, jak ukazuje vydařená minisérie Černobyl z produkce HBO, také filmaře. Území symbolizuje především ukrajinské město Pripjať, které se stalo jakýmsi skanzenem doposud největší jaderné havárie v dějinách. Kdysi mělo být město s 50 tisíci obyvateli výkladní skříní moderní socialistické společnosti. Dnes si výdobytky civilizace bere příroda zpátky.
Britsko-americká televizní minisérie Černobyl vzbudila reakce, s jakými její tvůrci nemohli počítat ani v nejsmělejších snech. Už dlouho se neobjevilo dílo, které by bylo přijato tak jednoznačně pozitivně. Na mezinárodní (no, řekněme „anglocentrické“) Internetové filmové databázi (IMDB) je hodnoceno jako nejlepší televizní seriál vůbec (9,7 bodu z možných deseti), jeho poslední epizodu uživatelé oznámkovali čistou desítkou. Podobně jednoznačné je i recenzentské přijetí. A především o tom seriálu diváci mluví, jsou jím zasaženi. Proč vlastně?
Česká energetická skupina ČEZ plánuje kromě Bulharska prodat majetek i v Rumunsku a Turecku. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na výstavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
Před 40 lety zažily Spojené státy první (a zatím poslední) havárii jaderné elektrárny. Sedm let před Černobylem. Ale začít musíme na jiném konci světa. Dne 6. října 1973 ve 14.00 místního času, právě na největší židovský svátek Jom kipur, se Stát Izrael nečekaně ocitl ve válce na dvou frontách. Kvůli katastrofálním chybám rozvědky se vedení země dozvědělo o útočných úmyslech Egypta a Sýrie jen krátce předtím, než se přes Suezský průplav a hranice Golanských výšin převalily početné armády nepřítele.
V roce 1945 měl Sovětský svaz jenom 2000 tun spočítaných zásob uranu, takže po válce představovalo poměrně malé jáchymovské ložisko a vzápětí obrovské příbramské ložisko jeden z významných klíčů k sovětské atomové bombě a tím i mocenské rovnováze světa tehdy rozděleného mezi dvě velmoci – USA a SSSR. Tato situace končí nejpozději v letech 1950–1955, kdy se surovinové zdroje Západu a Východu vyrovnávají. Významem českého uranu pro Sovětský svaz se po roce 1990 zabývalo několik autorů.
Za dva roky Německo s definitivní platností vypne poslední reaktory, to víme už od zemětřesení ve Fukušimě z roku 2011. Máme i větší povědomí o riziku blackoutů, které s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů také roste. Minulý měsíc ale do této rovnice, na jejímž konci musí být stabilita sítí, vstoupila další neznámá. Uhelná komise povolaná kancléřkou Merkelovou předložila plán-doporučení, které je pandánem odchodu z atomu.
Írán navzdory sílícím americkým sankcím dodržuje limity jaderné dohody, kterou vedle Teheránu podepsaly Spojené státy, Čína, Francie, Německo, Rusko, Británie a Evropská unie. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která na plnění dohody dohlíží. Cílem dohody z roku 2015 bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. USA od dohody loni v květnu odstoupily, zbylí signatáři si ji přejí zachovat.
Vláda změnila statut Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Předsedou výboru bude premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředsedkyní ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Dalšími místopředsedy budou vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Prezident Miloš Zeman přijal v pátek na zámku v Lánech maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle mluvčího Hradu debatovali mimo jiné o jaderné energetice. Zeman se také omluvil za změnu kategorie českého velvyslanectví v Budapešti. Ministerstvo zahraničí změnu už předtím označilo za technickou úpravu související s rozpočtem, která nic nemění na prioritách zahraniční politiky. Také premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že česká pozice k Maďarsku se nemění.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a jihokorejský prezident Mun Če-in se na středečním jednání v Praze domluvili na informování o plánovaných změnách v české jaderné energetice či užší komunikaci ohledně možností zpracování lithia. Babiš po jednání novinářům řekl, že v případě diskutované dostavby českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín je důležité, aby dodavatel byl spolehlivý. O Koreji uvedl, že má moderní technologie a prokázala spolehlivost při stavbě elektrárny v Abú Zabí. Uvedl, že země by se měla účastnit případného tendru.
Francie sníží podíl energie, kterou získává z jádra, pomaleji, než bylo v plánu. Na 50 procent klesne do roku 2035, původně se tak mělo stát do roku 2025. Oznámil to v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron, a prodloužil tak uprostřed pouličních nepokojů vyvolaných mimo jiné chystanými vysokými cenami energie lhůtu stanovenou svým předchůdcem Françoisem Hollandem. V současnosti Francie získává z atomu 75 procent své spotřeby elektrické energie.
Stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měla zajistit dceřiná firma společnosti ČEZ, která elektrárnu provozuje. Stát je podle premiéra připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí. Firma ČEZ uvádí, že se proti staví minoritní akcionáři.
Německá kancléřka Angela Merkelová v Izraeli zdůraznila, že je třeba učinit vše pro to, aby se Írán nedostal k jaderným zbraním. V tom se podle ní Německo a Izrael shodují, liší se však v názoru, jak to zajistit. Merkelová byla v Izraeli od středy na dvoudenní návštěvě. Ve čtvrtek se setkala s izraelským prezidentem Reuven Rivlinem i premiérem Benjaminem Netanjahuem a předtím navštívila památník holokaustu Jad vašem a převzala čestný doktorát univerzity v Haifě.
Írán má další jaderné úložiště v Teheránu, kde má výbavu pro výrobu jaderných zbraní. Ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to ve čtvrtek řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zdůraznil přitom, že jde o informaci, která dosud nebyla zveřejněna. Netanjahu při svém projevu použil fotografie a diagramy, aby ukázal, kde bylo schováno 15 kilogramů radioaktivního materiálu. Vzápětí vyzval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby provedla inspekci, než Írán úložiště v Teheránu vyklidí.
Ještě před pár měsíci to vypadalo, že se Babišova vládní většina se sociálními demokraty, komunisty a prezidentem Milošem Zemanem skutečně chce pustit do stavby nových bloků jaderných elektráren. Poslední dobou se ale kuloáry šíří i úvahy, že Česká republika by mohla při stavbě nových elektráren, které budou muset dříve nebo později nahradit ty dosluhující uhelné, dát před atomovou energií přednost plynu. Mimo jiné proto, že by si to vyžádalo výrazně nižší investice z veřejných peněz
Americké ministerstvo energetiky přesune svůj evropský regionální úřad ze Sofie do Prahy. Informaci serveru HlídacíPes.org potvrdila americká ambasáda. Podle webu hraje v rozhodnutí roli mimo jiné zájem společnosti Westinghouse o stavbu nových jaderných bloků v Česku nebo fakt, že v regionu střední Evropy roste vliv v oblasti energetiky ze strany Ruska a Číny.
Premiér Andrej Babiš chce, aby rozhodnutí o financování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, která patří firmě ČEZ, padlo do konce letošního roku. Řekl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters. ČEZ podle agentury odmítá investovat do nových elektráren bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři ČEZ se navíc bojí, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy. ČEZ proto navrhl svoji transformaci, která by znamenala, že by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.
Írán se bude držet dohody o svém jaderném programu jen tehdy, pokud to pro zemi bude ekonomicky prospěšné. Podle agentury DPA to ve středu při návštěvě Vídně prohlásil íránský prezident Hasan Rúhání. Pohrozil také, že Teherán by mohl omezit svou spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Pro Írán bude těžké nadále plnit mezinárodní dohodu o svém jaderném programu, pokud nebude mít z jejího dodržování zisk. V telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to v úterý řekl íránský prezident Hasan Rúhání. O udržení dohody z roku 2015 se jedná kvůli rozhodnutí Spojených států od smlouvy odstoupit. Poslanci Evropského parlamentu dnes konstatovali, že EU nemá k této dohodě udržitelnou alternativu.
