S Danou Drábovou nejen o Černobylu

Hrozící katastrofa byla zveličená

S Danou Drábovou nejen o Černobylu
Hrozící katastrofa byla zveličená

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Černobylská katastrofa poznamenala vnímání jaderné energie v očích celosvětové veřejnosti. V poslední době k tomu přispěl rovněž seriál z produkce HBO, který především ukázal řadu lidských chyb a lží, které k nehodě vedly. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru zdůrazňuje, že české jaderné elektrárny používají mnohem bezpečnější technologii a podobná nehoda v České republice nehrozí.

Seriál Černobyl ukazuje, že za nehodou jaderné elektrárny stál především lidský faktor a tajnosti komunistického režimu. Bylo tomu skutečně tak?

Poslední díl seriálu ukázal velkou tendenci hodit celou vinu na operátory. Bezesporu to zavinili oni. Na druhou stranu dnes již nikdo nerozluští, zda by operátoři měli odvahu vzdorovat vedení elektrárny, kdyby měli veškeré informace. Vojenské reaktory, kde hrál hlavní roli grafit jako moderátor, mají opravdu poměrně nepříjemné vlastnosti, které když dobře neznáte, tak vás mohou do té situace přivést. Neznamená to však, že by se reaktory RBMK nedaly provozovat bezpečně. Koneckonců je jich v Rusku ještě stále deset v provozu a pro poslední z nich je naplánováno odstavení na rok 2050.

Mysleli si skutečně operátoři, že mohou jedním tlačítkem zabránit hrozící katastrofě?

To tlačítko AZ-5, neboli rychlé odstavení reaktoru havarijními systémy, bylo považováno za takovou krabičku poslední záchrany, na kterou se stoprocentně spoléhali, proto pořád nemohli pochopit, co se to vlastně stalo. Nechápali, že dostali reaktor do stavu, ve kterém neměl nikdy být. Sám reaktor se bránil. Operátoři jej několikrát přivedli z prakticky odstaveného stavu do velmi nestabilního.

Poslední díl seriálu ukázal velkou tendenci hodit celou vinu na operátory. Bezesporu to zavinili oni. Na druhou stranu dnes již nikdo nerozluští, zda by operátoři měli odvahu vzdorovat vedení elektrárny, kdyby měli veškeré informace. - Foto: Jan Zatorsky

Seriál vyvolával pocit, že po samotném výbuchu hrozily ještě další a ničivější katastrofy. Jak to bylo ve skutečnosti?

Bylo to trochu zveličené, protože i kdyby se ta tavenina do plné nádrže dostala, tak by sice nastal mohutný parní výbuch, ale následky – jako neobyvatelná Evropa – jsou trochu básnickou licencí. Neustále však zdůrazňuji, že nejde o dokument.

V době katastrofy již částečně fungovala elektrárna v Dukovanech. Tam byla jiná technologie než v Černobylu?

V Dukovanech jsou tlakovodní reaktory, které jsou z hlediska bezpečnosti daleko robustnější. Místo grafitu působí jako moderátor lehká voda. Znamená to, že podobný scénář jako v Černobylu se na těch tlakovodních reaktorech stát nemůže, je to fyzikálně vyloučené.

Víme, jaký byl reálný dopad černobylské katastrofy na Československo?

To se zcela jistě ví, protože monitorování radiační situace tady fungovalo díky tomu, že již na Slovensku existovala elektrárna Jaslovské Bohunice a spouštěly se Dukovany. Dělala se opatření, která směřovala k distribuci mléka a mléčných výrobků, listové zeleniny. Byly stanoveny nějaké hodnoty, kdy potraviny do distribuce nešly. V opatřeních jsme byli přísnější, než požadovala Světová zdravotnická organizace.

Černobyl nebyla jediná elektrárna, kde došlo k nehodě. Již v roce 1979 se částečně roztavil jaderný reaktor elektrárny Three Mile Island v USA. Co se tam přesně stalo?

Tam se ukázala výhoda právě tlakovodních reaktorů. Různými chybami, selháním zařízení a trochu i chybou obsluhy došlo k roztavení paliva v aktivní zóně reaktoru. Tlakovodní reaktor má ale velmi mohutnou tlakovou nádobu, která tvoří dobrou bariéru. Reaktor navíc nebyl moderován grafitem a má řadu dalších bariér, které brání šíření radiace. Takže přestože došlo k roztavení 60 % aktivní zóny, což je zhruba stejně, jako se roztavilo v Černobylu, tak to neznamenalo žádné ohrožení okolí.

Za připomenutí stojí rovněž relativně nedávná nehoda v japonské elektrárně Fukušima I. Proč tam došlo k nehodě?

Fukušima znamená „šťastný ostrov“, což má svůj původ v tom, že celé severovýchodní pobřeží ostrova Honšú je stíháno přílivovými vlnami až do 40 metrů. V oblasti Fukušimy ale nikdy nebyly vlny vyšší než čtyři metry. Protipovodňová bariéra byla proto pouze šestimetrová. V roce 2011 ale bohužel přišla čtrnáctimetrová vlna, takže elektrárna byla vypláchnuta, což ji dostalo do kolen.

Už je to více než osm let. Jak se dokázali Japonci s následky vypořádat?

Zvládli to velmi dobře, protože prakticky celá evakuovaná část je již připravena k tomu, že se tam lidé mohou vracet. Nikdo nezemřel na následky ozáření a už to tak zůstane. V areálu elektrárny se ale nahromadilo velké množství kontaminované vody. Je to rybářská oblast, takže se rybáři brání vypouštění vody do moře.

Měla by Česká republika rozšiřovat své jaderné elektrárny?

Státní energetická koncepce a akční plán pro jadernou energetiku říkají, že bychom stavět měli. Analýzy ukazují, že jinak budeme těžko schopni zajistit stabilní dodávku proudu a také se vyrovnat s klimatickými závazky, ke kterým Česká republika přistoupila. Když dojde k politicko-ekonomickému rozhodnutí, tak Státní úřad pro jadernou bezpečnost řekne, jestli to je proveditelné z hlediska bezpečnosti.

Jak se při plánování dalších jaderných bloků zohledňuje sucho posledních let?

Ty lokality, které připadají v úvahu pro stavbu nových jaderných bloků, řekněme v první polovině tohoto století, to znamená Temelína a Dukovan, jsou spočítány na tzv. stoleté sucho. Nevím, možná si s námi může zase matička příroda zahrát. Temelín je z tohoto pohledu na tom lépe, protože má větší řeku. Vltava je přece jenom větší než Jihlava, ale pořád tam máme přehrady – na Temelíně soustavu Hněvkovice a Kořensko a na Dukovanech soustavu Dalešice a Mohelno, které poskytují poměrně značnou jistotu.

Vojtěch Šeliga