Francie sníží podíl energie, kterou získává z jádra, pomaleji, než bylo v plánu. Na 50 procent klesne do roku 2035, původně se tak mělo stát do roku 2025. Oznámil to v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron, a prodloužil tak uprostřed pouličních nepokojů vyvolaných mimo jiné chystanými vysokými cenami energie lhůtu stanovenou svým předchůdcem Françoisem Hollandem. V současnosti Francie získává z atomu 75 procent své spotřeby elektrické energie.

Během Macronova mandátu, tedy do roku 2022, vláda neuzavře žádný další atomový reaktor kromě již plánovaných dvou reaktorů ve Fessenheimu. Do roku 2035 by mělo ukončit provoz 14 jaderných reaktorů z 58, které jsou nyní činné. Jako první by na řadu měly přijít ty nejstarší – Tricastin, Bugey, Gravelines, Dampierre, Blayais, Cruas, Chinon a Saint-Laurent, oznámil Macron.

Paříž zesílí boj proti globálnímu oteplování a hodlá se soustředit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2022 by chtěla ukončit výrobu energie z uhlí. Macron zdůraznil, že cílem Francie není kompletní opuštění jádra jako v sousedním Německu, ale energetický mix. Jádro bude hrát i nadále klíčovou roli – vláda nevylučuje výstavbou nových jaderných reaktorů, rozhodnutí ale nepadne dříve než v polovině roku 2021.

Macron během své volební kampaně sliboval, že závazek snížení podílu jaderné energie na 50 procent do roku 2025 bude respektovat. Ale už několik měsíců po svém zvolení od něj upustil a přivolal na sebe hněv ochránců životního prostředí. Kvůli neplnění ekologických cílů podal koncem srpna demisi populární francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot.

Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Elysejskému paláci kabinet zvažuje, že navýší svůj podíl v energetické společnosti EDF. V té nyní vlastní 83,7 procenta.