Míříme do třetího kalendářního roku silně poznamenaného pandemií čínského koronaviru. Jak moc tato krize, která přinesla bezprecedentní omezení svobody a společenského života, proměnila ekonomiku? Jak urychlila technologickou revoluci a digitalizaci? Jak změnila to, jak nakupujeme, jednáme s lékaři nebo státními úřady? V Salonu Týdeníku Echo debatují Jan Růžička, Dušan Zábrodský a Martin Jahn.
V pravděpodobné nové vládě se hledají křesla i pro Pirátskou stranu a její zástupci zvažují jako jednu z možností vytvořit si ministerstvo „na míru“. Za jednu z priorit považují digitalizaci, které dosud vládní hlas chyběl. To by však znamenalo také náklady na zřízení ministerstva, další zvětšení státního aparátu a zřejmě i nejasné výsledky. „Hlavní problém, který v Česku máme dlouhodobě, je ,soupeření‘ mezi různými ministerstvy,“ uvedl pro deník Echo24 odborník na digitální ekonomiku Ondřej Ferdus.
Jedním z hlavních politických témat se před posledními sněmovními volbami stala digitalizace. Nejen Andrej Babiš (ANO), ale i jeho pozdější ministr Karel Havlíček (za ANO) opakovaně slibovali, že zařídí levná mobilní data i příchod čtvrtého, konkurenčního operátora, který srazí ceny směrem dolů. K ničemu z toho ale nedošlo. Ceny na českém trhu stále určuje „velká trojka“ operátorů a Češi platí za mobilní připojení jedny z nejvyšších částek v celé Evropské unii.
Systém na vydávání dokladů, jako jsou občanské průkazy nebo cestovní pasy, měl v pátek ráno celostátní výpadek. Na dotaz Uvedl to mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Úřady nemohly lidem doklady vydávat zhruba dvě hodiny. Výpadek systému zaznamenalo ministerstvo po osmé hodině ráno. Závada byla odstraněna a před 10:30 systém opět fungoval, uvedl Krátoška.
Evropská unie by měla být světovým lídrem v přechodu na udržitelný a klimaticky neutrální rozvoj. Ve společném prohlášení to uvedli prezidenti zemí Evropské unie včetně českého prezidenta Miloše Zeman. Dokument vydali k nedělnímu Dni Evropy a ke konferenci o budoucnosti Evropy, která v neděli začíná. Publikujeme jej celý na závěr textu. Evropští lídři vyzvali občany EU, aby využili konference, která podle nich představuje jedinečnou příležitost k formování společné budoucnosti.
Selhání během spuštění Sčítání 2021 jde na vrub dodavateli, výkonnostní testy zjevně nebyly provedeny dostatečně. Pokuta dává smysl pouze u úmyslného nesečtení se, než u uvedení nepravdivé informace, říká v rozhovoru pro server Echo24.cz pirátský poslanec a IT expert Ondřej Profant. Stát je na poli digitalizace nesmyslně byrokratický, je velkou ostudou, že některá data státní správa ztrácí a pak se musí na informace ptát znovu, dodává.
Jak je to s anonymizací dat a ověřování údajů v rámci online sčítání lidu 2021? Odstranění identifikačních informací probíhá až po úvodní kontrole, do té doby se pracuje s neanonymizovanými daty o lidech. Jde o nezbytný krok k propojení údajů na registry, identifikaci a odstranění duplicit, uvedla pro Echo24.cz mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jolana Voldánová. Poté co nejdříve dojde k anonymizaci, vše zároveň probíhá v přísně zabezpečeném prostředí.
Lidé svým vyhledáváním přetížili našeptávač adresy. Tak zdůvodnil předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček sobotní kolaps po spuštění aplikace na sčítání lidu. Aplikace spadla kolem čtvrt na devět ráno, spuštěna byla o půlnoci. Podle Rojíčka nejsou data lidí, kteří se stihli sečíst, ohrožena, nejednalo se prý ani o hackerský útok. Premiér Andrej Babiš řekl, že nefungující sčítání je odpovědnost šéfa ČSÚ. Na pondělní vládě od něj chce slyšet vysvětlení a vidět smlouvu s dodavatelem, kterým je společnost OKsystem.
Nekomunikující systémy, nevyhledatelní pacienti a hrozivé množství administrativy. Takto popisují první týden s centrálním rezervačním systémem (CRS) praktičtí lékaři, kteří od začátku března mohou očkovat své pacienty proti covidu-19. Se systémem se museli seznamovat za chodu – dříve do něj nebyli vpuštěni a mnozí propojili software až začátkem tohoto týdne. Navíc jejich práci zdržuje fakt, že systém neumí efektivněji pracovat s daty, praktici tak musí ručně několikrát vyplňovat velké množství údajů.
Naši činnost začínají v čím dál větší míře ovlivňovat a řídit softwarové mechanismy. Je to vláda pochybná, protože ty algoritmy, konfrontované se složitostí reálného světa, se mnohdy chovají jako naprostý blbec.
Digitalizace Česka v režii vlády výrazně pokulhává. Poslední tři velké digitální projekty, které měly Čechům ulehčit život uprostřed pandemie, se potýkaly s bezpečnostními dírami na stránkách, pády celých systémů nebo dokonce „vyhořelými servery“ v případě portálu AIS MPO, kde mohou podnikatelé podávat žádosti o kompenzace.
Vláda selhává v dlouho slibované digitalizaci Česka.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v červnu chválil vládní koronavirovou aplikaci s tím, že v hodnocení dostala pět hvězdiček z pěti a vybízel občany, aby si hned stáhli do mobilů aplikaci eRouška, která má mapovat anonymně těsné kontakty a následně pomáhá krajským hygienickým stanicím v umisťování lidí do karantén.
Když před téměř šesti lety vznikalo Echo, přinesli jsme v prvním vydání profilový rozhovor s profesorem psychiatrie Manfredem Spitzerem. Svým způsobem to byla drzost, neboť rozhovor s autorem bestselleru Digitální demence byl zveřejněn ve fázi, kdy Echo ještě nevycházelo na papíře, pouze digitálně. Přísně vzato není Spitzer autorem termínu digitální demence, „jen“ jeho popularizátorem. Sousloví vzniklo kolem roku 2007 v Jižní Koreji, kde neurologové vypozorovali ztrátu smyslu pro orientaci u řidičů používajících v autě navigaci. Spitzer ve stejnojmenné knize (vyšla i česky roku 2014 péčí nakladatelství Host) bil na poplach před vysedáváním u počítače. Zvlášť varoval před působením smartphonů, počítačových her a světa internetu na malé děti. U těch prý může excesivní používání digitálních technologií způsobit nezvratné škody na mozku.
Digitalizace státní správy je pomalá, ačkoliv stát za ni zaplatil mezi roky 2012 až 2018 celkem 75 miliard korun.
Lidé v Česku zřejmě získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Změnu má přinést zákon o právu občanů na digitální služby, který téměř jednomyslně schválila Sněmovna.
Stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti, ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok, ve které hodnotí fungování České republiky. Na malé výkonnosti celé státní správy se podle kontrolorů podepisuje stávající struktura a procesy. I když stát investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká, uvedl NKÚ.
Zhruba třetina manažerů a majitelů českých průmyslových firem nikdy neslyšela o pojmu průmysl 4.0. Nesetkalo se s ním ani 60 procent studentů středních a vysokých technických škol. Vyplývá to z výsledků průzkumu inženýrské společnosti DEL a poradenské firmy BDO. Termínem průmysl 4.0. se označuje digitalizace a s ní související automatizace výroby a změny na trhu práce.
Digitalizace musí být podle ODS nástrojem reformy státní správy, ne jejím cílem. Je třeba zjednodušit a zpřehlednit právní řád a zrychlit správní řízení. K tomu je nutné zavést katalog veřejných digitálních služeb nebo urychlit rozvoj rychlého internetu. Představitelé ODS to v sobotu uvedli na konferenci Pro moderní stát 21. století, kterou strana uspořádala společně s Institutem pro pravicovou politiku.
Nakladatelství Torst vydalo první díl obsáhlého Deníku režiséra a scenáristy Pavla Juráčka. První svazek z let 1948 až 1956 nabízí pohled na formující se osobnost muže, který následně výrazně ovlivnil československou novou vlnu, na jeho odmítavý postoj ke komunistickému režimu, artikulovaný už od studentských let, ale i celkový světonázor, vždy založený na kritickém myšlení světa.
V německém Hannoveru začal v neděli večer největší světový veletrh výpočetní a digitální techniky CeBIT. Akci, na níž by se do pátku mělo přijít podívat na 200 000 návštěvníků, zahájily projevy, které přednesli japonský premiér Šinzó Abe a německá kancléřka Angela Merkelová.
