digitalizace státní správy

Stát zaplatil za digitalizaci státní správy 75 miliard. I tak postupuje jen pomalu

digitalizace státní správy
Stát zaplatil za digitalizaci státní správy 75 miliard. I tak postupuje jen pomalu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Digitalizace státní správy je pomalá, ačkoliv stát za ni zaplatil mezi roky 2012 až 2018 celkem 75 miliard korun. Vyplývá to z aktuální zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle úřadu je příčinou například malá informovanost, pomalá změna legislativy, zastaralé informační systémy nebo chybějící odborníci.

V ČR existuje 4658 takzvaných agendových informačních systémů, které poskytují služby občanům. Loni ale využilo některou z těchto online služeb státu pouze 26 procent lidí. „Z 97 milionů transakcí, které proběhly prostřednictvím datových schránek, jich nepodnikající fyzické osoby provedly jen 0,65 procenta,“ uvedl NKÚ.

Nedávno Sněmovna schválila návrh zákona o právu občanů na digitální služby, podle kterého mají lidé v Česku získat právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Nyní předlohu posoudí Senát.

NKÚ vyjmenovává i příčiny pomalé digitalizace. „Jedním z hlavních důvodů, proč používají občané tak málo online služby, které už mají k dispozici je to, že o změnách v eGovernmentu a jeho možnostech dostane informaci jen malé množství z nich. Klíčové je i to, že pro řadu životních situací, které by měli občané řešit elektronicky, není připravená legislativa. Právní předpisy přicházejí až se značným zpožděním,“ napsala ve vyjádření pro Echo24 tisková mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

Podle NKÚ je ale pomalá i modernizace klíčových informačních systémů veřejné správy, které vznikaly v 90. letech. Rozvoj digitálních veřejných služeb se tak výrazně blokuje. „Z velké části stojí za pomalou modernizací technologická závislost na dodavatelích,“ uvedl NKÚ.

„Státu se také dlouhodobě nedaří zajistit si personální kapacity v oblasti ICT a značnou část klíčových odborných pozic nahrazuje formou outsourcingu,“ zjistili kontroloři. Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 procenta. Proti tomu u tuzemského finančního sektoru, který prošel zásadními digitalizačními změnami, je tento podíl přibližně 9,5 procenta.

„V neposlední řadě je pro efektivní rozvoj českého eGovernmentu komplikací i roztříštěný systém výkonu státní správy v přenesené působnosti,“ dodal NKÚ. Kraje a obce spravují celkem 1788 informačních systémů veřejné správy. Jejich pořízení stálo přibližně devět miliard korun a roční náklady jsou téměř 1,7 miliardy korun.

, , tk

27. listopadu 2019