Selhání během spuštění Sčítání 2021 jde na vrub dodavateli, výkonnostní testy zjevně nebyly provedeny dostatečně. Pokuta dává smysl pouze u úmyslného nesečtení se, než u uvedení nepravdivé informace, říká v rozhovoru pro server Echo24.cz pirátský poslanec a IT expert Ondřej Profant. Stát je na poli digitalizace nesmyslně byrokratický, je velkou ostudou, že některá data státní správa ztrácí a pak se musí na informace ptát znovu, dodává.

Pro úplné laiky: kde přesně během spuštění Sčítání 2021 nastal problém?

Chyba byla v našeptávači adres. Tedy komponentě, která z částečného zadání doplní plnou adresu. Ta se příliš často ptala přímo databáze, která neustála nápor požadavků. Je to tedy opravdu jen o technické implementaci této jedné komponenty, nikoliv o celkovém návrhu sčítání.

Zapojené společnosti a instituce tvrdí, že tento problém nebyl odhalen ani během testování. Za kým jde zodpovědnost?

Z informací, které mám, jasně plyne, že chyba je na straně dodavatele (tedy společnosti OKsystem, pozn.red). Stejně tak výkonnostní testy zjevně nebyly provedeny dostatečně. Již jsem si vyžádal závěrečné zprávy z testování. Jsem zvědav, co v nich najdu.

Šlo tomuto konkrétnímu problému předejít? Jde o stejný případ jako u předešlých projektů, které chvilku po spuštění rovněž přestaly fungovat?

Oproti předešlým přešlapům tato chyba byla otravná, ale nikoliv nebezpečná. Zato zpackaný systém očkování zpomalil vakcinaci populace, což vede až ke ztrátám na lidských životech. Předcházet těmto problémům zcela nejde, ale jde být mnohem lépe připraven. První část přípravy je centrální eGovernment, který by měl poskytovat praktické a špičkové služby. To se však dnes vždy neděje. Například základní registry jsou přetíženy. Další částí přípravy je know-how a schopnost problémy flexibilně řešit.

Někteří kritici uvádějí, že stát opět požaduje údaje, které už dávno má k dispozici. Což se ukazuje např. při zpětné kontrole pravdivosti údajů, kde hrozí za nepravdivou informaci také pokuta. Jak tedy hodnotíte formát Sčítání 2021?

ČSÚ sbírá jen ta data, která nedokázal sehnat jinde. Je velkou ostudou státní správy, že některá data viditelně ztrácí – třeba data ze stavebního řízení. Čili se vás znovu ptají například na výměru bytu, kterou měli v rámci stavebního řízení. Sčítání má nicméně statistický charakter. Drobné odchylky nejsou příliš velký problém. Pokuta dává smysl pouze u úmyslného nesečtení se. Není však podstatou popotahování lidí za to, že neví, jaký kotel má nájemní dům, v kterém bydlí. Data nelze využít pro jakékoliv kontroly ze strany státu.

Digitalizace státní správy je dlouhodobým terčem kritiky současné vlády. Co by měl stát na poli eGovernmentu zlepšit?

V první řadě by se měl zaměřit na uživatele a jeho zážitek z užívání systémů. Začíná to u použitého jazyka přes intuitivnost grafických prvků a končí to u věcné stránky procesu. S tím úzce souvisí množství nesmyslné byrokracie. Ta naruší i rozumnou architekturu informačních systémů. Změny se musí stát již na úrovni samotných procesů (postupů) a zákonů, které je definují. Nesmíme se bát upravovat legislativu, tak aby nám všem seděla. Například při COVID kompenzacích MPSV chtělo „potvrzení o existenci bankovního účtu“ – to je přeci úplně zbytečné.

Co se týče technického zázemí, je třeba mnohem silněji spolupracovat napříč státem. Je třeba opustit mentalitu, že každý dílčí úřad může mít vlastní IT experty. To není tržní realita. Je třeba tvořit znovupoužitelná řešení a projekty zmenšit. Mnoho jednoduchých úkonů se tváří jako raketová věda. Příkladem může být IT systém CRAB od Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za miliardy korun, který je v podstatě pouhou tabulkou nemovitostí.