Středově-liberální strana D66 získala ve středečních nizozemských parlamentních volbách nejvíce hlasů, napsala dnes nizozemská agentura ANP po sečtení téměř všech hlasů. Předseda strany 38letý Rob Jetten tak má podle agentury Reuters nakročeno k tomu stát se nejmladším premiérem v historii země. Porážku zatím odmítl uznat Geert Wilders, pravicový politik a šéf Strany pro svobodu (PVV), která se podle ANP umístila druhá.
Po sečtení téměř 99 procent hlasů odevzdaných ve středečních nizozemských parlamentních volbách jsou výsledky protiimigrační Strany pro svobodu (PVV) pravicového politika Geerta Wilderse a středově-liberální strany D66 shodné - 16,7 procenta. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve 150členné dolní komoře parlamentu každá 26 křesel. D66 výrazně posílila a podle propočtů získá o 17 křesel více, než měla dosud po volbách z roku 2023.
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, informují agentura Reuters a nizozemská média. Druhá v dnešním hlasování skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) pravicového politika Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s protiislámským politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
Amsterdamem prošlo odhadem až čtvrt milionu lidí, kteří po nizozemské vládě požadovali, aby zaujala tvrdší postoj k počínání Izraele v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters. Většina demonstrantů na sobě měla červené oblečení, aby vyjádřili podporu symbolické červené linii proti izraelskému obléhání pásma. Předseda nizozemské vlády Dick Schoof uvedl, že protestujícím rozumí a vyzval k ukončení „strašnou humanitární krizi a válku.“
Stvořit pámbu Adama jako hlemýždě, ubyla by nám fůra starostí. Zmizel by problém s genderem – hermafodit má v rukávu či kde to i to. Neřešili bychom, kam až lze zajít a neztratit páteř. Ale hlavně by nebylo bytové krize. S bejvákem na zádech by lidstvu odpadlo protivné placení hypotéky nebo nájmu, anebo nutnost případně sehnat někoho, kdo to zaplatí za mě. V tom posledním se ovšem stále víc šikovných exemplářů člověka sapiens dokáže šnekovi zahradnímu vyrovnat i bez ulity. Slizká cestička ovšem zůstává.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí. Francie, Španělsko nebo Česko to už odmítly
Na financování Památníku Jana Ámose Komenského u učencova hrobu v nizozemském Naardenu by český stát mohl dávat více peněz než dosud. Každoroční příspěvek na provoz činí podle usnesení z roku 2004 necelých 2,8 milionu korun. Vláda má na návrh ministra kultury Martina Baxy (ODS) ve středu kvůli inflaci a dodatečným potřebám památníku rozhodnout o uvolnění pevných pravidel jeho financování. Kabinet by měl změnit usnesení z roku 2004, plyne z předkládací zprávy materiálu, kterou poskytlo ministerstvo kultury.
Nizozemská vláda vyzývá své občany, pomocí reklamy v médiích i na sociálních sítích, aby omezili spotřebu elektřiny a to především v denních špičkách a odkládali například nabíjení elektroaut na pozdější hodiny. Vláda tak reaguje na napjatou situaci s elektrickou infrastrukturou, která je na hranici svých limitů a podle odhadů potřebuje investice v hodnotě až 200 miliard eur. Energetici kvůli tomu odkládají zapojení nových odběratelů do sítě.
Největší evropský přístav nizozemský Rotterdam se připravuje na údajnou válku s Ruskem. Rezervuje výlučný prostor pro vojenské nákladní lodě z USA, Kanady a Británie a plánuje, jak přesměrovat zásilky v případě vypuknutí války, píše deník Financial Times. Přístav vždy sloužil i pro vykládku vojenského materiálu, ale ani během studené války neexistovala žádná jeho část speciálně vyhrazená pro armádní logistiku. Nyní je pro tyto potřeby vyhrazena část kontejnerového terminálu, uvedl FT.
Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník Aliance Mark Rutte po otázce týkající se zastavení konfliktu mezi Izraelem a Íránem. „Měli velkou bitku, jako děti na školním dvoře. Víte, bojují jako o život. Nemůžete je zastavit. Nechte je ale bojovat asi dvě tři minuty, pak je snadné je zastavit,“ popsal svůj přístup Trump. „A pak někdy musí tatínek použít silná slova, aby to zastavil,“ doplnil ho Rutte. Vzhledem k tomu, že média neměla k řešení nic důležitějšího, summit se dá považovat za úspěšný.
Nizozemské úřady vyšetřují možnou sabotáž na železniční síti poté, co kvůli výpadku proudu způsobenému požárem kabelů přestala jezdit část vlaků. V Nizozemsku dnes začíná dvoudenní summit NATO. Kvůli výpadku nejezdí vlaky mezi letištěm Schiphol a hlavním městem Amsterodamem, napsala agentura AP. Provozovatel trati uvedl, že běžný provoz by měl být obnoven do dnešního večera.
NATO musí být silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí, uvedl nedávno v Londýně generální tajemník Mark Rutte. Reagoval tak na tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i rozvoj schopností Ruska či Číny. Středobodem jednání nadcházejícího summitu NATO v nizozemském Haagu však bude dohoda na navýšení závazku jednotlivých členských zemí v reakci na nedávno schválené navýšení schopností, kterými mají jednotliví členové přispívat. Už před summitem se však objevují jisté trhliny mezi spojenci
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times. Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Příští summit NATO v Haagu bude údajně kratší. Místo obvyklých tří zasedání po dvou a půl hodinách se letos uskuteční pouze jedno dvouapůlhodinové jednání. Důvodem zkrácení summitu je americký prezident Donald Trump. Organizátoři summitu se obávají, že americký prezident by mohl nečekaně opustit jednání, jako se to stalo na summitu G7. O zprávě informují The Times. Závěrečný dokument summitu, obvykle složený z desítek odstavců, letos nebude delší než jedna stránka formátu A4
Německá vláda, ale i nizozemské úřady se vymezily vůči iniciativě některých Nizozemců, kteří se rozhodli vlastními silami zastavovat auta na hranici s Německem a provádět kontroly kvůli migraci. Nizozemské ministerstvo vnitra v reakci na víkendovou událost vyzvalo k dodržování zákonů, německé policejní odbory hovoří o „katastrofálním vývoji“, píše deník Die Welt. Podle Geerta Wilderse, šéf Strany pro svobodu (PVV), to je ale "fantastická iniciativa.“
Enfant terrible nizozemské politiky Geert Wilders v úterý oznámil odchod z vládní koalice. Vzhledem k tomu, že jeho Strana pro svobodu (PVV) byla největší partají v parlamentu, padá tím nejspíše celá vláda a země směřuje k předčasným volbám. PVV, zaměřená proti islámu a imigraci, byla stálicí parlamentu v Haagu, ale kvůli puncu „populistické strany“ s ní kdokoli odmítal jít do koalice.
Nizozemský premiér Dick Schoof v úterý oznámil, že rezignuje v reakci na odchod pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.
Lídr nizozemské pravice Geert Wilders dnes oznámil, že jeho Strana pro svobodu (PVV) opouští vládu kvůli sporu o migraci. Wilders před týdnem představil plán zpřísnění azylové a migrační politiky, který však podle něho koaliční partneři nepřijali. PVV je nejsilnější stranou čtyřčlenné vládní koalice a její odchod znamená téměř jistý pád 11 měsíců fungující vlády.
Nizozemský pravicový poslanec Geert Wilders dnes představil desetibodový plán, jehož cílem je radikálně omezit migraci. Součástí plánu je i rozmístění vojáků podél pozemní hranice země a odmítnutí všech žadatelů o azyl. Píše to agentura AP. Wilders chce také dočasně zastavit slučování rodin uprchlíků a vracet domů Syřany, kteří požádali o azyl nebo jsou v Nizozemsku na dočasná víza s tím, že Sýrie je z nyní na většině svého území bezpečnou zemí.
Nizozemsko odkládá zavedení stropů na emise dusíku. Tamní vláda chce získat lokálním farmářům více času na přípravu, zároveň se ale staví proti rozhodnutí vlastních soudů a také unijní legislativě. Odklad má být podle vyjádření vlády o pět let, holandský soud přitom v lednu rozhodl, že země má splnit původní termín do roku 2030. Nizozemsko musí snížit své emise, aby splnilo předpisy EU o ochraně přírody. Skoro polovinu dusíkatých plynů produkuje v zemi právě zemědělský průmysl, především hnůj.
Několik tisíc nizozemských dětí může mít desítky sourozenců, o kterých nic neví. Organizace zastupující děti ze zkumavky mluví o "medicínském skandálu" a varuje, že těmto dětem hrozí, že před každým rande si nejdříve budou muset udělat test DNA, aby vyloučili vzájemné příbuzenství a incest. Právě z Nizozemska pochází i světový rekordman v dárcovství spermií Jonathan Meijer, který je otcem možná až tisícovky dětí.
Nizozemští vyšetřovatelé vycházejí z toho, že muž, který minulý týden v centru Amsterdamu pobodal pět lidí, měl teroristický motiv. Informuje o tom dnes agentura DPA, podle níž čtyři z obětí třicetiletého Ukrajince stále zůstávají v nemocnici. "Tento muž je v pěti případech podezřelý z pokusu o vraždy či zabití s teroristickým motivem," citovala agentura Reuters vyšetřovatele. Jestli se podezřelý ke svému motivu vyjádřil, vyšetřovatelé nesdělili.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16 americké výroby. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky. Oficiálně není známo, kolik letounů F-16 má Kyjev k dispozici. Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000.
Zpráva, že se banda gaunerů v noci vloupala do Drentského muzea v holandském městě Assenu a ukradla z něj, kromě jiného, nádhernou zlatou helmu dáckého náčelníka z pátého století před Kristem, musela otřást i těmi, kdo zatím nevěděli, že něco takového existuje. Já shodou okolností věděl, neboť jsem na ten zázrak obdivně hleděl před dvěma lety v podzemních prostorách Národního historického muzea v Bukurešti. Tam se totiž přilba, nejcennější část „dáckého pokladu“, obvykle nachází: v Holandsku byl na cestách, tedy na výstavě, která se jmenovala „Dácie!“, bohužel s podtitulem „Království zlata a stříbra“.
Rumunsko přišlo o cenné předměty národního pokladu včetně 2500 let staré zlaté přilby, již zapůjčilo do Nizozemí. Zlaté a stříbrné artefakty byly odcizeny v sobotu ráno z Drentsova muzea v Assenu. Dácký poklad patřil Národnímu historickému muzeu v Bukurešti, které ho zapůjčilo spolu s exponáty z dalších rumunských muzeí v rámci putovní výstavy. „Toto je temný den pro Drentsovo muzeum v Assenu a Národní historické muzeum Rumunska v Bukurešti,“ uvedl generální ředitel Drents Museum Harry Tupan
Greenpeace v Nizozemsku slaví. Tamní soud nařídil vládě, aby do roku 2030 drasticky omezila emise dusíku, které porušují environmentální předpisy Evropské unie. Rozsudek může mít vážné dopady na zemědělství a bude vyvíjet tlak na farmáře, aby snížili počty hospodářských zvířat a omezili používání hnojiva. „Toto opatření ohrožuje samotnou existenci mnoha farem,“ uvedla asociace nizozemských zemědělců. Farmáři se již dříve bouřili proti omezující zelené politice
Nedávná nizozemská studie, kterou zveřejnil německý Institut pro ekonomiku práce (IZA), přinesla detailní analýzu ekonomického přínosu migrantů z různých zemí. Studie, kterou vedli ekonomové Jan van de Beek, Joop Hartog, Gerrit Kreffer a Hans Roodenburg, odhalila výrazné rozdíly v dopadu na veřejné finance v závislosti na původu migrantů a důvodech jejich příchodu. Píše server Daily Mail.
Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA) se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.
Lidské oko rozezná až deset milionů barev, tudíž je naprosto logické, že se lidstvo, zejména západního typu, na svět nejradši kouká černobíle. Převažujícím výsledkem křečovitých, ale dobře zpeněžitelných snah podchytit „systémový rasismus“ je více rasismu a dvojí metr, kterým se jeho údajná přítomnost měří. Jako teď v Rotterdamu. Státní zastupitelství v probíhajícím řízení navrhuje půlroční odnětí svobody pro dva bílé Nizozemce za to, že o silvestrovské noci před dvěma lety promítli pomocí laserových paprsků na monumentální Erasmův most nápisy: „White Lives Matter“, či „Černý Piet neudělal nic špatného“.
Soud v Amsterdamu v úterý vyměřil pěti mužům několikaměsíční tresty vězení a veřejně prospěšné práce za násilí proti izraelským fotbalovým fanouškům při listopadových útocích v ulicích hlavního města, jež Nizozemsko a několik západních zemí označily za antisemitské. Amsterdamský tribunál shledal pětici mužů vinnými z řady trestných činů včetně spiknutí s cílem páchat násilí, od kopanců a bití bezvládných Izraelců v centru Amsterdamu až po podněcování k násilí na diskusních fórech na internetu.
