Počet firemních bankrotů v Evropské unii v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 8,4 procenta a dostal se na nejvyšší úroveň od roku 2015, kam sahají srovnatelné údaje. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat v tiskové zprávě. Mezičtvrtletní nárůst počtu firemních bankrotů zaznamenal již pošesté za sebou. Údaje za Českou republiku jeho podrobnější statistická zpráva nezahrnuje.
Mlékárna Olma, která patří do skupiny Agrofert, loni zvýšila tržby o pětinu na rekordních 4,418 miliardy korun z 3,669 miliardy korun v roce 2021. Čistý zisk olomoucké mlékárny v roce 2022 vzrostl o čtyři procenta na 215,8 milionu korun, což je také nejvyšší hodnota v historii této akciové společnosti. Vyplývá to z výroční zprávy Olmy.
Hospodářské problémy, kterými po pandemii covidu-19 prochází Čína, nepříznivě dopadají na velké americké firmy. Ty proto zhoršují výhled na zbytek letošního roku a některé z nich mají obavy, zda se očekávané oživení po pandemii vůbec dostaví. Napsal o tom americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Kvůli problémům Číny a silnějšímu kurzu amerického dolaru dokonce klesají ceny ropy.
Dolar v pondělí poprvé od loňského jara zdolal hranici 100 rublů, na což Kreml zareagoval kritikou ruské centrální banky. Ta je podle ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina za pád měny zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky. Centrální banka vzápětí avizovala, že na příštím zasedání své bankovní rady nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby. Informovala o tom agentura Interfax. Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu.
Letecký průmysl se po přežití pandemie covid-19 chystá vystavit cestujícím účet v hodnotě několika bilionů dolarů za tzv. dekarbonizaci. To vše s vidinou téměř nemožného cíle, tj. neutralizovat emise oxidu uhličitého z přibližně 25 000 letadel světové komerční flotily, která obvykle přepraví asi 4 miliardy lidí ročně a spálí téměř 378 miliard litrů kerosinu. To je více paliva, než kolik lidstvo vypije tekutin za rok. O chystaných dopadech na cestující informovala agentura Bloomberg.
Koutkem oka víkendový fejetonista zahlédl úvahu, že by České republice mohlo z tíživé ekonomické situace pomoci zdanění hub. Tedy těch sebraných houbaři. Bylo to nejspíš míněno napůl vážně, napůl žertovně (i ekonomičtí komentátoři či analytici udělají občas vtip), ale též se to dá brát jako takový nástřel, takový pokusný balonek, jak se říká, zda se toho třeba někdo nechytne a nezačne se o tom vážně uvažovat. Protože něco na tom asi je. Proč vlastně houby sbíráme?
Prezident Spojených států amerických Joe Biden během čtvrteční benefiční akce Demokratické strany prohlásil, že ekonomické potíže, ve kterých se Čína v posledních letech ocitla, představují „časovanou bombu.“ Údaje, na kterých Biden své poznatky o druhé největší ekonomice světa vystavěl, jsou však značně nepřesné. Prezident také uvedl, že vedení Komunistické strany Číny považuje za „špatné chlapíky“.
Největší česká pekárenská společnost Penam z holdingu Agrofert loni zvýšila tržby o 1,8 miliardy korun na 6,3 miliardy. To představuje nárůst o 41 procent ve srovnání s rokem 2021. Čistý zisk společnosti vzrostl o 54 milionů korun, tedy o 57 procent na 150 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Vedení firmy ve výroční zprávě hospodářské výsledky nekomentuje. Uvedlo pouze, že se společnost v roce 2022 musela vypořádat s enormním nárůstem cen energií a surovin.
A je to potvrzeno. Druhou největší ekonomiku světa skutečně dusí deflace. Čínští statistici ohlásili, že spotřebitelské ceny v červenci meziročně klesly o 0,3 %. Navíc zlepšení je v nedohlednu. Ceny na začátku výrobního řetězce v Číně totiž klesají už desátý měsíc v řadě. Index cen výrobců (PPI) dosáhl hodnoty minus 4,4 %. Tohle si čínští soudruzi za rámeček nedají. Sázeli totiž na to, že po opuštění 3 roky trvajících koronavirových restrikcí čínská ekonomika dupne na plyn. Jenže to částečně platilo jen v úvodu tohoto roku, a to ještě díky pomoci nízké srovnávací základny
Další pokles inflace v červenci táhly především potraviny a energie, lidé totiž podle analytiků snížili svůj životní standard už natolik, že obchodníci museli ubrat se zdražováním. Jedinou výjimkou zůstávají vysoké sezónní investice do dovolených a kultury, které si Češi podle všeho nechtějí odpustit. Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Zajímavé je, že v meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se spolu se lídrem Senátu Milošem Vystrčilem nejvíc profilovala na budování vztahů s Tchaj-wanem, se včera těžko smiřovala se zprávou, že největší světový výrobce čipů, tchajwanská firma TSMC, postaví svoji novou evropskou továrnu nikoli u nás, ale těsně za naší hranicí. Ve východoněmeckých Drážďanech. TSMC je ve výrobě čipů, tedy fakticky mozků všech technologií od mobilů a počítačů po auta, světovým hegemonem.
Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření,
Vládní konsolidační balíček sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Odhaduje to Česká národní banka (ČNB). Nejsilnějším faktorem v poklesu růstu HDP bude snížení takzvaného disponibilního příjmu domácností z důvodu výdajových i příjmových opatření v balíčku včetně vyšší daňové zátěže, míní ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Zatímco český průmysl je v lehkém, byť téměř zanedbatelném růstu, jeho německý protějšek upadá. Za červen se průmyslová činnost v Německu oproti květnu snížila o 1,5 procenta, v meziročním srovnání o 1,7 procenta. To meziměsíční číslo není zanedbatelné a způsobily ho především dva obory: stavebnictví a automobilový průmysl. Zatímco u nás, jak předevčírem konstatoval mluvčí České bankovní asociace Jakub Steidler, by byl průmysl také v poklesu, nebýt právě automobilové branže.
Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Počet lidí bez práce oproti červnu vzrostl o více než 9000 na 258.933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to o přibližně tisícovku na 285.627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o 18.000 méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.
Německá ekonomika nevzrostla během posledního čtvrtroku ani o desetinku procenta. Technicky vzato je to změna k lepšímu, protože v předešlých dvou kvartálech došlo dokonce k poklesu, tj. recesi. Z hlediska zbytku Evropy to ale nijak příznivá zpráva není. Ačkoliv mnoho evropských států – mezi nimi i neklidná Francie, periferní Španělsko a silně zadlužené Řecko – během jara hospodářsky rostlo, stagnující Německo je trochu moc velká „mrtvá váha“ na to, aby se jeho problémy nějakou formou nepropsaly i do ekonomik jiných evropských států.
Tuzemský průmysl prochází recesí, kterou mírní pouze silná výroba automobilů. Pokles zakázek podle analytiků naznačuje, že ve druhé polovině roku může výroba klesat. Meziroční růst průmyslové výroby v Česku v červnu zpomalil na 0,9 procenta z květnových 1,4 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad. Ve druhé polovině roku se zřejmě problémy průmyslu prohloubí, míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Šoky v podobě nemyslitelně vysokých cen elektřiny a plynu, vysoká inflace a obavy z propadu poptávky vedly mnoho podniků k tomu, aby se zajistily na „horší“ časy. Zvýšily si proto marže nad rámec vzrostlých nákladů a zkoušely, jak moc mohou zdražit výrobky či služby, aby je zákazníci tolerovali. Právě ziskové marže velkých firem ale způsobily tak citelnou inflaci, kterou stále zažíváme. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozorňuje, že k tomu docházelo v celé Evropě. Proti zdražování ovšem v mnoha zemích zasahovaly centrální banky vyššími úrokovými sazbami. To nelze říct o České národní bance, která od nástupu nové rady s úroky nehýbala, a zároveň pravidelně varuje lidi před tím, aby si neříkali o vyšší mzdy.
Letošní schválený rozpočtový schodek ve výši 295 miliard se podaří udržet jen v případě, že vláda přistoupí k úsporám v řádu desítek miliard korun ještě v průběhu tohoto roku. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj je ale i zákonem schválený deficit extrémně vysoký a jeho dodržení nebude na žádnou velkou oslavu.
Česká národní banka poslala korunu směrem k prudkému pádu a podle prognóz s tím tak i počítá. Po oficiálním oznámení konce devizových intervencí se sice snažil guvernér Aleš Michl krok bagatelizovat s tím, že jde o formální krok a neznamená žádnou změnu v politice silné koruny, podle některých analytiků tím však trh příliš nepřesvědčil.
Celkový stav české ekonomiky patří aktuálně k nejhorším v Evropě. Jsme zemí, kde se nejvíc propadá životní úroveň. Reálné platy se za poslední rok propadly o 6,7 procenta. Inflace je stále jedna z nejvyšších v Unii. Nejrychleji nám rostou státní dluhy. Jsme jednou z těch zemí, kde ekonomika spíš stagnuje, než roste. Její výkon se ještě nedokázal vrátit na úroveň před covidem. Jedinou dobrou zprávou je jedna z nejnižších nezaměstnaností na kontinentu. Firmy si stěžují, že nejsou lidi. Ale ti zjevně nechtějí práci měnit, takže platy příliš nerostou a kvůli velkému zdražování se reálná životní úroveň propadá.
V době, kdy v České republice padá životní úroveň nejrychleji v historii, to zní zvláštně a jde to hodně proti zprávám, které se na nás ze všech stran hrnou. Je to ale fakt. Důchody jsou ve srovnání s platy nejvyšší od roku 1989. Ještě nikdy nebyla kupní síla seniorů závislých na starobní penzi od státu ve srovnání s průměrným platem tak vysoká. Průměrný důchod po aktuální červnové valorizaci u nás dosahuje 20 216 korun. Průměrný hrubý plat podle posledních dat (za první čtvrtletí) je 41 256 korun. Náhradový poměr, tedy poměr mezi průměrným důchodem a průměrným platem, činí skoro 50 procent.
Česká měna dnes opět ztrácela vůči euru, a je tak k němu nejslabší od poloviny loňského prosince. K 17:00 koruna oslabila k eur u oproti předchozímu závěru o sedm haléřů na 24,26 Kč/EUR. K dolaru naopak posílila o 11 haléřů na 22,01 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Trochu kuriózní zprávou tohoto týdne je, že francouzský finanční ústav Société Générale se ve druhém čtvrtletí vrátil k zisku. Navíc tento zisk překonal očekávání akciových analytiků. Konkrétně čistý zisk za duben až červen činil 900 milionů eur (21,6 miliardy Kč), zatímco ve stejném období loni banka vykázala ztrátu 1,5 miliardy eur. A teď si asi říkáte, co je na tom kuriózního. Vždyť přece cílem akciových společností by logicky mělo být dosahovat zisku. A když se ještě navíc jedná o banku, každý si jistě přeje, aby banky byly bezpečné pro vklady, a tedy v zisku.
Inflace za celý letošní rok bude 11 procent, v roce 2024 by se pak měla inflace přiblížit k dvouprocentnímu cíli. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Ukazuje to nová prognóza České národní banky. ČNB podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022.
Od pondělí 31. července do úterý 1. srpna, kdy se v Česku zvýšila spotřební daň na naftu, stoupla průměrná cena dieselu o 71 haléřů na 33,95 koruny za litr. To představuje nejvýraznější mezidenní zdražení od poloviny loňského října. Dražší než v současnosti byla nafta naposledy letos v dubnu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, který ceny pohonných hmot sleduje. Vedle nafty zdražuje i benzin, kterého se ale změna spotřební daně netýkala.
Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.
Míra inflace v eurozóně v červenci klesla o dvě desetiny bodu na 5,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu Eurostat. Pomohl tomu další pokles cen energií. V květnu činila míra inflace 6,1 procenta. Inflace zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou. Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta.
České spořitelně (ČS) klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 16 procent na 9,3 miliardy korun. Provozní zisk se ve stejném období snížil o 17,3 procenta na 12,3 miliardy Kč, uvádí banka v pondělí zveřejněných neauditovaných výsledcích hospodaření za první pololetí. Přitom její mateřská skupina z Rakouska Erste Group zvýšila zisk o více než 30,7 procent.
