Stávka v jihokorejské továrně na pneumatiky Nexen Tire u Žatce na Lounsku po týdnu končí. Odbory se v úterý s vedením firmy dohodly na zvýšení mezd všem zaměstnancům o osm procent od 1. března. Součástí dohody je i kompenzace pro každého zaměstnance za loňský rok a první tři měsíce letošního roku ve výši 20 000 korun, řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
V České televizi vypukla interní válka redaktorů. Po podnětu ohledně nevhodného chování novináře a moderátora pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera, kterého televize stáhla z obrazovky, dostalo vedení televize na stůl i podnět na jeho redakční kolegyni Noru Fridrichovou. Wollner v něm moderátorku pořadu 168 hodin obviňuje z bossingu zaměstnanců.
Česko-německá pohádka Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli, jejíž sledování patří pro Nory k hlavním vánočním tradicím, vyšla v Norsku v restaurované verzi na DVD. Od Popelky, kterou Norové sledují o Vánocích v televizi, se liší dabingem. Rovněž se do filmu vrátila scéna se zastřelenou liškou, která byla při uvedení snímku v 70. letech v Norsku vystřižena, protože se zdála příliš brutální. Informovala o tom norská média.
Meziročně ubude k 1. lednu 850 systemizovaných míst ve státní správě. Počet míst tak klesne na úroveň roku 2016, uvedl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Vláda tak podle něj plní svoje programové prohlášení. Služebních míst bude podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v příštím roce 75.559. Fialova vláda čelí z opozičních řad kritice, že neplní svá předsevzetí a nesnižuje počty státních zaměstnanců. Podle Rakušana i premiéra Petra Fialy (ODS) postupuje kabinet podle slibu.
Na ruských sociálních sítích a internetových stránkách s nabídkami práce se objevily inzeráty shánějící pracovníky pro budování zákopů a opevnění v okupované ukrajinské Záporožské a Luhanské oblasti a v Belgorodské oblasti na západě Ruska. Informuje o tom zpravodajský portál Meduza.
Tisíce zaměstnanců britských firem čeká trvalý přesun na formát čtyřdenního pracovního týdne. Podle britských médií se jedná o revoluční krok na trhu práce, protože se k formátu přihlásila asi stovka tamních firem. Zaměstnancům navíc nebude krácena mzda, budou tedy dostávat za menší počet odpracovaných dní stejné peníze. Podle odborníků je pětidenní pracovní týden přežitek z doby počátků rozvoje tržní ekonomiky.
Home office už není zdaleka tak populární jako v předchozích dvou letech. Po obbobí pandemie koronaviru, kdy kancelářské budovy zely prázdnotou, se situace značně mění. Mnoho lidí už jezdí do práce osobně, při zohlednění všech nákladů je to pro ně levnější. Ukazuje to analýza společnosti LemonPay. Jedním z důvodů jsou také prostory, které doma nejsou práci přizpůsobené a lidé se tak radši vrací do kanceláří.
Nepříznivý výsledek zdravotní prohlídky kvůli nové práci byl zřejmě důvodem loňské sebevraždy muže před ministerstvem zdravotnictví. Uvedl to server Seznam Zprávy na základě závěrečné zprávy policejního vyšetřovatele. Před ministerstvem se loni v březnu zastřelil padesátiletý muž. Podle policie se muž den před sebevraždou snažil neúspěšně získat u lékařky posudek umožňující práci na nočních směnách na novém pracovišti.
Kdo najde elán pokračovat v práci i v důchodovém věku, měl by si v budoucnu přilepšit na čisté mzdě. Ministerstvo práce v důchodové novele, která během listopadu prochází připomínkovým řízením, navrhuje odpustit pracujícím či podnikajícím důchodcům platby za důchodové pojištění. A především další seniory motivovat, aby zůstávali na trhu práce. V současnosti mohou žádat pracující důchodci o navýšení svého důchodů o 0,4 % za 360 kalendářních dní práce.
Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.
„Místo toho, aby lidé páchali sebevraždu, chodí do práce.“ Ale protagonista románu Korektura od Thomase Bernharda sebevraždu nakonec spáchá. Tak pracně se snažil vychytat všechny chyby v jednom svém traktátu, až seznal, že nejlepší bude, když se odhodlá ke korektuře nejzazší. Citát může pobouřit cynismem, ale nejspíš provokuje jen svou nevkusností. Ostatně, Bernhard byl Rakušan. A jeho knihy jsou mnohomluvnými filipikami mimo jiné proti rakouské absenci vkusu. Ale zcela výstřední ten výrok není. Přežití, nejen to fyzické, ale i duševní a duchovní, se pojí s prací.
Když má člověk chřipku, tak nějak očekává, že společně s chřipkou dostane i horečku. Nepředpokládá, že prvního ledna si papírově odbyde chřipku, zůstane na neschopence doma a teprve desátého března, dva měsíce po vyléčení z chřipky, dostane teplotu a ukrutné bolesti hlavy jako opožděné příznaky chřipky. Ale bude již papírově zdravý a bude s horečkou a bolestí hlavy ťapat do práce. Tento scénář se zdá býti poněkud podivným.
Letošní energeticky extrémně náročná zima se pomalu blíží a pandemie koronaviru stále nezmizela. I proto se naskýtá otázka, jak se vypořádat s možnou karanténou nebo nařízeným home office, což jsou situace, které by při delším trvání mohly výrazně zatížit rozpočty domácností. Výdaje na topení a elektřinu by mohly v takových případech výrazně stoupnout. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro Echo24 uvedlo, že připravuje reformu, která práci z domova usnadní jak zaměstnancům, tak firmám.
Na Česko se tento týden přiřítila vlna veder, která už několik týdnů sužují velkou část Evropy. Na přelomu týdne zasáhla Španělsko zpráva o tom, že kvůli horku zemřel zaměstnanec madridských veřejných služeb, kterému zaměstnavatel neuzpůsobil pracovní náplň teplotě atakující 40 stupňů ve stínu.
Nalákat za katedru lidi z jiných profesí a zvýšit tak počty učitelů, kterých je v Česku nedostatek, mají za cíl nová videa projektu Začni učit! Zájemci se v nich mohou inspirovat příběhy lidí, kteří se rozhodli pro povolání pedagoga, aniž by původně studovali pedagogiku. Uvedl to zástupce projektu Ondřej Sliš. Cílem je podle něj motivovat lidi, kteří uvažují o učitelské kariéře, aby k tomu podnikli další kroky. Návštěvníci webu www.zacniucit.cz najdou vedle videí i další informace o možnostech, jak se stát pedagogem.
Horečka, kašel, rezignace. Na to, že se seznam covidových příznaků nepřestává rozrůstat, jsme si zvykli. Novou položku na seznam však připojili nikoli lékaři, nýbrž zaměstnavatelé. Podle amerických výzkumníků (ale i některých evropských, především německých) čelíme rezignaci na pracovištích. Pandemie nás zbrzdila, zastavila, vysadila, a když jsme se chtěli dát znovu do pohybu, něco nás zradilo.
Česká televize (ČT) plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů Kč. Důvodem je pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích. Na tiskové konferenci to uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Do konce letošního roku ČT plánuje zrušit 50 pracovních míst a dalších 200 během následujících dvou let. V současné době má 2970 míst. Od ledna příštího roku ČT ukončí provoz kanálu ČT3, což přinese úsporu 120 milionů korun.
Kristina s devítiletou dcerou přijela z Charkova do České republiky v dubnu. Zbytek rodiny včetně manžela zůstal na Ukrajině. Kristina se ještě stále nevzpamatovala z toho, co prožila. „Byli jsme dva týdny ve sklepě, jen jsme se chodili ráno domů vysprchovat a pak zas zpátky do sklepa,“ popisuje začátek ruské invaze mladá žena a rozpláče se. S dcerou odjela evakuačním vlakem, čekaly na něj dva dny. To, že skončí v Česku, netušila. Dověděla se to v momentě, když vlak přejel hranice s Polskem.
Podle odhadů některých zpracovatelů masa v Česku chybí v současné době až pět tisíc řezníků, důvodem je podle nich především klesající zájem mladých lidí o učňovský obor řezník-uzenář. Počty absolventů přitom nedokážou pokrýt poptávku po těchto zaměstnancích. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání tento obor loni absolvovalo 83 lidí, v roce 2020 bylo absolventů 59. Odhad počtu řezníků, kteří chybí v českých firmách, vychází podle výrobců z údajů Českého svazu zpracovatelů masa.
Na tuzemský průmysl začíná dopadat další vliv války na Ukrajině. Podle odborníků hrozí výpadek kvalifikovaných pracovníků až na desítkách tisíc pracovních míst a to kvůli pozastavení programů pracovní migrace z Ukrajiny a Běloruska. Z řad uprchlíků, které tvoří v drtivé většině ženy, lze pokrýt poptávku jen částečně a firmy se podle odborníků začínají dostávat do existenčních problémů a nemohou plnit už slíbené zakázky.
Fenomén tzv. komprimovaného týdne je v Česku čím dál populárnější. Dvě třetiny Čechů podle výzkumů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu a i proto řada firem už tuto možnost testuje. Zhuštění pracovních povinností do pouhých čtyř dnů by podle průzkumu mohla hrát klíčovou roli jako benefit na pracovním trhu. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb. Dle průzkumu v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců.
Experti mluví o uprchlické krizi i jako o příležitosti, jak získat kvalifikovanější pracovníky. Ti však mohou mít v některých případech smůlu a nezbyde jim, než jít pracovat na nekvalifikované pozice. Kdo si totiž při útěku před válkou nevzal všechny potřebné dokumenty, nezvládne ze zákona svou profesní způsobilost prokázat. Řešení problému, které navrhovala například už počátkem března Hospodářská komora, však zatím stále chybí.
Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i po covidu. Na jedné straně argumentují, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.
Před českými zaměstnavateli vyvstává příležitost, ale i výzva nabídnout zaměstnání statisícům uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu. Firmy se snaží na novou situaci adaptovat, inzerují na speciálních webech v ukrajinštině a v řadě případů svým krajanům pomáhají ukrajinští pracovníci s delším pobytem v Česku.
Přehřátému tuzemskému trhu práce by mohla současná situace s příchozími uprchlíky jen prospět. Tvrdí to analytici, podle kterých může být současný příchod uprchlíků z Ukrajiny vzpruhou pro celou českou ekonomiku. Již několik let totiž dochází k tomu, že úřady práce nabízejí více míst než je zaevidovaných uchazečů.
Lidé práci na dohodu využívají zejména jako formu přivýdělku, pro studenty jde ale mnohdy o jediný zdroj příjmu. Stát jim však odpustí odvody pouze v případě, pokud jejich měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc. S čím dál rostoucí inflací se tak těmto lidem reálně snižují příjmy. Vláda nyní slibuje zvýšení těchto limitů, konkrétní částky si však koaliční politici zatím nechávají pro sebe. Část ODS navrhuje tento strop zvýšit skokově ze současných deseti až na 25 tisíc korun.
Řada českých firem už řeší problém s ukrajinskými pracovníky. Ti totiž dostávají povolávací rozkaz do armády. Situaci pro Echo24 potvrdila například mluvčí společnosti Rohlík.cz, ve čtvrtek ráno pak o tomto problému informovala logisticko-technologická firma Zásilkovna. Situaci řeší také mladoboleslavská Škoda Auto, která již sestavila krizový tým. Situaci řeší podle informací serveru Echo24 také HK ČR, která uvedla, že zatím konkrétní informace nejsou, protože situace je velmi čerstvá.
Všichni zaměstnanci včetně živnostníků a jednatelů firem se musejí ode dneška testovat dvakrát týdně antigenními samotestovacími sadami na covid-19. Následující testování je třeba provést nejdříve třetí den po předchozím. V případě pozitivního testu odejde pracovník na pět dní do karantény. Může podstoupit ověřovací PCR test, pokud bude negativní, smí se hned vrátit do práce. Nově mají očkovaní lidé z veřejného zdravotního pojištění hrazených pět PCR testů měsíčně místo dosavadních dvou.
Německo bude muset přijímat více migrantů, aby zabránilo zásadnímu nedostatku lidí na trhu práce, kvůli kterému by klesla produktivita v hospodářství a který by znamenal ohrožení pro úspěšnou přeměnu energetiky. Podle agentury Reuters to uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. "Nyní máme 300.000 neobsazených míst a očekáváme, že tento počet vzroste na milion a více," řekl.
Vláda se bude v následujících měsících snažit otevřít tuzemský pracovní trh zahraničním pracovníkům, aby tuzemské firmy mohly získat pracovníky v nedostatkových profesích. V Otázkách Václava Moravce v ČT to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O otevření trhu práce bude chtít jednat s partnery z tripartity, aby se dohodl, které parametry ve spolupráci s ministerstvy práce, vnitra, průmyslu a zahraničí upraví vláda tak, aby zajistila bezpečný příliv pracovníků pro pozice, kde je to nezbytně nutné. í
