Práce na dálku je od pandemie covidu pod drobnohledem personálních agentur i sociologických průzkumů. Původní „boom“ z donucení se po pandemii vytratil poměrně rychle, další korekce však s postupem času přichází i od dříve vstřícnějších firem či od samotných zaměstnanců. Zdá se, že v obou případech pak začíná vítězit postupné prosazování hybridního modelu práce, tedy možnosti částečně trávit práci jinde než v kanceláři.
V 97 procentech nemocnic se podle průzkumu mezi lékaři porušuje zákoník práce. Výsledky průzkumu v úterý prezentovala Česká lékařská komora (ČLK). Délka směny podle zákoníků může mít 12 hodin, průměr je podle průzkumu 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Důvodem je podle komory i nedostatek lékařů, do zdravotnictví nenastoupí asi 30 procent absolventů. Zhoršit situaci může ještě letošní zvýšení platů lékařů na Slovensku.
Vývoj AI nevyhnutelně poznamená pracovní trh, významné změny budou přicházet už v příštích pěti letech. Vzhledem k novým technologiím mnoho pracovních míst vznikne a dál poroste, strukturálně ale nezanedbatelný počet zaměstnaneckých pozic zanikne, lidská síla v nich ztratí význam a budou mnohem více automatizované. Podle letošní rozsáhlé analýzy Future of Jobs Report postupně zmizí především úřednické a sekretářské pozice, bankovní a poštovní úředníci či práce v účetnictví.
V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům. Průměrný starobní důchod v ČR by se ovšem při jeho prosazení mohl snížit na méně než polovinu nynější částky. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. Ve obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu.
Česká pošta ve své pobočkové síti podle mluvčího podniku Matyáše Vitíka zrušila v souvislosti s rušením poboček 924 pracovních míst, z toho dostalo výpověď asi 600 zaměstnanců. Víc jich už nebude. Dalších asi 300 zaměstnanců si našlo práci na jiných pobočkách. Pošta také ruší více než 500 pracovních pozic v logistice, z počtu mohlo dostat výpověď odhadem kolem 300 až 350 lidí. Termín skončil ve středu, přesný počet ještě není znám. Vitík to dnes řekl v Kroměříži, kde pošta otvírala novou pobočku.
Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech 13 rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to v pondělí po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců ministerstev práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.
V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.
Není téma, které by ve společnosti vyvolávalo větší obavy a odpor než zásah do starobních důchodů. V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli dva důchodoví insideři, kteří nahlížejí na penze z úplně jiných perspektiv. Vladimír Bezděk a Jiří Hrabě. Shodují se ale na jednom. Diskusi o penzích je potřeba úplně přetočit a začít se bavit o tom, co udělat pro to, aby lidé chtěli zůstat aktivní do co nejvyššího věku a netoužili po ničem takovém, jako je vnímání důchodu coby „zaslouženého odpočinku“ a útěku z pracovně aktivního života. Aby pochopili, že jako aktivní budou spokojenější.
V následujících pěti letech se změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Ve své zprávě, která se věnuje budoucnosti práce, to uvádí Světové ekonomické fórum (WEF). Hlavními hnacími silami rušení i vytváření pracovních míst podle něj budou zejména technologie, digitalizace a snaha o bezuhlíkovou ekonomiku. V příštích pěti letech se podle zprávy změní 23 procent míst, a to prostřednictvím jejich růstu o 10,2 procenta a zároveň poklesu o 12,3 procenta.
Větší efektivita státu, méně zaměstnanců. Testování metodiky na vnitru ukázalo „zajímavé věci“. Ministerstvo vnitra již otestovalo metodiku, kterou připravuje v rámci slibu vlády Petra Fialy (ODS), že zeštíhlí státní správu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ukázala analýza na sekce, v nichž pracuje příliš mnoho lidí. Rakušan na dotaz deníku Echo24 řekl, že ve spojení s novým služebním zákonem jde o projekt s velkou ambicí, jehož cílem je větší efektivita státu s menším počtem lidí.
Vláda žene právní ukotvení práce z domova do sněmovny, která dostává na stůl výrazně upravený návrh. Po původní ostře kritizované úpravě tak návrh nabízí řadu ústupků zaměstnavatelům, zároveň se však k problémům staví v některých ohledech „šalamounsky“, tedy jen formálně zakotví současný, často problematický stav. I přes ústupky však podle Hospodářské komory novela zákoníku práce stále klade zaměstnavatelům některé zbytečné překážky.
Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřhodinovému pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informoval Bloomberg. Řeckokyperský Brit Pissarides se profesně věnuje dopadu automatizace na práci. Přiklání se k tomu, že trh práce by se nástupu umělé inteligence mohl přizpůsobit dostatečně rychle.
Na jedné straně úleva pro zaměstnance, na druhé miliardové náklady pro firmy. Změny karenční doby pro vyplácení nemocenské budí vždy rozruch, zatímco její zavedení kvitují zaměstnavatelé, kteří v něm vidí nástroj k potírání „simulantů“ a zneužívání nemocenské, odboráři její možný návrat naopak tvrdě kritizují jako trest pro nemocné. Podle Hospodářské komory patří návrat karenční doby u podnikatelů mezi nejžádanější změnu. Podobně to pak vidí i NERV,
Je-li vám kolem padesátky, pamatujete si ze svého mládí úplně jiné komunikační sítě než dnes. Urgentní zprávy se posílaly telegramem, a navíc draze, STOP. Na zřízení telefonní přípojky do domácnosti se čekalo léta a její zapojení bylo zpoplatněno částkou srovnatelnou s průměrnou měsíční mzdou. Proto také hodně lidí, kteří se svého vytáčecího zázraku nemohli dočkat, chodilo raději telefonovat do telefonních budek, smrdících obvykle neurčitou člověčinou a někdy i daleko horšími odéry.
Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že celkově v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán. Pošťáků podle Štěpána z poboček ve skutečnosti odejde ještě méně.
Přitom by stačilo vrátit zdanění zaměstnanců na úroveň roku 2020 a vrátit počet státních zaměstnanců a je v podstatě hotovo. Veřejná kasa by tím získala navíc přes 150 miliard korun ročně. Debata o ozdravení veřejných financí se zatím vede hlavně kolem titěrností. O věcech, které by přinesly opravdu zásadní úspory, se víceméně mlčí. To počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob.
Počet lidí, kteří pobírají předčasný důchod, už se vyhoupl téměř na třetinu ze všech starobních důchodců. Ke konci roku 2022 bylo v předčasném důchodu asi 680 tisíc lidí, což je o 38 tisíc více než před třemi lety a o 156 tisíc víc než v roce 2021. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v rámci reformy důchodů předčasné důchody zpřísnit. Zásadním motorem zvýšeného zájmu o předčasnou penzi byly mimořádné valorizace.
Asociace amerických scenáristů (WGA) vyjednává s hollywoodskými producenty, studii a streamery o používání umělé inteligence ve filmovém průmyslu. Scenáristé jsou ochotni povolit použití AI pro psaní scénářů, pokud si ale autoři ponechají zásluhy, kredit a odměnu za práci. Autoři už dříve mluvili o tom, že navrhnou způsob regulace o používání AIpro psaní scénářů, což se v poslední době jeví jako problém. Navzdory očekávání ale WGA nechce navrhnout úplný zákaz používání technologie AI
Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to v neděli uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
Ministerstvo vnitra v čele s ministrem Vítem Rakušanem (STAN) dokončuje metodiku, která má posloužit k analýze efektivity agend státní správy a následnému rušení pracovních míst státních zaměstnanců. Zeštíhlování státu je jedním z cílů programového prohlášení vlády, který byl ale v rámci revize odsunut o jeden rok. Vnitro pro Echo24 popsalo, jak reálně takové propouštění státních zaměstnanců funguje v praxi.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že při odvolání generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona postupoval podle služebního zákona. Své výhrady bývalému šéfovi opakovaně sdělil. Pokud má Najmon pochybnosti, může se obrátit na ministerstvo vnitra či soud. Výzvy k odstoupení považuje Jurečka za absurdní, řekl na tiskovém brífinku. Jurečka tak reagoval na informace Mladé fronty Dnes (MfD). Podle ní Najmonovi nabídl mimořádnou odměnu, pokud rezignuje.
Česká pošta k 1. červnu propustí 2269 zaměstnanců. Z toho bude 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Napsala to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD) s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce. Podle dokumentu se propouštění dotkne všech krajů. Například 302 zaměstnanců ztratí práci ve Středočeském kraji, 258 v Moravskoslezském, 238 v Jihomoravském kraji a 236 v Praze.
Na pracovní trh přichází nová generace zaměstnanců. Podle nedávného průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad s sebou přináší také jiné představy o zaměstnání, kladou velký důraz nejen na výši odměny, ale ve stejné míře například i na vyváženost soukromého a pracovního života. Důležitá je pro ně flexibilita i hodnotové ukotvení zaměstnavatelů. A i pro ty to zjevně znamená potřebu o něco změnit přístup.
Lídři koaličních stran v úterý při debatě o důchodové reformě řešili aspekty mezigenerační solidarity či motivaci lidí, kteří chtějí pracovat i v důchodovém věku. Novinářům to při příchodu na středeční jednání vlády řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Finální shodu v koalici očekává na přelomu března a dubna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo jednání úspěšné a strany se významně posunuly dál.
Česká pošta (ČP) letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku, řekl pověřený ředitel pošty Miroslav Štěpán webu Seznam Zprávy. Důvodem je klesající zájem o poštovní služby. Zároveň potvrdil již dříve zveřejněný záměr uzavřít 300 poboček pošty. Státní podnik v současnosti provozuje 3200 poboček a zaměstnává zhruba 25 000 lidí.
Třetina Čechů do 25 let si aktivně hledá nové pracovní místo. Je to dvojnásobný podíl proti starším zaměstnancům. Dalších 50 procent mladých Čechů sice nové místo nehledá, je ale změně zaměstnání otevřeno. Ukázal to aktuální průzkum Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Průzkum také ukázal posun priorit u mladých Čechů při výběru zaměstnání. Poprvé kladou stejnou váhu na výši odměny jako na vyváženost pracovního a soukromého života.
Česko čelí velkému problému stárnoucí populace, nynější lidé mladší 40 let ponesou následky bortícího se důchodového systému. Uvedli to odborníci oslovení deníkem Echo24. Kromě konkrétních ekonomických problémů může výraznější počet penzistů, tudíž velká voličská základna, vést k tomu, že se politické strany budou na tento elektorát čím dál více zaměřovat. I proto nynější mladší generaci označuje například hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka za „ztracenou“.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která začala před rokem, musely svou zemi opustit stovky tisíc lidí. Odešli hlavně do blízkých zemí, Slovenska, Polska, Německa i Česka, které přijalo na počet obyvatel největší množství běženců. Pohled Čechů na Ukrajince se podle expertů zlepšil a uprchlíkům se podařilo poskytnout základní pomoc, stále je ale prostor pro zlepšování. Klíčovou otázkou bude, jakou reintegrační politiku Kyjev nastaví, jinak je možné, že se lidem nebude chtít po válce na Ukrajinu vracet.
Nejen uprchlíci před ruskou agresí na Ukrajině, ale i jejich čeští zaměstnavatelé se zřejmě dočkají přísnějších pravidel. Úřady práce si chtějí „posvítit“ na zaměstnance pod dočasnou ochranou, kteří dosud vypadávají z evidence České správy sociálního zabezpečení. O doplnění se pak mají postarat právě podnikatelé. Těm se rozšíří současné povinnosti. Vláda se obává možného zneužívání pracovněprávních vztahů zaměstnavateli, zároveň chce efektivněji vynakládat se systémem sociální podpory.
Stávka v jihokorejské továrně na pneumatiky Nexen Tire u Žatce na Lounsku po týdnu končí. Odbory se v úterý s vedením firmy dohodly na zvýšení mezd všem zaměstnancům o osm procent od 1. března. Součástí dohody je i kompenzace pro každého zaměstnance za loňský rok a první tři měsíce letošního roku ve výši 20 000 korun, řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
