Tag: práce

Články k tagu

Jurečka chce dovážet pracující z bývalého SSSR. „Musíme být nesmírně opatrní“ říká Středula

Vláda se bude v následujících měsících snažit otevřít tuzemský pracovní trh zahraničním pracovníkům, aby tuzemské firmy mohly získat pracovníky v nedostatkových profesích. V Otázkách Václava Moravce v ČT to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O otevření trhu práce bude chtít jednat s partnery z tripartity, aby se dohodl, které parametry ve spolupráci s ministerstvy práce, vnitra, průmyslu a zahraničí upraví vláda tak, aby zajistila bezpečný příliv pracovníků pro pozice, kde je to nezbytně nutné. í

Po pozitivním samotestu do práce? Válkův návrh pracovní karantény budí rozpaky

Kvůli počínající vlně varianty koronaviru omikron vláda chystá úpravy některých opatření. Jedním z nich je i takzvaná pracovní karanténa. Ministerstvo vnitra má vybrat oblasti kritické infrastruktury nezbytné pro chod státu, kde by mohli v případě nutnosti chodit do práce i lidé, kteří se dostanou do karantény po pozitivním antigenním samotestu. Týkat se to může podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) také pracovníků v sociálních službách, školství či zdravotnictví.

Na home office pracuje jen každý desátý. Vede to ke stresu v osobním životě

Práce z domova patřila v netradiční míře i k druhému „covidovému“ roku. Ačkoliv už nedošlo k využívání home office v rozsahu z prvního roku pandemie, v některých případech vedla zkušenost i k trvalým změnám. Práce z domova však začala ukazovat i své stinné stránky, jako je zasahování do soukromého života či problémy s návratem na pracoviště. Dobu „největší slávy“ zažila práce z domova v prvním roce pandemie na jaře 2020.

Starostku Černochovou nahradila Udženija. Ministryně začala v 7 ráno a „děsila kolegy“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) končí ve funkci starostky Prahy 2, důvodem je její vstup do vlády. Své rozhodnutí sdělila během jednání zastupitelů druhé městské části. „V dnešních dopoledních hodinách jsem podala rezignaci na pozici starostky Prahy 2,“ řekla Černochová. Skloubit funkci starostky a ministryně podle ní není možné. Novou starostkou byla zastupiteli zvolena dosavadní místostarostka a pražská zastupitelka Alexandra Udženija (ODS).

Odrovnaná páteř bude nemocí z povolání, prosadila Maláčová na vládě

Chronické potíže s bederní páteří budou od roku 2023 patřit mezi nemoci z povolání. Schválila to v pondělí vláda v demisi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Pracovníci s nemocí z povolání mají nárok na odškodnění. Projednávání nařízení trvalo několik let. Ministerstvo práce doplnění seznamu nemocí z povolání o chronické potíže s bederní páteří navrhlo v předminulém volebním období.

Konec štědrosti pro úředníky. Bez propouštění státních zaměstnanců to nepůjde

Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.

Škudlení na karanténě a ošetřovném. Babišova vláda se vrátila do starých kolejí

Vláda Andreje Babiše hodlá zavést bavorský model restrikcí proti koronaviru, ovšem v české a úsporné variantě. Vyplývá to z rozhodnutí končícího kabinetu, aby se zavedlo krizové ošetřovné ve výši 80 procent základu výdělku a příspěvek k náhradě mzdy či platu pro lidi v karanténtě. Bavorský model ale počítá s daleko vyššími čísly, která mají svůj důvod. Tedy aby skutečně kompenzovala lidem vypadnutí z běžného života. Návrh kritizuje šéf odborů Josef Středula.

Vláda schválí ošetřovné ve výši 80 procent platu, tvrdí Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě, informovala o tom na twitteru. Podle šéfky resortu vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Sněmovna i Senát a podepsat prezident. „Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku v pátek na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ uvedla ministryně.

Řemeslníci jsou moc drazí, myslí si polovina Čechů

Polovina Čechů, kteří v posledním roce rekonstruovali své nemovitosti, si na pomoc přizvala řemeslníky. V téměř polovině případů se cena za služby řemeslníků jevila jako vysoká. Vyplývá to z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank a Raiffeisen stavební spořitelnu mezi tisícovkou respondentů. Nejčastěji využitými profesemi byly zedníci, instalatéři a elektrikáři.

Lidé nároky na vyšší mzdy roztáčejí inflační spirálu. Ke konci roku se očekává její zrychlení

Konec roku bude ve znamení střetu zaměstnanců a jejich pracovníků o vyšších mzdách. Zaměstnanci budou totiž logicky argumentovat zvýšenými životními náklady kvůli vysokým cenám energií nebo spotřebního zboží. Na druhé straně bude stát firma, která bude muset peníze vyplatit, protože jiné pracovníky si nemůže dovolit. To vše dělá vrásky ekonomům, protože zvyšování mezd nad už tak vysoký růst spotřebních cen povede k inflační spirále. Z krátkodobé inflace se tak může rázem stát inflace trvalá.

Vysoké ceny energií tlačí na zdražování zeleniny. V zemědělství ale hlavně chybějí lidé

Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.

Do práce smí jen naočkovaní, nařídila Američanům vláda. Republikáni ji poženou k soudům

Desítky milionů Američanů pracujících ve firmách s více než stovkou zaměstnanců budou muset být od 4. ledna plně naočkování, nebo budou muset podstupovat pravidelné testy a nosit na pracovišti roušky. Pravidla ve čtvrtek zveřejnila administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena, která hrozí firmám pokutou téměř 14.000 dolarů (307.000 Kč) za každého zaměstnance, který nařízení poruší.

Šéf Volkswagenu je pod tlakem a hrozí mu odvolání. Kvůli elektroautům je v ohrožení 30 tisíc míst

V německé automobilce Volkswagen se sejde speciální komise tvořená členy dozorčího orgánu firmy, která má řešit budoucnost jejího šéfa Herberta Diesse. Ten se ocitl pod tlakem společnosti poté, co na nedávném jednání představenstva prohlásil, že automobilka možná bude muset kvůli tlaku na elektromobilitu propustit na 30 tisíc zaměstnanců. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři své zdroje. Po zveřejnění zprávy akcie koncernu, pod který spadá i tuzemská Škoda Auto., spadly o 4,7 procenta.

Socialistický přežitek v podobě zaručené mzdy zřejmě zůstane. Do její rušení se strany nehrnou

Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat.

Německo nemá zaměstnance, chybí asi 1,2 milionu lidí

Německo se potýká s prohlubujícím se velkým problémem. Není dostatek zaměstnanců. Šéf Spolkového úřadu práce varuje, že zhruba v 70 profesích je již nyní nedostatek pracovníků na odborné úrovni. Nový seznam od Institut der Deutschen Wirtschaft ukazuje, kde chybí obzvlášť velké množství lidí. Nová data IW ukazují, ve kterých oborech chybí nejvíce kvalifikovaných pracovníků. Největší je nedostatek kvalifikovaných pracovníků u sociálních pedagogů (18 300). Podobně velký je i u geriatrických sester (17 900) a ošetřovatelů (16 700).

Británie mění směr. Přestaneme se spoléhat na levné zahraniční pracovníky, říká Johnson

Británie mění směr a podobu svého hospodářství, země se přestane spoléhat na levnou importovanou pracovní sílu, prohlásil premiér Boris Johnson. Britská ekonomika takovou změnu dlouho potřebovala, poznamenal šéf kabinetu na závěr výroční konference své vládní Konzervativní strany v době, kdy se Britové potýkají mimo jiné s nedostatkem pohonných hmot.

Neefektivní stát. Česko se za vlády Babiše usadilo na chvostu výkonnosti veřejného sektoru

Stovky hodin zbytečného papírování, přeregulovanost a zároveň rostoucí náklady na státní zaměstnance. Efektivita státu se v posledních letech v Česku výrazně propadla a za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se pevně usadila na chvostu v mezinárodním srovnání, jak ho zveřejňuje Světové ekonomické fórum. „Stát nehospodaří dobře a není výkonný,“ uvedl v poslední zveřejněné výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který situaci dlouhodobě kritizuje.

Nezaměstnanost v srpnu klesla na 3,6 procenta, je to méně než před měsícem i vloni

Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, před rokem v srpnu byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889, ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11.200 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR.

Potřebujeme 400 tisíc přistěhovalců ročně, říká šéf německého úřadu práce

Německo potřebuje zhruba 400 000 přistěhovalců ročně, aby mělo dostatek pracovních sil. V rozhovoru s německým listem Süddeutsche Zeitung to řekl šéf spolkového úřadu práce Detlef Scheele. Upozornil, že v tomto případě hovoří o cíleném přistěhovalectví k pokrytí mezer na trhu práce, nikoli o poskytování azylu uprchlíkům. Informovala o tom dnes agentura DPA. „Od pečovatelských služeb přes techniky klimatizačních zařízení až po logistiky a akademiky – všude budou chybět pracovní síly," prohlásil Scheele.

Lockdowny trpí hlavně nejhůře placení. Kvůli covidu přišlo o práci skoro 10 % Čechů

Dopady dlouhodobých covidových lockdownů se teprve nyní začínají promítat v počtu lidí, kteří v důsledku pandemie přišli o práci nebo znatelněji utrpěli po příjmové stránce. Ztráta zaměstnání potkala téměř deset procent Čechů, nejčastěji pracovníků z oblasti gastronomie, tedy kuchaře a číšníky, nebo z oblasti turistickém ruchu. Postižen byl i průmysl, kde se škrtaly hlavně manuální a pomocné pozice s nízkou odměnou. Zde se ale nepropouštělo plošně.

Firmy se přetahují o kvalifikované pracovníky. Neváhají utrácet i 250 tisíc jako náborový příspěvek

Nedostatek pracovníků trápí Českou republiku už delší dobu. Zejména kvalifikovaní jedinci ve specializovaných oborech jsou žádaným zbožím, o které se firmy doslova přetahují. Důvodem je vysoká zaměstnanost, která se téměř nehnula ani po koronavirové krizi a tím také menší výběr kvalifikovaných zaměstnanců. Některé společnosti proto neváhají utrácet vysoké částky jen za to, že pracovník do jejich firmy nastoupí.

Lidé opouštějí soukromý sektor a přecházejí pracovat pod stát

Nastartování ekonomiky po dlouhých restrikcích se pozitivně projevuje. Počet nezaměstnaných totiž klesá, což dokazují červnová čísla oproti květnu. Lidé tak o práci nepřicházejí ani po tlumení podpůrných programů. Přibývá ale lidí ve státní správě, kteří odcházejí ze soukromého sektoru. Stále také chybí manuální pracovníci, zejména ve stavebnictví, zemědělství nebo v pohostinství. Nezaměstnanost se stále snižuje již čtvrtý měsíc v řadě.

Zaměstnavatelé v EU mohou zakázat muslimkám nosit šátek

Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Ve čtvrtek 15. července Soudní dvůr EU, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Soudci nyní konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.

Změna pracovních návyků. Lidé se do kanceláří nevracejí, firmy je ani nenutí

Nucený home office nařízený kvůli pandemii koronaviru se stává pro řadu pracovníků běžným standardem. A to takovým, že se lidé zpět do svých pracovišť přestávají vracet. Zaměstnavatelé své pracovníky v řadě případů přestávají přemlouvat k návratu a nabízejí jim hybridní režim. Pro firmy to ale znamená zátěž, kdy musí upravovat své smlouvy na pronájem pracovní plochy nebo se musí zbavit přebytečného pracovního materiálu.

Dost bylo sebevyjadřování

Znáte výraz „bullshit jobs“? Přišel s ním antropolog David Graeber v eseji z roku 2013, kteý je dostupný pod názvem Práce na hovno na webu A2larm. Popisuje v něm proliferaci zaměstnání, o kterých si i sami jejich vykonavatelé myslí, že jsou nesmyslná a neužitečná. Myslím, že je přeceňovaný. Pracovní svět, o který jde, najdete lépe popsaný v kresleném Dilbertovi; Graeberův názor, že to nějak záměrně zařizuje „vládnoucí třída“, každého nepřesvědčí.

Odmítači očkování z řad zdravotníků přišli o práci

Jižní Tyrolsko, malá italská provincie na hranicích s Rakouskem, od čtvrtka odvolalo z práce přes 100 zdravotníků, kteří se odmítli nechat očkovat proti covidu-19. Informovala o tom agentura ANSA. Další desítky podobných případů hlásí i další italské regiony. Neočkovaným zdravotníkům hrozí nařízené neplacené volno. V červnu v Itálii vstoupil definitivně v platnost vládní výnos, který zdravotníkům ukládá povinnost se nechat proti covidu-19 očkovat.

Socialisté navrhují další regulace. „Omezení agenturních pracovníků je házení klacků pod nohy“

Sociální demokracie se před volbami vytasila s dalším nápadem, jak ztížit podnikatelům návrat po koronavirové krizi. Po snaze navýšit skokově minimální mzdu a uzákonit pátý týden dovolené přichází vládní ČSSD s návrhem, aby ve firmách tvořily agenturní zaměstnanci jen 10 procent pracovníků. Strana si od toho slibuje zlepšení pracovních podmínek. Naopak firmy mluví o likvidačním návrhu, který přichází v nejhorší možnou dobu.

Pražský magistrát letos propustí 7 % zaměstnanců, příští rok budou následovat další

Pražský magistrát propustí do konce letošního roku sedm procent z celkem asi 2300 zaměstnanců, tedy zhruba 160 lidí. Další budou propuštěni v následujícím roce. Propouštět bude úřad napříč všemi odbory. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v rozhovoru s ČTK v květnu řekl, že cílem je ušetřit provozní výdaje města. Kolik úřad předpokládá, že ušetří, není z dnes schváleného materiálu jasné.

Když levice nesnáší dělníky

Doplňovací volby a místní volby v Británii nedopadly dobře pro labouristickou opozici, udržela sice úřad starosty Londýna, utrpěla ale řadu ztrát, tou nejvíc symbolickou z nich je prohra v doplňovacích volbách v Hartlepoolu, kde poprvé v historii vyhráli konzervativci. Obvod patříval do někdejší „rudé zdi“, pásu dělnických distriktů na severu Anglie, která se ovšem v minulých parlamentních volbách v roce 2019 značně rozdrolila. A drolí se dál.