Nastartování ekonomiky po dlouhých restrikcích se pozitivně projevuje. Počet nezaměstnaných totiž klesá, což dokazují červnová čísla oproti květnu. Lidé tak o práci nepřicházejí ani po tlumení podpůrných programů. Přibývá ale lidí ve státní správě, kteří odcházejí ze soukromého sektoru. Stále také chybí manuální pracovníci, zejména ve stavebnictví, zemědělství nebo v pohostinství.

Nezaměstnanost se stále snižuje již čtvrtý měsíc v řadě. Poslední čísla ukazují, že se snížila z květnových 3,9 procenta na 3,7 procenta. Očekává se, že počet nezaměstnaných klesne i v následujících měsících a to z důvodu sezonních prací a brigád. Ke snížení také pomohl fakt, že během koronavirové krize fungoval program Antivirus, který držel zaměstnance doma.

Firmy se proto do většího propouštění nevrhly a lze očekávat, že případná vlna propouštění by mohla nastat na podzim. Zatím je na úřadech práce zaevidováno 273 tisíc uchazečů, zatímco volných míst je nabízeno 355 612. Valná většina je ale na hranici minimální mzdy a jedná se o profese manuální bez potřebné kvalifikace.

Že se jedná o velký problém, dokládá i dubnový průzkum personální agentury Hofmann Personal, podle kterého 60 oslovených průmyslových firem uvádí nedostatek pracovníků. Zejména kvalifikovaných dělníků, řemeslníků, opravářů a pracovníků obsluhy strojů a zařízení.

Během zákazů však podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy došlo k tomu, že se část lidí přesunula do státního sektoru. To mělo nastat v případě zaměstnanců v oblasti gastronomie, hotelnictví nebo stavebnictví. To jsou dnes také obory, kde lidé znatelně chybí. „Stát neustálým navyšováním počtu úředníků a dalších zaměstnanců placených z veřejných peněz odsává pracovníky právě stavebním firmám, restauracím či hotelům,“ řekl k míře nezaměstnanosti Kovanda.

Počet státních zaměstnanců roste každým rokem. Zejména od doby, kdy se Andrej Babiš dostal v roli ministra financí do Sobotkovy vlády. V roce 2014 totiž bylo státem zaměstnáno 417 tisíc pracovníků. V loňském roce už to bylo 463 tisíc lidí, přičemž náklady navíc stály 23 miliard korun. V roce 2020 došlo k nabírání v průměru 58 lidí za jeden den.

Na letošní rok se počítá s dalším nabíráním, kdy vláda chce přijmout 7 tisíc lidí. Konkrétně má jít znovu o učitele, nepedagogické pracovníky, policisty, hasiče či příslušníky armády. Kromě toho se navýší několika stovkami i počet úředníků.

Podle Kovandy se v nezaměstnanosti negativně projevil i program Antivirus jak na současném dluhu státního rozpočtu, tak i u pracovní morálky zaměstnanců. „Část Čechů během pandemie, kdy jim stát, respektive daňový poplatník, platil za nepracování, tedy jakousi dovolenou, také zpohodlněla. Do náročné práce třeba na stavbě se jim nyní chce ještě méně než před pandemií. Navíc se bojí, že delta varianta covidu na podzim opět způsobí vlnu uzavírek, takže raději pracují v segmentech, kde uzavírky nehrozí. Což rozhodně není případ restaurací či hotelů,“ řekl Kovanda.