NÁSLEDKY COVIDOVÝCH ZAVÍRÁNÍ

Lockdowny trpí hlavně nejhůře placení. Kvůli covidu přišlo o práci skoro 10 % Čechů

NÁSLEDKY COVIDOVÝCH ZAVÍRÁNÍ
Lockdowny trpí hlavně nejhůře placení. Kvůli covidu přišlo o práci skoro 10 % Čechů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Dopady dlouhodobých covidových lockdownů se teprve nyní začínají promítat v počtu lidí, kteří v důsledku pandemie přišli o práci nebo znatelněji utrpěli po příjmové stránce. Ztráta zaměstnání potkala téměř deset procent Čechů, nejčastěji pracovníků z oblasti gastronomie, tedy kuchaře a číšníky, nebo z oblasti turistickém ruchu. Postižen byl i průmysl, kde se škrtaly hlavně manuální a pomocné pozice s nízkou odměnou. Zde se ale nepropouštělo plošně. Lidé, kterým koronavirové restrikce zasáhly do původního živobytí, pak nejčastěji zamířili například do vytížených zásilkových služeb, někteří se byli schopni uchytit v oblasti IT. Velký zájem je v této době především o dělníky ve stavebnictví.

Podíl lidí, kteří ztratili své zaměstnání, se kvůli covidu zvýšil. Aktuálně jich je deset procent, zatímco v loňském roce se ztráta profese dotkla sedmi procent lidí, ukazuje průzkum, který si nechala zpracovat Raiffeisenbank. Poměrně vysoký je také podíl těch, kteří se aktuálně obávají, že by je ztráta pracovního místa mohla potkat.

Vinou vládních nařízení, která na dlouhé období umrtvila fungování služeb, ukončilo provoz nemalé množství podniků v oblasti gastra a cestovního ruchu. Ty, které přežily, byly pak nuceny své zaměstnance propouštět, aby se lépe uživily. Ti, kterých se zaměstnavatelé zbavovali jako prvních, byli pak ti nejhůře placení.

„Ze statistik vyplývá, že se jednalo o osoby spíše s nižšími, podprůměrnými příjmy. Mnoho lidí z gastronomie mělo skutečně výrazně vyšší příjmy. Ale i v průmyslu, tam kde se propouštělo, se škrtaly hlavně manuální a pomocné práce s nízkou odměnou. Tito lidé si našli práci v jiných oborech. Například ve službách, které naopak během covidu trpěly nedostatkem pracovníků, tedy zásilkové služby, prodejny potravin, oblast IT, vzdělávání. Nebo také změnili profesi úplně,“ uvedla pro deník Echo24 hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Devítiprocentní podíl těch, kterým vzal covid práci, ale mohl být ještě vyšší. „Co jsme si tím o půl milionu vyšším dluhem „koupili“? Zaprvé, o něco nižší propad ekonomiky. Zadruhé, výrazně mírnější nárůst nezaměstnanosti. Během první koronavirové vlny jsme se obávali nárůstu míry nezaměstnanosti na dvojnásobnou úroveň šesti procent, což by znamenalo ztrátu více než 200 tisíc pracovních míst,“ tvrdí Horská.

Nezaměstnanost je v Česku celkově nadále nízká, aktuálně činí 3,7 procenta. Míra nezaměstnanosti pak byla podle posledních dostupných dat Eurostatu nejnižší v celé Evropské unii, a to 3,1 procent, přičemž průměr v EU je 7,1 procent.

Průměrný věk nezaměstnaných se podle červnových dat pohyboval kolem 43 let. Bez práce byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Zaměstnavatelé nyní nejčastěji hledají pracovníky v oblasti výroby a výstavby. Zájem mají hlavně o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě nebo uklízeče a řidiče nákladních automobilů. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a Středočeském kraji.

Covid se promítl také do pravidelných měsíčních příjmů. Ty se od září loňského roku snížily více než třetině lidí. Mnoho domácností se však na výpadek v rodinných financích dopředu připravilo a využily úspory. „Ačkoliv je počet lidí, kterým se během pandemie snížil příjem, vysoký, jejich obavy jsou kompenzovány výší rezervy v případě výpadku mzdy. To ukazuje na dobré návyky Čechů spořit a starat se o své finance,“ vyjádřila se za Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Podle prognózy Hospodářské komory vzroste letos česká ekonomika o 3,5 procenta, v příštím roce pak o 4,6 procenta. Přes nedostatek čipů a dalších surovin bude podle ní průmysl letos silný, spotřeba domácností ale zůstane opatrná. O problémech s chybějícími čipy a omezování výroby ve Škodě Auto jsme psali například zde.