Fenomén takzvaného komprimovaného týdne je v Česku čím dál populárnější. Dvě třetiny Čechů podle výzkumů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu a i proto řada firem už tuto možnost testuje. Zhuštění pracovních povinností do pouhých čtyř dnů by podle průzkumu mohla hrát klíčovou roli jako benefit na pracovním trhu. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.

Diskuze o zkrácení pracovního týdne na pouhé čtyři dny začínají i v Česku nabývat na intenzitě. Dle průzkumu pracovního tempa v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců. Den navíc tak mohou pracovníci využít jak k aktivnímu či pasivnímu odpočinku, tak i k návštěvě lékaře, péči o rodinu a dalším libovolným aktivitám. Odpočatějším zaměstnancům totiž dle řady studií méně hrozí syndrom vyhoření. Z toho pak mohou těžit podle průzkumů i zaměstnavatelé.

První krok k jeho zavedení právě probíhá v oboru podnikových služeb, kde první centra testují tzv. komprimovaný pracovní týden. V rámci něj si mohou zaměstnanci rozložit své pracovní povinnosti na pouhé čtyři dny v týdnu. Umožňuje to mimo jiné vysoká míra automatizace a digitalizace, která je pro obor příznačná. Hlavní motivací pro tento krok je zejména snaha firem zaujmout uchazeče o práci a zvýšit loajalitu stávajících zaměstnanců.

„V sektoru podnikových služeb zaznamenáváme rostoucí počet firem, které se o komprimovaný pracovní model zajímají a testují jej. Díky této inovaci si totiž dokáží udržet a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. To podle asociace potvrzují i data firem, které komprimovaný pracovní týden testují. Dvě třetiny z nich uvádí, že poskytnutí čtyřdenního pracovního týdne jim výrazně pomohlo přilákat a udržet talenty. Jejich zaměstnanci jsou navíc šťastnější, méně vystresovaní a odvádějí lepší práci.

Díky kratšímu pracovnímu týdnu mají pracovníci více času na rozvoj nových dovedností, které mohou následně v práci uplatnit. Obecně tak tento model pomáhá nalézt lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, kdy zejména covidová doba tuto hranici z důvodu častější práce z domova výrazně narušila.

Průkopníkem komprimovaného pracovního týdne se v oboru podnikových služeb stala společnost Novartis, která jej testuje v rámci svého komplexního projektu Reimagine Workplace. Na základě domluvy v rámci týmů a manažerů mohou zaměstnanci pracovat čtyři dny v týdnu dvakrát měsíčně.

„Při přechodu z šestidenního pracovního týdne na pětidenní v roce 1968 předstihlo tehdejší Československo mnohé západní země, které toto rozhodnutí učinily o řadu let později. Již tehdy vládla v Evropě představa, že díky vědě a technickým pokrokům se bude v blízké době pracovat daleko méně, třeba jen tři dny v týdnu. Mám radost, že nyní, při dalším zkracování, je to náš obor, který je o krok dopředu. Komprimovaný pracovní týden je jen mezikrok,“ dodává Jonathan Appleton.

Mezi další důležité benefity patří především od počátku pandemie institut takzvaných home office, tedy možnost práce z domova. Pro řadu firem se tato varianta stala během šíření nákazy v minulých letech naprosto zásadní. Některé společnosti, které si to mohou z hlediska náplně své práce dovolit, následně možnost práce z domova ustálily a jejich zaměstnanci výrazně častěji pracují na home office než v minulosti.