O co teď hraje Erdoğan
Korona nekorona, v pondělí večer měli v Bruselu překvapivou návštěvu – tureckého prezidenta Recepa T. Erdoğana.
Korona nekorona, v pondělí večer měli v Bruselu překvapivou návštěvu – tureckého prezidenta Recepa T. Erdoğana.
Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance se do 14 měsíců zcela stáhnou z Afghánistánu, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600. V sobotu to ve společném prohlášení oznámily vlády USA a Afghánistánu. Prohlášení bylo vydáno krátce před očekávaným podpisem mírové dohody mezi USA a afghánským radikálním hnutím Tálibán. Dodržování této dohody Tálibánem považují USA za nezbytné k uskutečnění plánu na stažení vojsk. V Afghánistánu působí i česká armáda, která zde může podle aktuálního mandátu nasadit až 390 vojáků. USA také podepsaly mírovou dohodu s hnutím Tálibán.
Bývalý velvyslanec při NATO a exministr obrany Jiří Šedivý se dostal do rozhodujícího kola volby šéfa Evropské obranné agentury (EDA). Informaci potvrdil Lidovým novinám premiér Andrej Babiš (ANO). V čele vlivné unijní instituce stál uplynulých pět let Španěl Jorge Domecq.
Kdyby, nedej Bože, došlo k válce, kdo nás ochrání? Naši vojáci jsou jistě dobře vycvičení a mezi spojenci si získali skvělou pověst. Faktem ale je, že nějakých 25 tisíc lidí nemá šanci republiku uhájit. Česká obranná koncepce je tak založena na předpokladu, že nás zachrání naši spojenci z NATO. Jak moc se ale spojenci pohrnou na pomoc zemi, která neplní své závazky a která nechce pomáhat ostatním spojencům?
Ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nechávají stranou zástupci hnutí ANO i KSČM při některých důležitých zahraničních otázkách.
Česko zatím neuvažuje o stažení svých vojáků z Iráku, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) během návštěvy Olomouce. Potvrdil informaci generálního štábu a ministerstva obrany, že po íránských nočních raketových útocích na dvě americké základny v Iráku jsou všichni čeští vojáci v pořádku.
Severoatlantická aliance po smrti íránského generála Kásema Solejmáního v Iráku pozastavuje svoji výcvikovou misi v této zemi. Podle agentury AFP to oznámil mluvčí NATO Dylan White. V misi aliance působí i čeští vojáci. Je tam nasazena jednotka chemického vojska a výcvikem iráckých kolegů se zabývají i členové Vojenské policie.
Jeden z pěti českých gripenů vracejících se dnes z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se letoun vrátí, se nyní zjišťuje, řekl novinářům velitel čáslavské základny Petr Tománek.
V Česku od 1. ledna oficiálně začíná fungovat nové satelitní centrum NATO SATCEN ČR. Čeští experti v něm budou podle požadavků spojenců, ale i civilních subjektů vyhodnocovat například zpravodajské snímky z družic či z letadel. Pracoviště bylo zřízeno pod tajnou službou Vojenské zpravodajství, řada informací o něm je proto utajovaná.
NATO hledá smysl své existence. To je jedno z poselství summitu, který se konal minulý týden v Londýně u příležitosti 70 let od založení vojenské aliance a měl prezentovat jednotu organizace. Předem však bylo jasné, že to nebude úplně jednoduché. Přestože na něj byla upřena hlavní pozornost, tentokrát nejproblémovějším účastníkem nebyl americký prezident Donald Trump.
Zdravotní stav Miloše Zemana svádí některé jeho odpůrce k obavě, že by se prezidentské volby mohly konat dřív, než si myslíme, a je zaskočit nepřipravené. I proto od podzimu ve veřejném prostoru náhle skokově přibylo armádního generála ve výslužbě Petra Pavla. Kromě toho, že do roku 2015 velel české armádě, posléze řídil i vojenský výbor NATO - a podle dostupných informací ho spojenci mají rádi.
Napjatých vztahů prezidenta Donalda Trumpa se spojenci v NATO, jasně patrných v minulých dvou dnech na summitu v Londýně, využil ve své volební kampani Joe Biden, pravděpodobný soupeř šéfa Bílého domu v prezidentských volbách příští rok.
Je to jeho praxe rozeného byznysmena. Udržováním druhé strany v nejistotě se snaží dosáhnout co nejvíc. Kariérním obranným expertům pověřeným zabývat se Trumpem není co závidět.
Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to ve středu po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg.
Čtyřicet minut rétorického klání, nasupených pohledů, krčení rameny, úšklebků a úsměvů. Tak dnes popsal server Politico úterní tiskovou konferenci prezidentů Spojených států a Francie Donalda Trumpa a Emmanuela Macrona před oficiálním začátkem summitu NATO v Londýně.
Vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, bylo velice urážlivé, řekl dnes americký prezident Donald Trump.
Zástupci členských států NATO se v úterý sejdou na summitu, který předznamenává napjatější atmosféra mezi spojenci. NATO čelí nejrůznějším otázkám, kritiku nedávno akcentoval především francouzský prezident Emmanuel Macron, podle nějž je aliance v „mozkové smrti“ a jeho nepřítelem není Rusko a Čína, nýbrž terorismus. Řešit je třeba otázky zvyšování výdajů na obranu, situaci v Sýrii a Íránu či chování Turecka, píší světová média. Česko zastoupí na summitu prezident Miloš Zeman, který se chce v projevu věnovat terorismu.
Emmanuel Macron, francouzský prezident, miláček liberálních kruhů, hráz proti populismu a velký Evropan tlačící kontinent k nevyhnutelnému sjednocení. Takový můžeme občas mít z hlavy Francie pocit, pokud sledujeme české nekritické zpravodajství. Jenže „Jupiter“, což je přezdívka, která se pro Macrona vžila, má i svou temnější stránku.
Česká republika chce podle Andreje Babiše otevřít s ostatními členskými státy diskuzi o smyslu Severoatlantické aliance.
Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o mozkové smrti Severoatlatické aliance NATO vyvolala bouři také mezi českými politiky. Většina oslovených považuje jeho slova za velmi nebezpečná. Podle europoslance ODS Alexandra Vondry chce Macron ovládat Evropu, k čemuž vede cesta přes rozbití NATO. Na druhou stranu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda se francouzského prezidenta částečně zastal s tím, že on sám by mluvil spíše o roztroušené skleróze.
Francouzský prezident Macron prohlásil, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti.
Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Evropská unie podle francouzského prezidenta musí nyní posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby přestalo podporovat separatisty na východě Ukrajiny, stáhlo odtamtud všechny své vojáky a vrátilo plavidla ukrajinské armády, jež zadržuje. Stoltenberg přijel do Kyjeva na jednání komise NATO a Ukrajiny, během něhož se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko trvale odmítá, že by se na konfliktu podílelo.
Severoatlantická aliance nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.
Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.
Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell obvinil Berlín z pokrytectví kvůli přístupu k výdajům na obranu. Jeho nepříliš diplomatické prohlášení znovu ukazuje na to, v jak špatném stavu jsou nyní americko-německé vztahy. Zatím nejvýrazněji to bylo vidět v úterý, kdy americký ministr zahraniční Mike Pompeo nečekaně na poslední chvíli zrušil dlouho plánovanou návštěvu Berlína. Řada německých politiků i médií to vnímá jako urážku.
Před pár dny rozčeřil vodu poslanec Mikuláš Ferjenčík, když zpochybnil smysluplnost závazku členských států NATO vynakládat na obranu aspoň dvě procenta HDP ročně. Za ty peníze by podle Ferjenčíka šlo například zvýšit platy učitelů o 20 tisíc korun měsíčně. Proti byl premiér, pravicová opozice, podle zákulisních zpráv kritikovi vyčinili poslanci i kolegové v Pirátské straně. Ta má dnes totiž zřejmě „pravicovější“ voliče, než jaká je sama
Novým českým velvyslancem při NATO se má stát náměstek ministra obrany Jakub Landovský. Informoval o tom v Berlíně řekl ministr obrany Lubomír Metnar, podle něhož by Landovský do funkce měl nastoupit v řádu měsíců. Vystřídá v ní Jiřího Šedivého.
Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík pobouřil část veřejnosti a politické scény svým zpochybněním nutnosti dosáhnout závazku NATO – přispívat dvěma procenty HDP na obranu. Za svůj facebookový příspěvek sklidil velkou kritiku. Ozval se například exministr obrany Alexandr Vondra: „Piráti ukazují svou skutečnou rudo-zelenou tvář.“ Ferjenčík zase kontruje, že za nízké náklady na obranu může právě Vondra. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se snaží slova svého kolegy mírnit. Deníku Echo24 potvrdil, že by Česká republika měla k 2 % HDP směřovat.
Ministři zahraničí členských zemí NATO ve čtvrtek ve Washingtonu potvrdili závazek zvýšení obranných výdajů a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále "agresivnějšího Ruska". Jednání ministrů, kteří se sešli u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, se týkala zejména hrozeb ze strany Ruska, ale i Číny či Íránu. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka Praha potvrdila, že bude nadále podporovat projekty v rámci spolupráce NATO s Ukrajinou.