marcon o nato

NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, tvrdí francouzský prezident Macron

marcon o nato
NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, tvrdí francouzský prezident Macron

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Evropská unie podle francouzského prezidenta musí nyní posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist francouzský prezident Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf NATO Jens Stoltenberg tento názor jasně odmítli, aliance je podle nich silná.

„To, co právě zažíváme, je mozková smrt NATO,“ řekl v rozhovoru Macron, podle něhož Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.

S první části Macronova vyjádření dali jasný nesouhlas najevo Merkelová a Stoltenberg po společném jednání v Berlíně. „Tento názor neodpovídá mému,“ poznamenala šéfka německé vlády, podle níž je aliance nepostradatelná a v řadě oblastí dobře pracuje. „NATO je silné,“ podotkl zase Stoltenberg, podle kterého toho země aliance dělají společně více než kdy dříve.

NATO si nyní podle francouzského státníka musí vyjasnit své strategické cíle. „Spojené státy svá strategická rozhodnutí se svými partnery v NATO vůbec nekoordinují,“ postěžoval si. Členové vojenské aliance jsou navíc podle Macrona nyní svědkem „agrese, kterou zahájil další člen NATO, tedy Turecko, a to v oblasti, kde jsou ve hře naše zájmy, aniž by to koordinoval“. „To, co se stalo, je pro NATO velký problém,“ zdůraznil šéf Elysejského paláce. Pochyby o turecké vojenské akci dala najevo i Merkelová.

V souvislosti s tureckou ofenzivou podle Macrona vyvstala řada otázek včetně té kolem článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Tento článek stanoví, že útok proti jedné nebo více zemím NATO je považován za útok proti všem členům aliance. „Pokud se režim (syrského prezidenta) Bašára Asada rozhodne odpovědět na akce Turecka, zapojíme se?“ položil otázku francouzský prezident.

Podle Macrona se země EU po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci již nemohou plně spoléhat na Spojené státy a musí posílit vlastní obranyschopnost nezávisle na NATO. Zároveň je podle něj třeba znovu zahájit strategický dialog s Ruskem. K jednání s Moskvou musí přitom EU přistupovat bez naivity a uvědomit si musí i to, že sbližování bude nějakou dobu trvat, poznamenal prezident.

V rozhovoru Macron kritizoval také amerického prezidenta Trumpa, který prý alianci vnímá jako „hospodářský projekt“. „Podle něj je to projekt, kde Spojené státy zajistí jakousi formu geopolitického deštníku, na oplátku ale požadují hospodářskou výlučnost,“ řekl Macron. „K tomuhle se Francie nezavázala,“ dodal.

Příští summit Severoatlantické aliance, která letos slaví 70 let existence, se uskuteční 3. a 4. prosince v Londýně.

 

,

7. listopadu 2019