komentář Ondřeje Šmigola

Babiš s Hamáčkem ohrožují NATO

komentář Ondřeje Šmigola
Babiš s Hamáčkem ohrožují NATO

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Kdyby, nedej Bože, došlo k válce, kdo nás ochrání? Naši vojáci jsou jistě dobře vycvičení a mezi spojenci si získali skvělou pověst. Faktem ale je, že nějakých 25 tisíc lidí nemá šanci republiku uhájit. Česká obranná koncepce je tak založena na předpokladu, že nás zachrání naši spojenci z NATO. Jak moc se ale spojenci pohrnou na pomoc zemi, která neplní své závazky a která nechce pomáhat ostatním spojencům?

Přístup České republiky k NATO je tragický. Slib členských států dávat na obranu alespoň 2 % HDP víceméně ignorujeme. Pravda, nejsme v tom jediní, ale s 1,3 % HDP jsme šestí nejhorší. Nicméně alespoň existoval plán do roku 2024 se na 2 % dostat. Nyní se zdá, že i tento cíl je v ohrožení. Vládě docházejí peníze, a tak je shání, kde může. Postižená je právě i armáda. Státní rozpočet na rok 2020 a rozpočtový výhled na léta 2021 až 2022 se rozhodně nezvyšují tempem, kterým by bylo možné závazku dosáhnout. V roce 2021 má dosáhnou 1,4 % a o rok později 1,5 %. Ministr vnitra a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček dokonce navrhl, aby se výdaje na armádu zastropovaly kolem 1,5 % HDP. Premiér Andrej Babiš zase tvrdí, že plánovaný rozpočet je pro armádu příliš vysoký a ministerstvo obrany by nebylo schopné peníze utratit. Šance, že v dohledné době začneme plnit alianční závazky, je tak mizivá.

Co však čekat v zemi, kde většina lidí nebere vážně nejdůležitější ustanovení NATO? Klíčovým bodem severoatlantické smlouvy je článek pět, podle kterého je útok na jednoho útokem na všechny. V neděli organizace Pew Research Center vydala průzkum ohledně vnímání NATO v 16 členských státech. Dobrá zpráva je, že má většinovou podporu, a to v průměru 53 %. Nejvyšší je v Polsku (82 %), nejmenší v Turecku (21 %). V Česku je to 54 %, patříme tedy k průměru. Horší je to však v případě odhodlání plnit naše závazky podle článku 5. Jen 36 % Čechů si myslí, že bychom měli bránit spojeneckou zemi, pokud by byla napadena Ruskem. Ale ani zde průměr NATO není nijak úžasný. Jen 38 % si myslí, že jejich země by měla bránit spojence proti Rusku. Zajímavé je zde, které země jsou připraveny k obraně ostatních. Nejvíce je to Nizozemsko (64 %), Kanada (56 %), Británie (55 %) a Litva (51 %). S výjimkou Litvy nejde o země, které by byly Ruskem bezprostředně ohroženy nebo by měly historickou zkušenost s ruskou nadvládou.

Naopak země bývalého sovětského bloku se do obrany ostatních příliš nehrnou. Na Slovensku je to 32 %, v Maďarsku 33 % a v Polsku 40 %.

Zdá se, že tyto země jsou ale zároveň odevzdány osudu, že by jim nepomohl nikdo. Může to souviset s historickou zkušeností, kdy tyto země zůstaly v případě napadení samy. Druhá otázka zněla, zda si respondenti myslí, že by napadené zemi pomohly Spojené státy. V Česku ano odpovědělo 41 %, v Maďarsku 39 % a v Polsku 47 %. Rozdíl je u Slovenska, kde si 57 % lidí myslí, že by USA přispěchaly napadené zemi na pomoc. Zařadilo se tak po bok zemí, které nejsou ochotny pomáhat, ale spoléhají se na Američany, že problémy vyřeší. Největší rozdíl je v případě Itálie a Řecka. Tam by bylo ochotno pomoci spojenci shodně 25 % lidí, ale zásah Američanů očekává 75 % Italů a 65 % Řeků. Podobné je to u Španělů (41 % pro pomoc ostatním, 72 % ji očekává od Američanů) i Němců (34 % a 63 %).

Z toho se dá vyčíst, že velká část evropských zemí nebere své závazky příliš vážně. Nechce bránit ostatní, ale očekává, že v nejhorším zasáhnou Američané. V takovém případě se nelze divit rozezlení amerického prezidenta Donalda Trumpa nad chováním jeho spojenců. Velká část zemí jsou černí pasažéři, kteří americký obranný deštník využívají k stlačování vlastních nákladů na armádu. U Trumpa snad již nehrozí opuštění NATO, jak to před pár lety vypadalo, ale to nevylučuje, že budoucí prezident by k tomu nepřistoupil. Nejlepším prostředkem, jak tomu předejít, je ukázat, že to myslíme vážně, a poslat armádě 2 % HDP. Koneckonců jde i o naši bezpečnost.

11. února 2020