Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.
Úspěch české delegace ve Rwandě. Kromě prezidenta Petra Pavla se totiž vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800 000 lidí, účastnil tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda, kterého odměnili potleskem ve stoje za to, jak tuzemsko prosazovalo aktivní řešení tragédie a požadovalo událost označit za genocidu. Lidstvo hledá poučení z vlastních chyb jen těžko, ze rwandské genocidy si však svět alespoň zčásti lekci vzal. Prohlásil to český prezident Petr Pavel.
Je to vlastně symbolické, jako ostatně kterékoli významné výročí. A stejně jako ke kterémukoli jinému významnému výročí se rovněž k tomuto snadno hledají paralely v současnosti. Ale popořádku, nejdříve informaci o tom, co si připomínáme: nuže dnes je to třicet let, co se rozjela největší genocida na světě ve druhé půli 20. století – masakr ve Rwandě. Ten přívlastek největší lze nahlížet všelijak, i když počty jsou vždycky zavádějící: nejvíce lidí po druhé světové válce zabili Stalin a Mao, ale to byl svět čerstvě rozdělen vedví, sbíral se z nedávného šoku, vlastně hledal svou tvář na několik desetiletí (možná aniž to tušil), a kdyby Stalin nezemřel, možná se rozhořela třetí světová válka (chystal ji).
Česká republika oceňuje přístup Rwandy k možnosti poskytovat útočiště žadatelům o azyl ze zahraničních zemí. Po jednání se svým rwandským protějškem Paulem Kagamem to v sobotu prohlásil český prezident Petr Pavel, podle něhož by Česko mělo hledat další možnosti spolupráce s touto africkou zemí v řadě oblastí. Kagame vzkázal českým podnikatelům, že jsou do rychle ekonomicky rostoucí středoafrické země zváni.
Britský premiér a lídr konzervativců Rishi Sunak předložil návrh nouzového zákona, který by měl pomoci při deportaci migrantů do Rwandy. Sunak to označil za „mimořádný krok“ a reaguje tak na rozhodnutí britského nejvyššího soudu, který odmítl vládní plán na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy s tím, že zemi nelze považovat za bezpečnou. „Poskytneme zákonnou záruku pro migranty, kteří budou přemístěni ze Spojeného království do Rwandy s tím, že budou chráněni před vyhoštěním ze země," řekl Sunak.
Paul Rusesabagina, kterého proslavil film Hotel Rwanda a který byl ve Rwandě odsouzený ke 25 letům vězení za terorismus, bude v sobotu propuštěn. Jeho osvobození nařídil rwandský prezident Paul Kagame, jehož Rusesabagina požádal o milost. S odkazem na dnešní prohlášení mluvčí vlády o tom informovala agentura Reuters. Při genocidě ve Rwandě v roce 1994 Rusesabagina, který tehdy pracoval jako manažer hotelu, poskytl útočiště více než 1200 tutsijským a hutuským uprchlíkům.
Asi málokdo zpochybňuje přijímání válečných uprchlíků. Země střední a východní Evropy ukázaly, že jsou ochotné se postarat o statisíce až miliony před válkou prchajících Ukrajinců. Děsivé události tak na čas přehlušily obviňování z rasismu, pokrytectví a bezcitnosti. Jak válka pokračuje, začínají se znovu objevovat srovnání v chování k Ukrajincům s běženci z Blízkého východu. Podtextem je podezření, že Ukrajinci jsou přijímáni lépe, jelikož mají světlou barvu kůže.
Na 25 let poslal tento týden rwandský soud do vězení Paula Rusesabaginu, jehož činy byly inspirací pro známý hollywoodský snímek Hotel Rwanda. Hotelový manažer Rusesabagina dokázal při běsnění genocidy v malé africké zemi v roce 1994 zachránit více než tisíc lidí. Před několika lety o tom hovořil v rozhovoru pro Týdeník Echo. Rusesabagina má belgické občanství, od roku 1996 žil v exilu v USA a Belgii a kritizoval odtud rwandského prezidenta Paula Kagameho. Tvrdí, že byl do Rwandy unesen z Dubaje, aby mohl být postaven před soud. Ten jej v pondělí shledal vinným z terorismu.
Před pětadvaceti lety se odehrála genocida ve Rwandě. Je až neuvěřitelné, jak se svět od té doby změnil. Ta událost samozřejmě zůstává stejně strašná – během tří měsíců bylo zabito asi 800 000 příslušníků kmene Tutsiů, asi 80 procent. Za jeden z charakteristických rysů holocaustu se považuje, že zabíjení prováděl průmyslovým způsobem, ale mačety v rukou většinových Hutuů byly efektivnější než Cyklon B a plynové komory – Hutuové zabíjeli rychlejším tempem než nacisté.
Bývá označována za poslední genocidu ve 20. století, nejrychlejší genocidu vůbec či za nejhrůznější násilný čin co do počtu mrtvých po dnech. Při genocidě ve Rwandě, která vypukla z 6. na 7. dubna 1994 a skončila 18. července 1994, zmasakrovali hutuští extremisté za 100 dní na 800 000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů a asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout ze svých domovů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zřídil komisi, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při stodenní genocidě ve Rwandě. Od počátku masového vraždění menšinových Tutsiů příslušníky většinového kmene Hutuů uplyne v neděli 25 let. Zřízení komise v pátek Macron oznámil u příležitosti setkání s některými přeživšími rwandské genocidy i zástupci organizace, která jim pomáhá, uvedla agentura AFP.
Vláda v Bruselu řeší delikátní a současně paradoxní situaci. Bývalý major rwandské armády Bernard Ntuyahaga, který si v Belgii odpykal dvacetiletý trest vězení za spoluúčast na smrti deseti belgických vojáků OSN roku 1994 ve Rwandě, požádal v Belgii o azyl. Příbuzní zabitých vojáků jsou zděšeni a znechuceni. Také proto, že je nikdo o propuštění Ntuyahagy oficiálně neinformoval. Šance, že azyl od belgických úřadů dostane, je velmi malá, píší tamní média. Kam ale bývalý rwandský oficír z Belgie zamíří, bude mít zásadní dopad na jeho další osud.
Od doby, co tu za sto dní – s osvětimskou výkonností – povraždili nejméně 800 000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů, uplynulo necelé čtvrtstoletí. Minulý rok na rušné ulici Kicukiro Centre rwandského hlavního města Kigali došlo ke kurióznímu incidentu.
Podle počátečních výsledků se vítězem prezidentských voleb ve Rwandě nepřekvapivě stal úřadující prezident Paul Kagame. Ten funkci zastává již od roku 2000 a v klíčových vládních funkcích figuruje od roku 1994, kdy jeho Rwandská vlastenecká fronta (FPR), nyní vládnoucí a vše kontrolující strana, zarazila genocidu Tutsiů.
Ta slova znějí jako ozvěna z doby temna, kdy se bezuzdné zlo šířilo zemí a běsnící šílenství proměnilo sousedy ve vrahy svých sousedů. „… musíte drtit na prach, musíte hubit. Tito lidé jsou dobří jen k umírání. Dávám vám tento rozkaz, jděte!“
Hotelový manažer Paul Rusesabagina, protagonista známého filmu Hotel Rwanda, dokázal při běsnění genocidy v malé africké zemi v roce 1994 zachránit více než tisíc lidí.
