Radikalizace. Termín, který se v médiích a debatách na sociálních sítích začne skloňovat pokaždé, když dojde k podobnému útoku, jako bylo vraždění v mešitách v novozélandském městě Christchurch. Kdosi působil docela normálně, pak se radikalizoval a výsledkem byly desítky mrtvých. Snaha podobné hrůzné činy nějak vysvětlit je pochopitelná a v nějaké míře i užitečná.
Poslanec ODS Václav Klaus ml. obhajuje svůj výrok z úterý, v němž přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům EU k rozhodování o složení židovských transportů do nacistických táborů. Sice uznal, že byl jeho příměr příliš drakonický, ale zároveň si za něm stojí. „U 60 procent zákonů, co doručujeme českým občanům je míra naší suverenity nula,“ napsal na svůj Facebook.
Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František v pondělí oznámil, že archivy otevře 2. března 2020, informovala agentura Reuters. Zprávu už přivítalo izraelské ministerstvo zahraničí, památník Jad vašem či americký židovský výbor, podle něhož tento krok pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holokaustu.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička nepromluví na letošních pietních akcích ani v Lidicích, ani v Ležákách. Důvodem je podle Památníku Lidice, který je pořadatelem obou vzpomínek, Vodičkovo nevhodné vystupování a celková kontroverze, které podle památníku neodpovídají důstojnosti a vážnosti pietních aktů v Lidicích a v Ležákách. Památník Lidice to uvedl ve čtvrtečním prohlášení, které vzniklo podle mluvčího památníku Filipa Petličky po jednání se všemi zástupci spoluorganizátorů jak v Lidicích, tak v Ležákách.
Neznámý pachatel v noci na úterý zneuctil bezmála stovku hrobů na židovském hřbitově ve východofrancouzském městě Quatzenheim, ležícím nedaleko Štrasburku, informoval alsaský list Les Dernières Nouvelles d‘Alsace. Na hroby někdo žlutou a modrou barvou namaloval nápisy v němčině a hákové kříže. Alsasko v úterý navštíví i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Reportérka americké televize MSNBC se ve středu dopustila solidního přešlapu, když na kameru prohlásila, že židovské povstání ve varšavském ghettu z roku 1943 bylo vedené vůči „polskému a nacistickému režimu“. Kritika na sebe nenechala dlouho čekat, například polská ambasáda ve Spojených státech přispěchala s opravou, že povstání bylo „hrdinským činem“ namířenému čistě proti útlaku okupujícího Německa, které na území Polska vystavělo hned několik koncentračních táborů.
Soudě podle zpráv posledních měsíců a týdnů se nad klasickým automobilem stahují mraky. Švédská vláda zvažuje zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zákazy vjezdu pro „špinavé“ diesely avizovaly radnice v Paříži, Madridu, Kodani. První celoplošný zákaz pro „starší“ diesely platí od 1. ledna ve Stuttgartu. Souběžně s tím EU zásadně zpřísňuje limity pro emise CO2 u aut.
Ještě nedávno vysoký představitel německé Alternativy pro Německo (AfD), sasko-anhaltský zemský poslanec a kontroverzní politik André Poggenburg se po rozporech s jejím vedením rozhodl odejít ze strany a založit si své vlastní nacionální uskupení. Partaji s názvem Probuzení německých patriotů (Aufbruch deutscher Patrioten — Mitteldeutschland) přitom vybral jako logo modrou chrpu, jíž jako svůj symbol používali ve 30. letech minulého století rakouští nacisté. Chrpa se později v hnědém hnutí objevovala opakovaně.
Když začal Georges Keller s darováním obrazů Uměleckému muzeu v Bernu, nikdo o jeho pověsti nepochyboval. Respektovaný obchodník s uměním daroval muzeu od 50. let do své smrti v roce 1981 celkem 116 děl takových mistrů, jako byl Henri Matisse nebo Salvador Dalí. Před několika měsíci však pracovník muzea pověřený ověřováním původu uměleckých děl narazil na dokument spojující Kellera s Etiennem Bignouem, Francouzem, který je dnes považován za obchodníka s "horkým" uměním a který za okupace Paříže obchodoval s Němci.
Když se člověk začal kdysi trochu zajímat o Karla Čapka, tak ho jeho smrt, od které včera uplynulo osmdesát let, nepřestala nikdy mrzet. Zároveň je jisté, že předčasná smrt v 48 letech ho ušetřila před režimy, ve kterých by nemohl existovat a přežít, jak to ukázal osud jeho bratra Josefa. Každá smrt je smutná a jednou nutná, jenže smrt lidí, jako byl Karel Čapek, se nás nějak dotýká i dnes právě proto, že to byla křivda.
Polský prezident Andrzej Duda dnes znovu zdůraznil, že Polsko bude požadovat od Německa odškodnění za ztráty a škody způsobené za druhé světové války. Je to otázka pravdy a odpovědnosti, řekl podle agentury AFP Duda v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Bild. "Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou," řekl polský prezident. Odvolával se přitom na parlamentní zprávu, kterou podepsal i bývalý polský prezident Lech Kachyński. Podle ní za škody způsobené válkou v Polsku, zejména pak bombardování metropole Varšavy německými jednotkami, nebylo nikdy vyplaceno odškodnění.
Po Mnichovu ’38 následuje tak zvaná druhá republika, trvala krátce, od 1. října 1938 do 15. března 1939, to je 167 dní. Václav Černý popsal ve svých pamětech Křik koruny české oněch pět měsíců druhé republiky sugestivně takto: „Plavba vytřeštěných zavrženců, napěchovaných na rozbitý člunek bez plachet a spuštěný bez cíle na živé moře.“ Tato plavba nemohla skončit jinak než vpádem krvelačných pirátů na palubu a vřícením se do válečných proudů, i když je nutné vždy dodat, že hlavní příboj šel mimo.
Nizozemský odboj byl za druhé světové války převážně mužskou záležitostí, našly se však i výjimky. Freddie Oversteegenové bylo 14 let, když se poprvé zúčastnila protinacistické činnosti, třebaže se svými dlouhými černými vlasy spletenými do copů vypadala ještě mladší. Když na kole projížděla ulicemi Haarlemu západně od Amsterdamu se zbraněmi ukrytými v košíku, málokdo ji zastavil. Když lákala německé důstojníky na odlehlé místo, nikdo netušil, že se je chystá zlikvidovat. Oversteegenová zemřela letos 5. září, den před svými 93. narozeninami, píše Washington Post.
Němečtí hráči si nově mohou zahrát českou výukovou hru Attentat 1942, která přibližuje dobu protektorátu po atentátu na Reinharda Heydricha. Místní úřady ji doposud blokovaly kvůli zobrazování nepovolené nacistické symboliky, nedávno však v Německu došlo ke změně, která vydání titulu povoluje.
Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.
Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.
Štít ze 30. let 16. století byl až do druhé světové války na středočeském zámku Konopiště, odkud jej ukradli nacisté. Podle serveru tachles chtěli renesanční památku, kterou vyzdobil italský malíř Girolami di Tommaso da Treviso, vystavovat v Linci, kde chtěl muzeum vybudovat nacistický vůdce Adolf Hitler.
Bitva u Kursku, do které se v létě 1943 na obou stranách zapojily skoro dva miliony vojáků a tisíce tanků nebo samohybných děl, zůstává největším střetnutím obrněnců všech dob. Pro nacistické Německo představovala asi poslední naději na zvrat na východní frontě, očekávaný výsledek ale nepřinesla. Bitva, která po krátké předehře předchozího večera začala ráno 5. července 1943, totiž přes výrazné sovětské ztráty po 50 dnech bojů prakticky vyčerpala německé síly.
Polská vláda po měsících sveřepého boje přece jen ustoupila od záměru trestat až vězením každého, kdo užije termín polské koncentrační tábory nebo připíše polskému národu či státu odpovědnost za nacistické zločiny spáchané třetí říší.
Polský Sejm schválil návrh změn v kontroverzním zákoně, který dosud umožňoval trestat vězením za slova o spoluúčasti Polska na nacistických zločinech vůči Židům. Tresty vězení podle schválených změn tak v zákoně nebudou. Informují o tom tiskové agentury. Norma, kterou v únoru podepsal prezident, rozlítila Izrael i Spojené státy
Zatčením deseti stoupenců krajní pravice podezřelých z příprav útoků na muslimské obyvatele vyvrcholila v noci ze soboty na neděli rozsáhlá protiteroristická operace francouzských úřadů. V neděli o tom informovala agentura AFP, podle jejíchž zdrojů podezřelí tvořili záhadnou skupinu, která plánovala násilné činy
Angela Merkelová měla minulý týden projev, ze kterého, jak to tak bývá, byla vytržena půlvěta.
Šéf sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval „útoky“ českých politiků na kancléřku Angelu Merkelovou kvůli jejím slovům o tom, že pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění. Část českého establishmentu podle Posselta míří ke komunistické minulosti.
Nacistický „létající talíř“ zmizel z nabídky modelů německé firmy Revell, která ho vyráběla podle údajné legendární nacistické předlohy. Reaguje tak na kritiku, podle které kontroverzní produkt vytváří iluzi o nacistických schopnostech a technologii. Podle v současnosti známých informací ale tzv. Reichsflugscheiben nikdy neexistovaly, konstatuje server Stern.
Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ostře kritizovali slova německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední a východní Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Babiš v Olomouci novinářům řekl, že Merkelové výrok je absolutně nepřijatelný a jitří staré rány. Prezident Miloš Zeman s výrokem Merkelové "hluboce nesouhlasí", řekl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace.
Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce podle kancléřky Angely Merkelové neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury. Merkelová to řekla v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců.
Ikonická fotografie z 13. června 1936 zachycuje dav hajlujících dělníků při spuštění lodi Horst Wessel v Hamburku. Jen několik jedinců nemá na snímku zdviženou pravici. Jeden dělník však stojí s ostentativně zkříženýma rukama. Němka Irma Ecklerová tvrdí, že „ten, který nehajloval“, je její otec August Landmesser. Jeho pohnutý osud přiblížila ve své knize.
Éra nacistického Německa byla jen malou skvrnkou na jinak skvělé tisícileté historii země, pronesl spolupředseda krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland. Na sobotní tiskové konferenci v německém Seebachu hovořil k mladým členům strany o úspěšné minulosti země.
Symbolem vyvražďování Židů za druhé světové války se stal vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno 1,1 milionu lidských životů, převážně Židů. Několika málo vězňům se z Osvětimi podařilo uniknout, nejznámějším byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolfa Vrby), kteří jako jedni z prvních informovali svět o prožitých hrůzách.
