Nemělo cenu do Bruselu jezdit
Včera se v Bruselu sešlo 16 evropských státníků, aby zachraňovali politickou kariéru Angely Merkelové (tedy spíš to byl formát 15 + 1).
Včera se v Bruselu sešlo 16 evropských státníků, aby zachraňovali politickou kariéru Angely Merkelové (tedy spíš to byl formát 15 + 1).
Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky; kde takové řešení nebude možné, je na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států. Při odchodu z nedělního minisummitu v Bruselu, kterého se zúčastnila více než poloviny států EU, to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Česko se stejně jako zbylé státy visegrádské skupiny (V4) setkání neúčastnilo. Ve Středozemním moři mezitím už čtvrtý den pokračuje praktická blokáda lodě Lifeline s přibližně 230 migranty na palubě ze strany Itálie a Malty.
Evropská unie se pokouší najít řešení migrační otázky. Osmadvacet premiérů a prezidentů členských zemí se kvůli tomu sejde ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Ještě před tím se ale dnes odpoledne v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti některých států EU, aby diskutovali o migraci, padnout má znovu návrh na povinné kvóty. Nedělního minisummitu se nicméně neúčastní žádná ze zemí Visegrádské čtyřky, včetně Česka.
Designovaný premiér Andrej Babiš svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které vysvětloval, proč se nezúčastní minisummitu v Bruselu. Původně avizoval, že do Bruselu pojede, ale v Budapešti změnil názor. Zájem o účast na nedělní schůzce k migraci, projevilo zatím šestnáct premiérů či prezidentů zemí Evropské unie. Novinářům řekl, že žádný z visegrádských premiérů na minisummit nepojede. Babiš to vysvětlil tím, že by premiéři V4 s předpokládanými závěry schůzky nesouhlasili.
Evropská unie se za rakouského předsednictví soustředí hlavně na boj proti nelegální migraci, uvedl rakouský kancléř Sebastian Kurz po jednání se svými protějšky z visegrádské čtyřky (V4), premiéry Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, v Budapešti. „Jedině bezpečné vnější hranice udrží Evropu bez hranic,“ zdůraznil Kurz za zřetelného souhlasu partnerů. Rakousko převezme rotující předsednictví v EU od 1. července.
Žádný z premiérů visegrádské čtyřky (V4) nepojede do Bruselu na nedělní minisummit EU o migraci, uvedl český premiér Andrej Babiš po dnešním setkání se svými protějšky z Maďarska, Polska a Slovenska v Budapešti. Babiš tuto dohodu odůvodnil tím, že na schůzce budou „země přátelské migraci“ a s předpokládanými závěry schůzky by premiéři V4 nesouhlasili. O tom, že visegrádští premiéři nepojedou na minisummit, se před novináři zmínil také maďarský premiér Viktor Orbán
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v neděli v Bruselu zúčastní neformální schůzky šéfů států a vlád několika členských zemí Evropské unie na téma migrace a azylové politiky. Babiš to řekl novinářům před odletem do Budapešti na summit visegrádské skupiny (V4).
Bulharský premiér Bojko Borisov hodlá na summitu EU, který se koná v bulharské Sofii 16. a 17. května, naservírovat jeho účastníkům jídlo z bulharských hypermarketů. Jeho cílem je u nejvyšších činitelů EU prezentovat jaké potraviny mají Bulhaři k dispozici. Bulharsko je totiž jednou ze zemí, která kritizuje dvojí standard kvality implementovaným EU. Informace přinesl bulharský server Offnews.
Ministři zahraničních věcí z Evropské unie se sešli v pondělí v Lucemburku, aby odsouhlasili zprávu, která považuje používání chemických zbraní za nepřijatelné. Na summitu chyběl šéf české diplomacie Martin Stropnický, místo něj jel náměstek Ivo Šrámek. Stropnický v sobotu úder spojenců na Sýrii odsoudil. V neděli se za to dočkal kritiky od premiéra Andreje Babiše i prezidenta Miloše Zemana.
Český premiér Andrej Babiš nabídl Slovákům, že je bude zastupovat na nadcházejícím dvoudenním summitu v Bruselu. Informoval o tom český velvyslanec při EU Martin Povýšil. S odkazem na agenturu TASR informuje server aktuality.sk. Summit EU začíná ve čtvrtek a je plánován jako dvoudenní.
Přibližně do půl jedné ráno diskutovali v noci na pátek šéfové států a vlád států Evropské unie o migrační problematice. Při odchodu před novináři neskrývali, že pohledy zemí se liší především ve "vnitřním rozměru" migrační problematiky, tedy ohledně vzájemné solidarity mezi členskými státy. Při odchodu z jednání to uvedla například německá kancléřka Angela Merkelová.
Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek večer na summitu Evropské unie seznámila šéfy států a vlád ostatních zemí EU do větších podrobností s tím, co už před několika týdny zmiňovala při svém projevu v italské Florencii. Novinářům to po konci prvního dne jednání řekl nizozemský ministerský předseda Mark Rutte s tím, že nové návrhy nyní nezazněly. Sama Mayová jednání opustila, aniž s novináři promluvila.
Migrace je prvním tématem, kterým se ve čtvrtek v podvečer v Bruselu zabývají šéfové států a vlád zemí Evropské unie. Říjnový summit má ale na programu i digitální problematiku a večer – kromě vystoupení britské premiérky Theresy Mayové k brexitu – především otázku vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem.
Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
Krok za krokem a téma po tématu bude třeba podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska postupovat při změnách stávající podoby Evropské unie. Tusk dnes v Tallinnu po čtvrteční večeři, při níž vrcholní představitelé unie debatovali o budoucnosti evropské integrace, uvedl, že do dvou týdnů přijde s konkrétním pracovním plánem obsahujícím množství bodů, o nichž budou muset šéfové států a vlád členských zemí unie rozhodnout tento a příští rok.
Česko a Slovensko budou iniciovat svolání summitu, na kterém by se v říjnu v Bratislavě debatovalo o dvojí kvalitě potravin, ale i dalšího zboží na evropském trhu. Po pondělním jednání vlád obou zemí v Lednici na Břeclavsku to řekl novinářům slovenský premiér Robert Fico.
Výši škod vzniklých během demonstrací namířených proti nedávnému summit zemí G20 v severoněmeckém Hamburku odhadují německé pojišťovny až na 12 milionů eur (313 milionů Kč). Informovala o tom v úterý agentura DPA.
Slety nejvýznamnějších světových politiků, jakým byl právě skončivší summit nejvýznamnějších světových ekonomik G20 v německém Hamburku, jsou tradičně spíš společenským testem chemie mezi hlavami států než dějištěm zásadních rozhodnutí.
V Hamburku v sobotu skončil summit skupiny velkých světových ekonomik G20. Členské země se na něm přihlásily k volnému obchodu a 19 zemí se v závěrečném komuniké vyslovilo i pro rychlé naplnění klimatických cílů. S tím podle očekávání nesouhlasily Spojené státy, ostatní členové jejich odlišný postoj ale vzali na vědomí.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) v sobotu nebývale ostře kritizoval brutalitu a násilnosti levicových radikálů během summitu skupiny G20 v Hamburku. Odsuzující slova zvolili i další němečtí politici, objevují se také požadavky na odškodnění postižených. Dvojice sobotních demonstrací, kterých se dohromady účastní přes 20 000 lidí, se zatím obešla bez výtržností.
Za pouhé dva dny se změnil přístavní Hamburk v hromadu suti a zapálených barikád. Levicové bojůvky oblečené do značkových bund, které tak protestovaly proti schůzce světových lídrů, zranily na dvě stovky policistů a nezapomněly při tom rabovat v obchodech a ničit cizí auta. V sobotu summit končí, přesto policie očekává další velké demonstrace. Na poničené město se můžete podívat ve fotogalerii.
Vyjednávačům na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20 v Hamburku se podařilo najít cestu ke společnému závěrečnému prohlášení. S odvoláním na diplomaty z Evropské unie to v sobotu uvedla agentura Reuters, podle níž zbývá dořešit jednu otázku týkající se ochrany klimatu.
Násilnosti, které po celý den doprovázely summit skupiny G20 v Hamburku, neustávají ani v noci. Ve čtvrti St. Pauli se policie střetla s 500 demonstranty, kteří házeli kameny. Ve čtvrti Schanzenviertel jeden z policistů vystřelil varovně do vzduchu. Celkem od začátku násilných šarvátek ve čtvrtek večer utrpělo zranění 196 policistů, přesnější informace o počtu zraněných v řadách demonstrantů nejsou k dispozici; 83 lidí bylo zadrženo.
Protesty proti summitu G20 v Hamburku po krátkém uklidnění znovu nabírají na síle. Ve čtvrti Altona hoří několik aut, včetně těch policejních. Policisté hlásí i na dalších místech střety s demonstranty, kteří se snaží blokovat cestu delegací do místa jednání G20. Nad městem se v některých místech vznášel černý dým. Dopoledne navíc hamburští policisté požádali o další posily.