Americký prezident Donald Trump se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla. Novinářům to ve čtvrtek ve Washingtonu řekl bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Rusko na konci listopadu uvěznilo 24 Ukrajinců a zabavilo tři jejich lodě při ozbrojeném incidentu v Kerčském průlivu, který odděluje Černé a Azovské moře.
Ve známé salcburské opeře Felsenreitschule (bývalá Skalní jezdecká škola) začala večeře šéfů států a vlád Evropské unie. Politici budou v předvečer svého neformálního summitu hovořit hlavně o migraci a brexitu. Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk už odpoledne prohlásil, že by chtěl zklidnit napětí, které v posledních týdnech mezi státy EU migrační téma opět vyvolává. Není jisté, nakolik se mu to podaří, země jsou dál hluboce rozdělené v otázce reformy azylového systému a některým se příliš nelíbí poslední návrhy na posílení unijní pohraniční stráže.
Závěrečné komuniké z červencového summitu NATO v Bruselu, které deklarovalo jednotu aliance, bylo sepsáno ještě před zahájením schůzky a před příletem prezidenta USA Donalda Trumpa. Napsal to ve čtvrtek list The New York Times s odvoláním na evropské a americké diplomaty. Důvodem prý byla obava, že šéf Bílého domu vyvolá v Bruselu konfrontaci, která by závěry jednání mohla ohrozit.
Americký prezident Donald Trump by chtěl příští rusko-americký summit uspořádat až příští rok, až se zbaví zátěže vyšetřování údajného ruského vlivu na americké prezidentské volby. V prohlášení pro tisk to ve středu uvedl Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton. První oficiální summit Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se uskutečnil počátkem minulého týdne v Helsinkách.
Sledovat zpravodajství velkých médií je čím dál zoufalejší způsob trávení volného času. Člověk si před nějakou událostí začíná připadat jako záchranář před sesutým domem, i on musí nejdřív odstraňovat vrstvy suti, aby se vůbec dostal k základním faktům. Týká se to i tak velké události, jakou byl summit Trump–Putin 16. července v Helsinkách.
Ruský prezident Vladimir Putin při pondělní schůzce v Helsinkách svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi navrhl uspořádat referendum v separatisty ovládaných oblastech Donbasu, které by pomohlo vyřešit konflikt na východě Ukrajiny. Uvedla to dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dva zdroje obeznámené s Putinovým vystoupením před ruskými velvyslanci za zavřenými dveřmi. Trump prý žádal Putina, ať tento plán veřejně nerozhlásí, aby si jej mohl promyslet.
Americký prezident Donald Trump i přes kritiku zákonodárců a médií trvá na tom, že pondělní summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl velký úspěch. Již se také těší na druhou schůzku, její termín ale nezmínil. Jako vcelku úspěšný hodnotí helsinský summit také Putin, podle kterého se ale v USA jisté síly snaží skutečný výsledek snižovat. K první oficiální schůzce Trumpa s Putinem ve čtvrteks list The Washington Post napsal, že američtí vládní činitelé se stále marně snaží zjistit, co šéf Bílého domu vlastně v Helsinkách dohodl.
Co ještě včera bylo třeba hájit jako projev velice promyšlené taktiky, je dnes jen takové drobné přeřeknutí. A někdy nezbývá než se ztrapnit spolu s prezidentem.
Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump si v pondělí na summitu v Helsinkách slíbili obnovení spolupráce svých zemí, která je zatížena dlouhodobými spory, a stiskem ruky vyslali do světa signál o navázání přátelských kontaktů. Podle amerického prezidenta mrazivé rusko-americké vztahy jsou po dnešní schůzce minulostí. Konfrontace kolem údajného ruského vměšování do amerických voleb se nekonala a jakékoli kritice kontroverzních ruských kroků se Trump vyhnul, za což američtí politici šéfa Bílého domu kritizují.
Helsinky v pondělí hostí summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimírem Putinem. Šéf Bílého domu dorazil do hlavního města Finska už v neděli, Putin až den po něm. Začátek schůzky se musel posunout o několik desítek minut, protože letadlo ruského prezidenta v Helsinkách dosedlo se zpožděním. Vrcholné setkání vyvolává v USA i v západním světě kontroverze. O jednu se postaral i sám Trump, když prohlásil, že americko-ruské vztahy nikdy nebyly vzhledem k minulé politice USA horší.
Na neformálním summitu v rakouském Innsbrucku se probíraly důležité otázky ochrany vnějších hranic a důsledného boje proti pašeráctví lidí. Řešení migrace označil premiér Andrej Babiš jako jednu z hlavních priorit vlády, přesto Česká republika neměla vrcholného zástupce v podobě ministra vnitra. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček upřednostnil summit NATO, který se konal ve stejnou dobu a odcestoval na něj ve funkci ministra zahraničí. Do Innsbrucku tak odjel první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
Zastoupení Česka na vrcholném setkání NATO v Bruselu poznamenalo souběžné hlasování o důvěře druhé vládě Andreje Babiše. V první den summitu reprezentoval Česko prezident Miloš Zeman. Přijel až poté, co promluvil v české sněmovně. Premiér Andrej Babiš (ANO) a dvojjediný ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) do Bruselu dorazili až ve čtvrtek. Tedy poté, co byly zveřejněny hlavní závěry summitu. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu české armády Aleš Opata nepřijeli vůbec.
Americký prezident Donald Trump a jeho manželka Melania se zúčastnili večeře šéfů států a vlád 29 členských zemí Severoatlantické aliance, která se koná v Bruselu. Na večerní akci Trump přijel jen pár minut poté, co v tweetu opět zkritizoval své spojence za nedostatečné výdaje na obranu, poznamenala agentura AP. U večeře podle diplomatických zdrojů spojenci nabádali amerického prezidenta Trumpa, aby v pondělí v Helsinkách prezentoval při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem společný postoj celé aliance.
Summit Severoatlantické aliance, který ve středu začíná v Bruselu, má nabitý program. Šéfové států a vlád 29 členských států by měli potvrdit změny velitelské struktury, odsouhlasit spuštění výcvikové mise v Iráku či oznámit začátek rozhovorů o vstupu Makedonie, zřejmě někdy v příštím roce. Především ale budou opět ujišťovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Evropa skutečně bude víc investovat do své vlastní obrany.
Evropští spojenci budou dnes na summitu NATO dokazovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Evropa nese a zvyšuje svůj díl nákladů na společnou bezpečnost a že spolupráce má stále význam i pro USA. Podle českého velvyslance při NATO je Trumpem užívaný pojem „černí pasažéři“ v NATO zkratka a zjednodušení složitější otázky. V rozhovoru pro deník Echo24 také vysvětluje, proč ČR na rozdíl od jiných spojenců nedostala Trumpův dopis, v němž vyčetl nízké výdaje na obranu. „Dodali jsme podrobný harmonogram, který se týká jak navyšování, tak desetiletého plánu pro modernizaci vyzbrojování. Zároveň měla ČR vždy poměrně vysoké zastoupení v různých operacích a misích,“ řekl Šedivý pro Echo24.
Ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček naráží na první problém ve své rozdvojené roli. Kvůli svému rozhodnutí vést najednou dvě ministerstva si musí vybírat, který summit upřednostní. Ve čtvrtek se vydá společně s premiérem Andrejem Babišem na summit Severoatlantické aliance v Bruselu. Vynechá tak neformální summit ministrů vnitra v rakouském Innsbruku.
Státy Evropské unie budou mít možnost zřídit na svém území střediska, v nichž bude možné rychle určit, který migrant zachráněný ve Středozemním moři má nárok na azyl v EU a kdo má být vrácen zpět do země původu. Od Itálie, která nese hlavní migrační zátěž, budou země do těchto center migranty přebírat dobrovolně. Unie také bude pracovat na konceptu středisek mimo Evropu, nejspíš v severní Africe; také kam by měli být na moři zachránění migranti převáženi a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi rychle rozhodováno, kdo může mít nárok na azyl.
Včera v Bruselu začal summit tentokrát mnohem důležitější, než unijní summity obvykle bývají.
Rusko a Spojené státy se dohodly na uspořádání schůzky svých prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Oznámil to ve středu Putinův poradce Jurij Ušakov, podle něhož podrobnosti oznámí ve čtvrtek ve svých prohlášeních Kreml a Bílý dům. Trump však již dnes naznačil, že summit by se mohl odehrát v Helsinkách po červencovém vrcholném zasedání Severoatlantické aliance.
Včera se v Bruselu sešlo 16 evropských státníků, aby zachraňovali politickou kariéru Angely Merkelové (tedy spíš to byl formát 15 + 1).
Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky; kde takové řešení nebude možné, je na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států. Při odchodu z nedělního minisummitu v Bruselu, kterého se zúčastnila více než poloviny států EU, to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Česko se stejně jako zbylé státy visegrádské skupiny (V4) setkání neúčastnilo. Ve Středozemním moři mezitím už čtvrtý den pokračuje praktická blokáda lodě Lifeline s přibližně 230 migranty na palubě ze strany Itálie a Malty.
Evropská unie se pokouší najít řešení migrační otázky. Osmadvacet premiérů a prezidentů členských zemí se kvůli tomu sejde ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Ještě před tím se ale dnes odpoledne v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti některých států EU, aby diskutovali o migraci, padnout má znovu návrh na povinné kvóty. Nedělního minisummitu se nicméně neúčastní žádná ze zemí Visegrádské čtyřky, včetně Česka.
Designovaný premiér Andrej Babiš svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které vysvětloval, proč se nezúčastní minisummitu v Bruselu. Původně avizoval, že do Bruselu pojede, ale v Budapešti změnil názor. Zájem o účast na nedělní schůzce k migraci, projevilo zatím šestnáct premiérů či prezidentů zemí Evropské unie. Novinářům řekl, že žádný z visegrádských premiérů na minisummit nepojede. Babiš to vysvětlil tím, že by premiéři V4 s předpokládanými závěry schůzky nesouhlasili.
Evropská unie se za rakouského předsednictví soustředí hlavně na boj proti nelegální migraci, uvedl rakouský kancléř Sebastian Kurz po jednání se svými protějšky z visegrádské čtyřky (V4), premiéry Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, v Budapešti. „Jedině bezpečné vnější hranice udrží Evropu bez hranic,“ zdůraznil Kurz za zřetelného souhlasu partnerů. Rakousko převezme rotující předsednictví v EU od 1. července.
Žádný z premiérů visegrádské čtyřky (V4) nepojede do Bruselu na nedělní minisummit EU o migraci, uvedl český premiér Andrej Babiš po dnešním setkání se svými protějšky z Maďarska, Polska a Slovenska v Budapešti. Babiš tuto dohodu odůvodnil tím, že na schůzce budou „země přátelské migraci“ a s předpokládanými závěry schůzky by premiéři V4 nesouhlasili. O tom, že visegrádští premiéři nepojedou na minisummit, se před novináři zmínil také maďarský premiér Viktor Orbán
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v neděli v Bruselu zúčastní neformální schůzky šéfů států a vlád několika členských zemí Evropské unie na téma migrace a azylové politiky. Babiš to řekl novinářům před odletem do Budapešti na summit visegrádské skupiny (V4).
Bulharský premiér Bojko Borisov hodlá na summitu EU, který se koná v bulharské Sofii 16. a 17. května, naservírovat jeho účastníkům jídlo z bulharských hypermarketů. Jeho cílem je u nejvyšších činitelů EU prezentovat jaké potraviny mají Bulhaři k dispozici. Bulharsko je totiž jednou ze zemí, která kritizuje dvojí standard kvality implementovaným EU. Informace přinesl bulharský server Offnews.
Ministři zahraničních věcí z Evropské unie se sešli v pondělí v Lucemburku, aby odsouhlasili zprávu, která považuje používání chemických zbraní za nepřijatelné. Na summitu chyběl šéf české diplomacie Martin Stropnický, místo něj jel náměstek Ivo Šrámek. Stropnický v sobotu úder spojenců na Sýrii odsoudil. V neděli se za to dočkal kritiky od premiéra Andreje Babiše i prezidenta Miloše Zemana.
Český premiér Andrej Babiš nabídl Slovákům, že je bude zastupovat na nadcházejícím dvoudenním summitu v Bruselu. Informoval o tom český velvyslanec při EU Martin Povýšil. S odkazem na agenturu TASR informuje server aktuality.sk. Summit EU začíná ve čtvrtek a je plánován jako dvoudenní.
Přibližně do půl jedné ráno diskutovali v noci na pátek šéfové států a vlád států Evropské unie o migrační problematice. Při odchodu před novináři neskrývali, že pohledy zemí se liší především ve "vnitřním rozměru" migrační problematiky, tedy ohledně vzájemné solidarity mezi členskými státy. Při odchodu z jednání to uvedla například německá kancléřka Angela Merkelová.
