ministra dohání násobná funkce

Jeden Hamáček, dva summity. Ministr na jednání o migraci neměl čas

ministra dohání násobná funkce
Jeden Hamáček, dva summity. Ministr na jednání o migraci neměl čas

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Na neformálním summitu v rakouském Innsbrucku se probíraly důležité otázky ochrany vnějších hranic a důsledného boje proti pašeráctví lidí. Řešení migrace označil premiér Andrej Babiš jako jednu z hlavních priorit vlády, přesto Česká republika neměla vrcholného zástupce v podobě ministra vnitra. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček upřednostnil summit NATO, který se konal ve stejnou dobu a odcestoval na něj ve funkci ministra zahraničí. Do Innsbrucku tak odjel první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.

Ostatní ministři se na summitu shodli na důsledné ochraně vnějších hranic Evropské unie a na posílení spolupráce se třetími zeměmi. Cílem summitu pak bylo opatření zastavit nelegální migraci do celé Evropy. Ještě před začátkem summitu spolu jednali ministři vnitra Rakouska, Německa a Itálie, kteří chtějí vytvořit „koalici aktivních“. Ta bude mít za úkol snížit počet migrantů přicházející na starý kontinent.

Ministr vnitra Jan Hamáček se však summitu nezúčastnil. Po středečním hlasování o důvěře vlády odjel s předsedou vlády Andrejem Babišem do Bruselu, kde se konal summit NATO. Hamáček tam vystupoval v roli ministra zahraničí, kterou musel vzít poté, co prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat Miroslava Pocheho do čela diplomacie. Předseda sociální demokracie si tak musel vybrat, který summit upřednostní.

Na neformální setkání ministrů vnitra tak odcestoval první náměstek Jiří Nováček. „Ministr vnitra Jan Hamáček se jako ministr pověřený řízením ministerstva zahraničních věci zúčastnil summitu NATO společně s premiérem Andrejem Babišem. Na neformálním zasedání ministrů vnitra EU, které se ve stejném termínu uskutečnilo v Rakousku, zastoupil pana ministra náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jiří Nováček. Jedná se o standardní postup v případě kolize dvou významných událostí. Na podobných summitech ministrů vnitra je navíc dost častým jevem, že ministři jsou zastupováni svými náměstky,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra Marika Vitnerová.

Slovenská ministryně vnitra Denisa Saková se však neformálního summitu zúčastnila a také na něm vystoupila. „Jestli nastoupení do lodi bude znamenat vstupenku do Evropy, nebude méně mrtvých, ani méně nelegálních vstupů,“ řekla Denisa Saková. Zdůraznila, že příčiny nelegální migraci by se měly řešit v zemích, odkud pocházejí migranti.

Působení agentury Frontex by pak dle ministryně mělo pomoci při ochraně vnější hranice Evropské unie. „Frontex má být tím nástrojem, který zabrání destabilizaci celého Schengenu, když někde dojde k situaci, kterou členský stát nezvládl,“ řekla Denisa Saková.

Ochranu vnějších hranic považuje za důležitou i Česká republika. „Ochrana hranic, návratová politika a vytváření krizi odolného systému na úrovni Evropské unie se bez řádné spolupráce s našimi partnery zkrátka neobejdou. Musíme africké státy motivovat, bez dohody s africkými zeměmi se středomořská trasa neuzavře,“ řekl první náměstek ministerstva vnitra Jiří Nováček.

Podle ministerstva vnitra členské státy jednaly i o posílení pozice pohraniční a pobřežní stráže zejména ve vztahu k třetím státům a její aktivní pomoc při návratech.

Summit v předsednické zemi

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci je složená z ministrů spravedlnosti a vnitra členských států EU, podle webu ministerstva vnitra zasedá obvykle čtyřikrát za předsednictví v Bruselu nebo v Lucemburku, jednou během každého předsednictví se koná také neformální jednání v předsednické zemi, kterou je nyní právě Rakousko. Podle tématu, které se projednává, se jednání účastní ministři spravedlnosti nebo vnitra.

Zasedání nejvyšších představitelů států a vlád zemí NATO v Bruselu se bude zabývat aktuálními bezpečnostními výzvami, včetně vztahů s Ruskem, sdílením obranných výdajů, modernizací a reformou velitelské struktury NATO i jejím dalším rozšiřováním. Šéfové vlád a prezidenti proberou také pomoc partnerům aliance v budování obranných kapacit pro boj proti terorismu.