Summit NATO

Vztahy NATO a Ruska? Nejchladnější od konce studené války, říká velvyslanec Šedivý

Summit NATO
Vztahy NATO a Ruska? Nejchladnější od konce studené války, říká velvyslanec Šedivý

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Evropští spojenci budou dnes na summitu NATO dokazovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Evropa nese a zvyšuje svůj díl nákladů na společnou bezpečnost a že spolupráce má stále význam i pro USA. Podle českého velvyslance při NATO je Trumpem užívaný pojem „černí pasažéři“ v NATO zkratka a zjednodušení složitější otázky. V rozhovoru pro deník Echo24 také vysvětluje, proč ČR na rozdíl od jiných spojenců nedostala Trumpův dopis, v němž vyčetl nízké výdaje na obranu. „Dodali jsme podrobný harmonogram, který se týká jak navyšování, tak desetiletého plánu pro modernizaci vyzbrojování. Zároveň měla ČR vždy poměrně vysoké zastoupení v různých operacích a misích,“ řekl Šedivý pro Echo24.

Ve středu začíná summit NATO. Krátce poté se plánuje schůzka prezidentů USA Donalda Trumpa a Ruska Vladimira Putina. Není to nevhodně načasované? Nemělo by to být naopak? Na summitu to může vyvolat určitou nejistotu. 

Já myslím, že to je správné, že se Trump s Putinem setkává až po summitu. Summit přinese velice jasnou kontinuitu politiky aliance vůči Rusku. Bude to myslím i silný projev jednoty NATO i solidarity s partnery, jako je třeba Ukrajina a Gruzie, v jejich nesnadných vztazích s Ruskem. 

Co dalšího má ze summitu vyplynout?

Je důležitý z toho důvodu, že je to třetí schůzka na nejvyšší úrovni od událostí na Ukrajině, od anexe Krymu na jaře 2014 a od počátku agresivních aktivit Ruska na východě Ukrajiny. To byl moment, který do značné míry alianci stimuloval k adaptaci a odpovědi na nové podmínky. Nebylo to jen Rusko. Od roku 2014 se odehrával nárůst takzvaného Islámského státu a s tím související destabilizace v oblasti severní Afriky a Středního Východu a migrační vlna. Prostředí se v posledních čtyřech letech velice změnilo. Aliance na to reagovala a reaguje. Tento summit bude do značné míry konsolidační. Řadu reakcí, které vznikaly ad hoc, summit zasadí do jednotné politiky. Dále budou schválena dvě nová alianční velitelství. Jedno v Norfolku v USA a jedno v Německu v Ulmu. Dalším důležitým momentem je spolupráce s Evropskou unií. V úterý byla podepsána společná deklarace o další spolupráci.  To je průlom, ještě donedávna neexistovala žádná spolupráce mezi NATO a EU, dnes existuje v řadě oblastí. Summit také zahájí výcvikovou misi v Iráku a rozšíří činnost v Jordánsku.

Donald Trump rozeslal před pár dny různým členům NATO dopis, v němž kritizoval nízké armádní výdaje. Proč dopis nedostala ČR?

Dopis rozeslal prezident Trump těm spojencům, kteří z pohledu jeho očekávání ne zcela naplňují ta kýžená dvě procenta z HDP. Ale především jsou adresáti ti, kteří neodevzdali včas národní plány na dosažení dvou procent HDP a z toho 20 procent na investice do modernizace do roku 2024. ČR tento plán navyšování odevzdala, byl evidentně shledán věrohodným. 

Čili to, co nás odlišuje od adresátů, je závazek zvyšovat výdaje na obranu?

Nejen. Dodali jsme podrobný harmonogram, který se týká jak navyšování, tak desetiletého plánu pro modernizaci vyzbrojování. Zároveň měla ČR vždy poměrně vysoké zastoupení v různých operacích a misích.

Jsou Trumpovy výtky „černým pasažérům“  podle vás oprávněné?

Byl bych velice opatrný s používáním slov černý pasažér v Severoatlantické alianci. Dokonce bych řekl, že žádné černé pasažéry, ve smyslu toho, kdo se jen veze a neplatí, nemáme. Trumpovu terminologii komentovat nechci. Myslím ale, že je to zkratka a zjednodušení otázky, která je složitější a nuancovanější. 

Jak se na tuto Trumpovu terminologii spojenci tváří?

Pokud jsem měl možnost se o této věci bavit s některými kolegy z daných států, berou to jako fakt. Berou to pragmaticky i s tím, že někteří z adresátů dopisu mají příspěvek do NATO velice kvalitní.

‚Zeman mandát schválený vládou vždy respektoval‘

Vztahy NATO a Ruska se během let hodně proměňovaly. Jaké jsou dnes?

Jsou nejchladnější od konce studené války. Od začátku devadesátých let se aliance snažila o nadstandardní partnerský vztah s Ruskem. Stále to je v platné strategické koncepci. To se z různých důvodů nepodařilo, klíčový byl rok 2014. V reakci na anexi Krymu aliance přerušila veškerou praktickou spolupráci. Nicméně musíme se snažit udržovat politický dialog, ten probíhá v rámci rady Rusko-NATO.

Jak je v NATO v kontextu chladných vztahů s Ruskem vnímán vstřícný postoj českého prezidenta Miloše Zemana k Rusku a Číně?

Aliance nemá definovanou politiku k Číně. A co se týče Ruska, pan prezident se svými názory, které mohou být někdy odlišné od mainstreamu, netají. Vždy klade větší důraz na dialog.  Dnešní summit je jeho čtvrtým summitem. Zároveň ale vždy držel linii české zahraniční politiky. Svůj mandát schválený vládou vždy respektoval.

Generál Petr Pavel nedávno odešel z pozice předsedy Vojenského výboru NATO. Jak jeho působení hodnotíte?

Pro prestiž České republiky bylo jeho působení obrovský přínos. Právě v tom období, které jsem popsal, charakteristické mnohými změnami. Byl velice věcný, pragmatický, rozhodný a zanechal ten nejlepší dojem.

Jiří Šedivý je od roku 2012 mimořádným a zplnomocněným velvyslancem a stálým představitelem České republiky při NATO. Vystudoval katedru válečných studií King‘s College v Londýně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Působil mimo jiné jako náměstek ministra obrany a ministr obrany v první vládě Mirka Topolánka.