Vztahy mezi Norskem a Švédskem jsou většinou příkladem dobrého soužití. Obě země spolu naposledy válčily v roce 1814, a jejich současné vztahy jsou prakticky bezkonfliktní. Dokud do nich nevstoupí sobi. Pro obyvatele Střední Evropy neobvyklý spor ve kterém se míchá rozdílný přístup ke zvířatům, tradice a obživa místních Sámů, se přesunul mezi diplomaty a zatím nedospěl k přijatelnému řešení. O sobí roztržce informoval zpravodajský server Quartz.
Nová evropská pravidla mají být odpovědí na aféru Dieselgate, kterou odstartovala automobilka Volkswagen obcházením emisních testů. Evropská komise si chce pohlídat, zda nedochází k překračování emisí. Nově bude moci od roku 2020 iniciovat stažení vozidel z trhu v jednotlivých členských státech v Evropské unii. Nová pravidla se budou týkat i vozidel, která se do provozu dostanou po roce 2020.
Kůrovcová kalamita se stále šíří. Zřejmě bude největší v novodobé historii českého lesnictví. Zástupci měst a obcí, které vlastní necelou pětinu lesů v zemi, požadují od státu větší úsilí v boji s kůrovcem. Víc by se dle nich měli snažit kalamitu řešit i soukromí vlastníci lesů. Kůrovce budou probírat po návrhu Pirátů i poslanci.
Nejen místní indiánské obyvatelstvo, ale pravděpodobně i celá psí populace, která obývala Ameriku před příchodem Evropanů, se stala obětí kolonizace. Vyplývá to z výzkumu, při němž mezinárodní tým vědců zkoumal DNA starověkých a moderních amerických psů, informuje list The New York Times. Před tím, než Evropané začali před zhruba pěti sty lety kolonizovat Severní a Jižní Ameriku, zde lidé žili po tisíce let.
Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejich studii publikoval mezinárodní časopis Conservation Letters a vyplývá z něj, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé. Na závěr studie upozornila v tiskové zprávě Česká společnost ornitologická (ČSO)
Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vytvořili systém, který je schopný z fotografií poznat houby a rostliny. Uspěli s ním na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018. Podle pondělní tiskové zprávy univerzity jejich systém dokonce předčil většinu lidských odborníků.
Do Krkonoš se pravděpodobně po více než 200 letech vrátil medvěd. Informace o jeho výskytu pochází od turisty, který informoval policii, že viděl na polském území Krkonoš medvědici se třemi mláďaty. Informaci médiím potvrdil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný i mluvčí polské strany Michal Makowski.
Zní to jako zápletka Jurského parku. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařil fantastický úlovek. Při vykopávkách v Barmě narazil na jantar se zachovalými pozůstatky prehistorické žáby z doby před 99 miliony lety. Zkamenělina poskytuje dosud nejranější důkaz o tom, že žáby obývaly vlhké tropické lesy v období křídy. Informace o nálezu tým zveřejnil prostřednictvím prestižního vědeckého časopisu Nature.
Všichni jsme už viděli šílené záběry mohutného proudu plastických odpadků valících se korytem nějakých exotických destinací.
Od vrcholu kůrovcové kalamity na Šumavě nás dělí už skoro dvacet let a od ničivého orkánu Kyrill víc jak deset let. Stále ještě máme v paměti „boj o les“. Spory o bezzásahové zóny se sice zmírnily, ale dosud neutichly.
Mezinárodní tým výzkumníků přišel se zjištěním, že většina nejstarších a největších baobabů, prastarých afrických stromů, v posledních 12 letech umírá. Z umírání těchto afrických ikon vědci podezřívají klimatické změny, důkazy však nemají.
Ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec považuje kůrovcovou kalamitu za nejhorší od dob Marie Terezie. Přesto se spolu s ministrem zemědělství Jiřím Milkem dohodl, že nevyhlásí kalamitní stav. V polovině května Milek prohlásil, že by vláda měla vyhlásit nouzový stav, který by umožnil různé legislativní výjimky, které těžbu kůrovcem napadeného dřeva zefektivní. Největší problém pak vidí Brabec v pomalém udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska. Dle ministra jich chybí na šest tisíc.
Královská botanická zahrada v Kew na předměstí Londýna po pětileté renovaci znovu otevře svůj rozsáhlý skleník. Oprava za 41 milionů liber (1,2 miliardy Kč) umožní veřejnosti prohlédnout si zhruba 10 000 rostlin pocházejících z mírného klimatického pásma z celého světa.
V Česku se od počátku února téměř nepřetržitě prohlubuje srážkový deficit. Letošní průměrný úhrn srážek je nyní už více než 60 milimetrů pod dlouhodobě běžným množstvím. Srážkově normální byl v letošním roce jen leden, v dalších třech měsících bylo množství srážek ve srovnání s normálem za období 1981 až 2010 podprůměrné. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nečekaný obrat nastal na Praze 3. Po vlně kritiky, která se strhla po zákazu starostky pražské části Vladislavy Hujové (TOP 09) ohledně sázení květin u kmenů stromů, je vše jinak. Sázení květin bude u vytipovaných stromů nejen povoleno, ale dokonce se bude soutěžit o nejlepší zahrádku. Starostka sama to uvedla na svém facebookovém účtu.
Nejméně 77 mrtvých a 143 zraněných si vyžádala písečná bouře, která v noci na čtvrtek zasáhla sever Indie. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle nich existují obavy, že bilance dále poroste.
Koncem února nastala taková zima, že evropské zoologické zahrady musely přesunout většinu zvířat včetně tučňáků do vyhřívaných pavilonů. Na severním pólu dokonce několik dní panovaly vyšší teploty než v Praze či Londýně, a to v prostředí polární noci, kdy slunce vyjde až v březnu. Koho by to neznepokojilo? Co to může znamenat pro budoucnost?
Nejdřív jsem si myslel, že je to cvok. Ve vlaku Tatranské elektrické železnice z Popradu do Starého Smokovce pobíhal starší muž v bílém tričku od jednoho okna k druhému a fotil ostošest. Neměl digitál, ale starý fotoaparát na filmy – ty během dvaceti minut cesty spotřeboval asi čtyři. Cívky s nimi mu padaly na zem a on je střídavě sbíral a zase fotil a u toho se chytal za hlavu a něco si mumlal a kroutil hlavou, jako že tomu nemůže uvěřit, že taková krása snad ani nemůže existovat.
Ve Švédsku v úterý začala lovecká sezóna vlků, informovala agentura AFP. Obránci zvířat povolení lovit tyto psovité šelmy napadají u správních soudů pravidelně od roku 2009, kdy byl lov vlků po více než půlstoletí zákazu znovu povolen.
Máme tu další fake news, ale není ani z Ruska, ani od okamurovců.
Rok 2017 si zřejmě vyslouží nelichotivý rekord. Letos zemřelo při konfliktech s těžařskými, dřevorubeckými či zemědělskými společnostmi a pytláckými gangy přes 150 ochránců přírody. Co do počtu obětí může jít o nejhorší rok vůbec, informuje britský server The Guardian s odkazem na statistiky organizace Global Witness.
Ničivé záplavy a vichřice provázející hurikán Irma zdevastovaly značnou část Floridy, kde jsou po bouři bez proudu 4,5 milionu domácností a podniků. Úřady nařídily evakuaci 6,5 milionu osob, zatím byla ohlášena smrt tří lidí. Prezident USA Donald Trump vyhlásil na Floridě stav přírodní katastrofy, což obyvatelům umožňuje žádat o federální pomoc.
Ledovce ve Švýcarsku už vzhledem ke vzrůstající teplotě nelze podle expertů zachránit. Dokonce při maximálním úsilí o omezení emisí CO², kdyby od zítřka nebyly produkovány žádné skleníkové plyny, roztaje v této alpské zemi do roku 2100 až 90 procent ledové masy. Listu Tages Anzeiger to řekl glaciolog Matthias Huss z ETH Zürich (Spolková vysoká technická škola v Curychu).
Ruský prezident Vladimir Putin se ani v 64 letech nevzdává role drsného dobrodruha. Během nynější dovolené na jihu Sibiře vyrazil podle Kremlu na ryby - nikoli však s rybářským prutem a plechovkou červů, ale s potápěčskými brýlemi a harpunou.
Katastrofy způsobené extrémními projevy počasí by mohly ke konci století každý rok postihovat dvě třetiny Evropanů. Záplavy, sucha, lesní požáry, bouře a vlny extrémních mrazů a veder tak mohou v období mezi lety 2071 až 2100 každoročně zabíjet 81.000 až 240.000 lidí. Varovná čísla zveřejnilo společné výzkumné centrum Evropské komise v italském městě Ispra.
Evropská komise přidala do seznamu nepůvodních invazivních druhů nově dalších devět rostlin a tři živočichy, mezi nimi ondatru a bolševník, řekla ve středu za ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová. Tyto druhy se nemají hromadně likvidovat, pouze ve volné přírodě omezovat. Jak omezení budou vypadat, si každý stát určuje sám.
Stát nařídil intenzivní lov divočáků na celém území ČR. V nárazové oblasti kolem Zlínska se budou moci používat zatím zakázané techniky lovu. V okrese Zlín, kde se vyskytl africký mor prasat, se divoká prasata nadále nesmí lovit ani přikrmovat. V budoucnu to bude možné, za splnění podmínek v plánu na vymýcení choroby. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opatření stát nařídil kvůli zabránění šíření afrického moru prasat.
Vědci pracující s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC), který je nejvýkonnějším na světě, ve čtvrteks ohlásili nález nové subatomární částice, od níž si slibují lepší pochopení soudržnosti hmoty. Nově zjištěnou částicí, která se sice teoreticky předpokládala, nikdy však nebyla spatřena, je typ baryonu.
Českomoravská myslivecká jednota považuje situaci ohledně afrického moru za kritickou, rozšíření nemoci mezi divokými prasaty by mělo katastrofální dopad na populaci divočáků. Vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Státní veterinární správa (SVS) zároveň zakázala v okolí nalezených uhynulých divočáků lov.
