Bývalý rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu (1918 až 1989) si rád hrál na lovce medvědů. Po pádu komunismu se zvířata stala turistickou a fotografickou atrakcí. Mezitím už ale často přicházejí i do míst, kde žijí lidé a nahánějí jim strach. V jednom z aktuálních případů došlo v noci na silnici ke srážce mezi osobním autem a asi dvouletým medvědem hnědým. Vůz má zohýbané plechy, řidič vyvázl, naštěstí, bez zranění, píše německý list Die Welt. Stalo se v Sedmihradsku (Transylvánii), tedy oblasti, jež má nejpočetnější medvědí populaci v Evropě - když pomineme obrovské Rusko.

Kolik medvědů v Rumunsku žije, nikdo přesně neví. Čerstvé odhady hovoří o sedmi až sedmi a půl tisících zvířat, jež se potulují lesy Karpat. Že jich je ještě stále tak moc, souvisí i s komunistickou historií země. Už zmíněný prezident Ceaușescu pořádal s ústředním výborem strany poměrně často hony, na nichž byl jako nejcennější trofej vyhrazen největší medvědí exemplář právě jemu. Honů se občas účastnili také přední soudruzi ze spřátelených socialistických zemí včetně Československa. Roku 2016 byl ale lov na medvědy zakázán, třebaže jejich počet se stále zvětšoval.

A to tak moc, že začali být stále větším problémem. A nejsou to jen dopravní nehody, které svědčí o tom, že těmto dravcům se v lesích na jihovýchodě Evropy dobře daří a úspěšně se množí. O ne právě přátelských setkáních s nimi hovoří nejčastěji zemědělci. Jedním z nich je Attila Zsido. Nedávno ho vzbudil jeden z jeho zaměstnanců. Prasata prý byla velmi neklidná. Když se oba muži šli podívat, co se děje, našli za stájí medvěda, který právě trhal dvoumetrákovou svini. Předtím zabil a sežral dvě její selata. 

Jen na jaře letošního roku způsobili medvědi v malé, převážně Maďary obývané župě Háromszék (Covasna) následující škody: zničili 10 včelích úlů, roztrhali 62 ovcí, šest krav, dvě kozy a jednoho koně. Opakovaně dochází k nebezpečným setkáním mezi medvědem a člověkem. jako třeba 26. června na okraji Sfântu Gheorghe, metropole zmíněné župy, kde dva trénující běžci jen tak tak unikli spárům útočícího medvěda. Údajně se má v takových okamžicích pískat, to prý zvíře zaplaší. V případě běžců ale tato rada nikterak nepomohla. Stěží se už před medvědy v poslední době spasily desítky lidí, nejednou při tom utrpěli zranění. 

Nebezpečnými dravci se opakovaně zabývá i politika. Místní úřady chtějí po centrální vládě řešení medvědího problému už dlouho. Dosud se ale nestalo nic. Proti medvědí pohromě demonstrovalo letos v červnu v Bukurešti pět stovek starostů a zástupců loveckých a rolnických sdružení. Výsledek? Od té doby mohlo být v zemi zastřeleno 175 medvědů. Fakticky to bylo ale méně, maďarský týdeník Heti Válasz odhaduje počet skolených zvířat na 145. Navíc není ani jasné, kolik medvědů bylo zastřeleno v oblastech, kde představují vážné nebezpečí.  

Regionální správa požaduje odstranit především deset až dvanáct nejvíce problémových medvědů. Tedy těch, kteří se naučili hledat potravu v blízkosti lidských sídlišť. Na jedné straně huňáči nenacházejí ve svých revírech dost kořisti, na straně druhé jsou oblasti, kde medvědy cíleně krmí, aby přilákali turisty. Používají k tomu kukuřici, která je primárně určena pro divoká prasata a vysokou, ale někde až 80 procent tohoto krmiva spořádají právě medvědi.

Atrakcí zůstávají ale medvědi na každý pád. Turisty, kteří je chtějí fotografovat, doprovází místní ochránce se zbraní. To má za následek prudké debaty. Přináší medvědí turistika více užitku, anebo více škod v podobě zničených včelínů a roztrhaných domácích zvířat? K tomu přistupuje i skutečnost, že mnoho místních obyvatel se už ze strachu sotva odváží opouštět své domovy.

Zůstává ještě otázka, kdo má vybrat a zlikvidovat medvědy, jejichž odstřel úřady povolily. Zdá se, že vláda uvažuje o policii, zatímco k odstřelu se hlásí hlavně lovecké svazy, přičemž argumentují svou odbornou kompetencí. Tady však hrají roli i jejich vlastní zájmy. Takoví zahraniční lovci jsou připravení zaplatit za skolení medvěda vysoké sumy.