VZÁCNÁ SBÍRKA ROSTLIN

Největší skleník a v něm nejosamělejší rostlina světa

VZÁCNÁ SBÍRKA ROSTLIN
Největší skleník a v něm nejosamělejší rostlina světa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Královská botanická zahrada v Kew na předměstí Londýna po pětileté renovaci znovu otevře svůj rozsáhlý skleník. Oprava za 41 milionů liber (1,2 miliardy Kč) umožní veřejnosti prohlédnout si zhruba 10 000 rostlin pocházejících z mírného klimatického pásma z celého světa.

Některé části stavby byly rozebrány až na kostru a zmodernizovány. K nátěrům bylo zapotřebí přes 5200 litrů barvy a vyměnit bylo nutné 15 000 skleněných tabulek.

Rostliny jsou roztříděny podle místa svého původu. Pocházejí z pásem, kde nejsou v přírodě vystaveny mrazu. Některé jsou mimořádné vzácné nebo velmi ohrožené a jejich pěstování v botanické zahradě je jediná možnost jejich záchrany.

Mezi 1500 různými druhy je například i mimořádně vzácná rostlina zvaná píchoš Woodův, která je původem z Jihoafrické republiky, ale ve volné přírodě se už nevyskytuje. Existuje výlučně v botanických zahradách a u soukromníků. Strom dostal přezdívku „nejosamělejší rostlina světa“, protože existují pouze samčí exempláře – všechny jsou odnože toho z Kew, který se podařilo získat v polovině 19. století. Aby strom vytvořil semena, potřebuje samičí rostlinu.

Na sbírky ve skleníku v Kew dohlíží Scott Taylor, podle něhož se někteří zanícení fanoušci stále pokoušejí nalézt samičí rostlinu píchoše. Případ této rostliny podle Taylora dokazuje, že je u ohrožených rostlinných druhů nezbytné pěstovat „pojistnou“ skupinu jedinců. „V případě některých rostlin, kterých už v přírodě existuje jen několik kusů, stačí jeden požár, jedno zemětřesení a zmizí,“ řekl.

Jak uvedl server BBC, při obnově skleníku bylo odstraněno, vyměněno opraveno, nahrazeno či vyčištěno 69 000 částí staveb. V případě největších kontejnerových nádob musely být k jejich vyzvednutí použity jeřáby. Opravovalo se z lešení v celkové délce 180 kilometrů. Oprava si vyžádala přes 1700 pracovních dní 400 pracovníků.

Přírodovědec Sir David Attenborough řekl, že když byl v zahradách Kew poprvé, stávalo vstupné penci. „Když jsem byl přivázán k práci v kanceláři BBC a propadl jsem depresi, o víkendech jsem chodíval sem. Zhluboka jsem dýchal, protože tady vanuly tropy. Rostliny mohou vymřít stejně jako zvířecí druhy. Tohle je proto velmi významná instituce,“ řekl o obnoveném skleníku Attenborough, který je známý z naučných pořadů BBC.


Čtěte dále: Zlatá doba českého zemědělství může být teprve před námi

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

8. května 2018