Sedm důvodů, proč volit Jiřího Drahoše
Jiří Drahoš působí jako celistvá osobnost, relativně odolná jak vůči tlaku zvenčí, tak vůči démonům zevnitř.
Jiří Drahoš působí jako celistvá osobnost, relativně odolná jak vůči tlaku zvenčí, tak vůči démonům zevnitř.
Prezidentskými volbami se Česko posune buď na Západ, nebo na Východ. Rozhodnutí je na hraně, protože žádný z předvolebních průzkumů nedává jasnou přednost „západnímu“ Drahošovi ani jeho soku Zemanovi, který je příznivcem východních autoritářských vládců. Tento pohled na víkendové volby razí zahraniční média.
Prezident Miloš Zeman uvedl, že pokud vyhraje ve druhém kole prezidentských voleb, nebude spěchat se jmenováním Andreje Babiše znovu premiérem. Dá mu dostatek času, aby získal 101 hlasů pro svou vládu. Pokud Zeman prohraje, jmenuje Babiše už do 8. března, kdy ve funkci prezidenta skončí. Uvedl to ve volební debatě na TV Barrandov.
Prezident má nemalé možnosti, jak zasahovat do zahraniční politiky. Byť nejsou na papíře vyjmenovány výslovně, vyplývají nepřímo. S přímo voleným prezidentem může jejich síla dál růst.
Jiří Drahoš a jeho tým dost možná udělali chybu, když zvolili neúčast v prvním debatním střetu. Odehrával se na nejsledovanější televizi a také byl prostě první.
Byl jsem tenkrát obdarován nemocí, nějaké to lehké pobolívání v krku, ze kterého se vyklubala angína – spolehlivá přítelkyně nesvědomitého desetiletého školáka přinesla několikadenní absenci, rušenou jen občasnou povinností vzít si penicilin. Zmožen četbou jsem si pustil televizi, zrovna tam za prezidenta poprvé volili Gustáva Husáka, aby vystřídal nemohoucího Ludvíka Svobodu.
Například v mé bublině lidé, u nichž je celých pět let jasné, že nemohou nikdy volit toho muže, který tehdy vyhrál, s rozhodností téměř válečnou sdělují, že ho opravdu volit nebudou.
Znovu se ukazuje, jak nebezpečná je kumulace moci vládního hnutí ANO. Kromě funkce premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny by totiž v určitém případě mohlo disponovat i pravomocemi prezidenta republiky. Došlo by k tomu, pokud by prezident nebyl schopný vykonávat svůj úřad, což není nereálné. Pak by předseda vlády Andrej Babiš a předseda sněmovny Radek Vondráček (oba za ANO) mohli převzít téměř všechny jeho pravomoci. A to v extrémním případě i na téměř celé čtyři roky.
Ve světě americké pravice došlo minulý týden ke seizmické události. Steve Bannon, muž, kterému byla přičítána záchrana Trumpovy prezidentské kampaně a jenž aspiroval na titul „Trumpův mozek“, je vyřízený. Jeho osud zpečetila kniha Oheň a zuřivost, jeden z nejzajímavějších pohledů do zákulisí americké vysoké politiky, jaký americká žurnalistika v posledních letech vyprodukovala.
Česko se stává zemí bez průzkumů, během prvního týdne po prvním kole prezidentských voleb nevyšel žádný.
Bývalý prezident Václav Klaus označil Jiřího Drahoše v souboji o Pražský hrad jako kandidáta s výrazně minusovým znaménkem. Uvedl to v rozhovoru pro deník MF Dnes. Klaus v tomto rozhovoru také mluví o tom, že ho s nyní úřadujícím prezidentem spojil „havlistický režim“.
Kdybychom žili v monarchii, byli bychom ušetřeni nervů, které v těchto týdnech zažíváme (debata se konala před prvním kolem voleb). Zato bychom přinejmenším jednou ročně sledovali lidové veselice, které se v monarchiích konají při příležitosti panovničiných či panovníkových narozenin, těšili bychom se na křtiny v rodině, na svatby a takové věci.
Prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Miloš Zeman se v předvolebních debatách utkají v České televizi a v televizi Prima. Na twitteru to ve čtvrtek uvedl Drahoš. Debatu v České televizi bude moderovat místo Václava Moravce Světlana Witowská. Moderátorem debaty na Primě bude Karel Voříšek. Televize Nova plánuje předvolební debatu odvysílat, i když se jí zúčastní pouze Zeman. Sdělili mluvčí televizí. Oba kandidáti se na předvolební diskusní střet chystají, Zeman si připravuje taktiku a studuje materiály.
Vypovídá to o stavu české společnosti dost; po pěti letech prezidentování, jaké nemá ve světě moc obdoby, vyhrál Miloš Zeman s poměrně výrazným náskokem nad protikandidátem.
Každý má občas nějaké osobní výročí a já si shodou okolností vzpomněl, že je to v těchto dnech právě deset let, co jsem dělal docela velký rozhovor s Václavem Havlem, který pak vyšel v časopise Týden, kde jsem pomalu končil.
Zemanovsko-babišovská koalice zaměřená proti dosavadnímu systému parlamentní demokracie utrpěla překvapivou porážku. Málokdo to čekal necelé tři měsíce poté, co suverénně vyhrála volby do sněmovny. V říjnu získaly antisystémové strany ANO, SPD a KSČM společně 48 procent hlasů, což stačilo k suverénní většině poslanců. Minulý víkend měl jejich prezidentský kandidát Zeman o deset procent méně. Kam se tyto hlasy ztratily? Tak zní klíčová otázka před druhým kolem prezidentské volby, doprovázená ještě podotázkou, proč se na stranu současného prezidenta nepřidali někteří voliči sociální demokracie, jejíž levicové křídlo netají zemanovské sympatie. Odpověď rozhodne druhé kolo prezidentské volby.
První kolo prezidentských voleb pro Miloše Zemana nedopadlo jednoznačně dobře, svědčí o tom i náhle zdrženlivější postoj Andreje Babiše vůči němu.
Nejpozoruhodnější reakcí na výsledky prvního kola prezidentských voleb bylo vystoupení Andreje Babiše.
Více než sto procent odevzdaných hlasů v prezidentských volbách nezaregistrovali jen v pražských Bohnicích. Vyšší počet platných hlasů než počet odevzdaných obálek identifikuje Český statistický úřad (ČSÚ) ve dvou dalších okrscích – v Litomyšli a Českých Budějovicích. Pro Echo24 to uvedla mluvčí úřadu Petra Báčová. Podle ní je jednou z možných příčin nesrovnalosti slepení 2 hlasovacích lístků a jejich nevědomé vložení do obálky.
Asi před rokem jsem se bavil s jednou inteligentní pražskou kolegyní a vyprávěl jsem jí o svých známých z malého moravského města, voličích Miloše Zemana.
První kolo prezidentských voleb skončilo bez velkých zvratů a vzruchů. Základní výstup – Miloš Zeman nezvítězil hned v prvním kole a rozhodne se mezi ním a Jiřím Drahošem – byl konzervativní vstupní předpoklad.
Dva postupující kandidáty na prezidenta – Miloše Zemana a Jiřího Drahoše – od sebe v prvním kole dělilo asi 617 tisíc hlasů. Pro Drahoše tak bude klíčové, zda ho ve druhém kole podpoří voliči, kteří hlas do urny „hodili“ druhému Pavlu Fišerovi, třetímu Michalu Horáčkovi, čtvrtému Marku Hilšerovi a pátému Mirku Topolánkovi. Ti totiž společně představují sílu více než 1,6 milionu hlasů. Ti všichni přitom vzkázali, že jejich podporu Zemanův vyzyvatel Drahoš má. Dokáží je ale zmobilizovat?
Premiér Andrej Babiš (ANO) doporučil prezidentovi Miloši Zemanovi, aby před druhým kolem voleb jasně deklaroval, že nechce orientaci země na východ a že do Ruska a Číny jezdí jen proto, aby podpořil české podnikatele. Zdůraznil přitom, že zahraniční politika je v kompetenci vlády. Zeman by se měl podle Babiše také distancovat od některých svých spolupracovníků.
Českým prezidentem zůstane Miloš Zeman, nebo ho vystřídá bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Po sečtení hlasů z téměř všech okrsků volilo Zemana při prvním kole prezidentské volby 38,6 procenta lidí, druhý byl Drahoš s 26,6 procenta. Podporu Drahošovi ve finále voleb, které se uskuteční za 14 dní, už slíbili čtyři jeho prezidentští protikandidáti, kteří dohromady dostali téměř třetinu hlasů.
Je Miloš Zeman fantom? Je to Kostěj Nesmrtelný? Je to hradní Pérák, kterému končetiny samy dorůstají? Jezdí na kompletní transplantace do sanatoria v Transylvánii? Ne, je to smrtelník jako my, penzista s návyky z Jednoty, inženýr papučář, jenž se vyšvihl. A stejně je to unikát, výjimečný úkaz, něco, s čím nepohne ani profesor Halík, feministky nebo deset evropských think-tanků.
Historicky druhá přímá prezidentská volba se od té první před pěti lety v mnohém liší. Nejviditelnější změna je asi ta, že žádná z velkých politických stran nenominovala svého kandidáta. Rozdíl je také v tom, že zatímco v roce 2013 nominovali většinu kandidátů svými podpisy občané, pro letošek se to týkalo z devíti kandidátů jen Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Miloše Zemana.
Jeden z vrcholů letošní politické sezony se blíží do svého finále. Voliči rozhodnou, kdo bude příštích pět let prezidentem republiky.
Přicházející prezidentské volby jsou jistým způsobem matoucí. Jde v nich o hodně, někomu by se mohlo zdát, že skoro o všechno.
Pokud v prezidentských volbách opět zvítězí Miloš Zeman, inkasuje liberální demokracie v Česku v krátké době už druhý knock-out.
První kolo prezidentských voleb vyhraje Zeman, shodují se čtyři průzkumy veřejného mínění. Neví se, kolik přesně dostane hlasů, ale může to být někde mezi třiceti a 43 procenty. Druhý bude Drahoš. Jen není jisté, jestli překročí metu dvaceti procent, případně zda se dokonce nepřiblíží třicítce. Třetím kandidátem, který by teoreticky ještě mohl proniknout do druhého kola, mohou být podle různých předpovědí Michal Horáček, Mirek Topolánek či Pavel Fischer.