Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.
Moskva bude na americké sankce vůči Rusku reagovat opatřeními, která budou v souladu s jejími zájmy. Podle serveru Kommersant to ve středu řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Spojené státy podle něj vyhlásily Rusku ekonomickou válku. Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že USA zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Podle Peskova může Západ očekávat tvrdou odpověď.
Americká společnost McDonald’s dnes oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu dočasně uzavře všech svých 850 restaurací v Rusku. Gigant v oblasti rychlého občerstvení však bude i nadále svým zhruba 62.000 zaměstnanců v Rusku vyplácet mzdy. Generální ředitel McDonald's Chris Kempczinski v otevřeném dopisu zaměstnancům uvedl, že uzavření provozoven v Rusku je v tuto chvíli správné rozhodnutí. "Naše hodnoty znamenají, že nemůžeme ignorovat zbytečné lidské utrpení, které se odehrává na Ukrajině."
Americký prezident Joe Biden dnes oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Tento krok udělaly kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Biden řekl, že USA chápou, že mnoho amerických spojenců nebude schopných udělat to samé vzhledem k tomu, že jsou závislejší na dodávkách energetických surovin z Ruska. "Nebudeme se podílet na dotování Putinovy války," řekl šéf Bílého domu. Ruský prezident Vladimir Putin 24. února zahájil invazi na Ukrajinu.
Rusko se stalo zemí, proti které světové společenství uvalilo nejvíce sankcí na světě. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na specializovaný server Castellum, představující světovou databázi údajů o uložených sankcích. Rusko během deseti dnů od začátku invaze na Ukrajinu předstihlo v počtu uvalených sankcí Írán a Severní Koreu, poznamenala agentura Bloomberg. Rusko se od 22. února stalo terčem 2778 nových sankcí a celkem jich bylo na Moskvu uvaleno více než 5530. To překonává Írán.
Prezident USA Joe Biden může zcela zakázat dovoz ropy z Ruska, nezávisle na svých spojencích v Evropě. Informuje o tom s odvoláním na dva zdroje agentura Reuters. Lídři Spojených států, Německa, Francie a Británie jsou společně odhodláni dál stupňovat opatření namířená proti Moskvě za pokračování ruské invaze na Ukrajině. Podle prohlášení Berlína se také čtveřice shodla, že ochrana civilistů na Ukrajině musí být prvořadým úkolem a že trvá na požadavku stažení ruských vojáků.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl navrhované evropské embargo na dovoz ruské ropy. Tvrdí, že se Německo raději zaměří na „udržitelný“ tlak na Moskvu, který by Němce příliš nezatížil, uvádí server Financial Times. Britský premiér Boris Johnson zatím slíbil Ukrajině další finanční podporu, kanadský premiér Justin Trudeau zase oznámil další protiruské sankce. „Všechny naše kroky jsou navrženy tak, aby Rusko tvrdě zasáhly a byly dlouhodobě udržitelné,“ uvedl Scholz v pondělním prohlášení.
Ruská vláda aktualizovala seznam zemí, které považuje za nikoliv přátelské vůči Rusku. Uvedla také, že ruské finanční závazky vůči těmto státům budou vypláceny pouze v rublech. Kurz ruské měny strmě padá v důsledku sankcí. Dosud na soupisce figurovaly jen dva státy - ČR a USA. Nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
Ruský prezident Vladimir Putin přitvrdil ve svých výrocích směrem k Západu. Dosavadní sankce uvalené na Moskvu od počátku invaze na Ukrajinu popsal jako „blízké vyhlášení války“ a varoval, že Ukrajina by mohla ztratit svou státnost, pokud se její vedení bude dále bránit ruské vojenské invazi. S odvoláním na prohlášení Kremlu to uvedl server New York Times. Západní velmoci se chovají jako bandité, Rusko je moc velké na to, aby se Evropě a USA podařilo ho izolovat.
Spojené státy ve čtvrtek oznámily novou sadu sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Míří na několik ruských oligarchů a činitelů blízkých prezidentu Vladimiru Putinovi včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Na seznamu je například jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov nebo bývalý první vicepremiér ruské vlády a nynější předseda banky Vněšekonombank (VEB) Igor Šuvalov. USA také pozastavily vydávání víz 19 oligarchům a desítkám jejich rodinných příslušníků.
Původně to měl být tvrdý nástroj, jak potrestat Rusko za vojenský vpád na Ukrajinu. Ve výsledku však odstřihnutí bank od mezinárodního platebního systému SWIFT dopadlo jen na sedm z nich. Spojení největší Sberbanky s mezinárodním obchodem navíc zůstalo zachováno a spolu s ní i pro banku, která je spoluvlastněná ruským plynovým gigantem Gazprom.
Zástupci Evropské unie se dohodli, že odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Největší z nich – Sberbank – mezi nimi není. Informovala o tom agentura Bloomberg. Odpojena nebude ani banka částečně vlastněná ruským plynárenským gigantem Gazprom PJSC.
Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.
Třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu odsouhlasili v neděli večer ministři zahraničí členských zemí. Součástí balíku je vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů. Jaké z 360 ruských bank budou od SWIFT odříznuty, zatím unijní diplomacie nespecifikovala.
Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajnu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také vůbec poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový balík sankcí by se podle šéfky komise měl zaměřit také na běloruský režim, který ruské armádě umožňuje útočit na Ukrajinu ze svého území.
Česká vláda na nedělním mimořádném jednání schválí další dodávku zbraní a vojenské techniky pro válkou zasaženou Ukrajinu. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to oznámil premiér Petr Fiala. Vlak s první dodávkou zbraní už v neděli ráno přejel české hranice. Podle Fialy je třeba, aby svět přistoupil k dalším a ještě tvrdším opatřením vůči Rusku. „Tímhle to končit nemůže,“ nechal se slyšet v rozhovoru ministerský předseda, který současně řekl, že Evropa se ocitla ve válce.
Občané Ruska se po víkendu probudí chudší a bez možnosti cestovat do řady zemí. Svět omezil i ruské sportovce, kterým byla zakázána účast na některých kláních. Brněnská Masarykova univerzita oznámila, že vypověděla smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami. To vše jako odpověď na ruskou invazi na Ukrajinu, proti které se demonstruje po celém světě, dokonce i v Moskvě. V sobotu se EU)spolu s USA, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT
Spojené státy a Evropská komise připravují po několika dnech váhání tvrdé sankce, které by mohly skutečně velmi poškodit ruské hospodářství. Uvažují totiž nad tím, že by se použil bezprecedentní zásah v podobě sankcí na rezervy ruské centrální banky. Podle ekonomů se jedná o zdrcující zásah, který by byl daleko větší než odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Rusko se přitom na invazi na Ukrajinu předem připravilo a vytvořilo velké devizové rezervy.
Česká republika od půlnoci na neděli úplně uzavře vzdušný prostor aerolinkám z Ruska. Dosud směla letadla nad územím ČR přelétat. České televizi to sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), následně informaci uvedl na twitteru a v tiskové zprávě. ČR již o půlnoci z pátku na sobotu zakázalo provoz všech ruských leteckých dopravců na svém území. Omezení se týkala linek, které by létaly na tuzemská letiště. Zároveň Rusko dnes uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z ČR, Polska a Bulharska.
Rusko by mohlo v reakci na sankce přijaté Západem kvůli ruské invazi na Ukrajinu zabavit majetek podniků a občanů z USA, zemí EU a dalších států. Mohlo by také odstoupit od nové dohody START III. Uvedl to dnes bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Za nespravedlivé označil páteční rozhodnutí pozastavit členství Ruska v Radě Evropy. Důvodem sankcí uvalených na Rusko není podle Medveděva nic jiného než politická impotence Západu.
Nejednotnost států EU v tvrdosti sankcí nahává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Státy se totiž nedokáží shodnout, zda se má využít jeden z nejtvrdších protiúderů vůči Rusku, tedy odstřihnutí od mezinárodního platebního systému SWIFT. Pro jeho vypnutí se přimlouvají zejména státy východní Evropy včetně ČR. Zdrženlivě se k tomuto kroku stavěl Kypr nebo Spojené státy. Německo bylo původně proti, v pátek však ministr financí (FDP) Christian Lindner naznačil, že země by se mohla přidat k ostatním.
Vláda na pátečním mimořádném jednání rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Po zasedání kabinetu to na tiskové konferenci řekl premiér Petr Fiala (ODS). Bude to doporučovat dalším zemím. Krok vláda avizovala po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu, je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Platné je rozhodnutí ode pátku. Vláda schválila poskytnutí 300 milionů korun na naléhavou humanitární pomoc pro Ukrajince.
Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.
Prezidenti a premiéři zemí EU na nočním summitu sice schválili soubor sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy. Kancléř Olaf Scholz řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň chce nechat na jinou situaci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že jeho země zůstala sama v boji proti ruské armádě. Pokračující ruská agrese proti Ukrajině je podle něj důkazem, že sankce Západu proti Moskvě nejsou dostatečné. Uvedl také, že Rusko pokračuje v raketových útocích na ukrajinské civilní i vojenské cíle, většinu invazních vojsk se ale ukrajinské armádě podařilo zastavit. Podle ukrajinského generálního štábu je cílem ruské invaze hlavní město Kyjev.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Všichni západní politici se shodují, že Rusko brutálně, agresivně napadlo suverénní zemi. Co je horší, z jejich slov zní pochybnost, že to tažení tím nekončí. Veřejný prostor je plný pochybností, co přijde dál. Co rozjeté Rusko předvede zítra, za týden, za měsíc za půl roku? Kdo se může cítit v bezpečí a kdo je Putinem ohrožený? Jasné jsou dvě věci. Do chvíle, než by Rusko napadlo některou z členských zemí NATO, žádná ze západních armád nepůjde do války.
Americký prezident Joe Biden oznámil „silné“ ekonomické sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem Spojených států a jejich spojenců je omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky a odstřihnout jej od velké části dovozů vyspělých technologií, uvedl americký prezident. Nové sankce byly vypracované ve snaze maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a týkají se mimo jiné dalších ruských bank včetně VTB.
Evropská unie zatím asi nepodnikne kroky k tomu, aby odpojila Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT. Agentuře Reuters to sdělili nejmenovaní evropští diplomaté. EU nyní pracuje na novém balíku sankcí vůči Rusku za jeho útok na sousední Ukrajinu. Pokud by Rusko nemohlo SWIFT vůbec používat, mělo by to zřejmě na jeho ekonomiku devastující dopady. K odpojení Ruska od systému SWIFT vyzvali ministři pobaltských států, další členské země EU se k tomu ale stavějí zdráhavě.
Evropská komise chce podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové zastavit přístup ruských bank na evropské trhy. „Sankce jsou navrženy tak, aby těžce omezily schopnost Ruska vést válku,“ uvedla von der Leyenová. O jejich podobě budou večer debatovat prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala.
